Wünnewil-Flamatt (do roku 1974 oficiálně ) je obec v kantonu Fribourg, v okrese Sense. Žije zde obyvatel.

Geografie Wünnewil-Flamatt leží přibližně 12 km vzdušnou čarou severovýchodně od hlavního města kantonu, Fribourgu. Dvojobec se rozkládá podél řeky Sense a na jižním okraji náhorní plošiny, ve východní části Fribourské plošiny.

Rozloha obce o velikosti 13,2 km² zahrnuje část molasového kopcovitého území mezi údolími řek Sána a Sense, které bylo formováno Rhonským ledovcem v době ledové. Severní hranice obce vede podél kanalizované řeky Sense, která teče v asi 500 m širokém rovném údolí. U Flamattu se do ní vlévá důležitý přítok Taverna. Od řeky Sense se obecní území rozprostírá na jih přes hustě zalesněný strmý svah na otevřenou náhorní plošinu Wünnewilu a na západě sahá až k vrchu Egg (651 m n. m.).

Jižně od Wünnewilu se Taverna v údolí orientovaném od jihozápadu k severovýchodu zařezala asi 50 m do vrstev pískovcové plošiny. Za údolím Taverna se území rozprostírá přes náhorní plošinu Dietisberg a výšinu Buechholz (s 714 m n. m. nejvyšší bod obce) až do údolí Lettiswilbach (pravý přítok Taverny).

Na východ od ústí Taverny do Sense se území obce rozprostírá v úzkém výběžku dále na východ až k Sensebogenu u Thörishausu. Zahrnuje pouze asi 500 m široké údolí na levém břehu Sense. Teprve po vybudování protipovodňové hráze v roce 1911 mohlo být údolí, které bylo dříve často zaplavováno, osídleno. V roce 1997 tvořily 18 % rozlohy obce zastavěná plocha, 17 % lesy a háje, 64 % zemědělská půda a necelé 1 % neproduktivní půda.

Sousedními obcemi jsou Ueberstorf, Tafers, Schmitten a Bösingen v kantonu Fribourg a také Neuenegg v kantonu Bern.

Historie náhled|vlevo|Letecký pohled (1958) Území obce Wünnewil bylo pravděpodobně osídleno již v době římské. První písemná zmínka o Wünnewilu pochází z roku 1128 pod názvem Vilarswinum, což znamená vesnice/osada osoby jménem Wuno. Pravděpodobně nesprávně latinizovaný název vilar winum („vinařská osada“) vysvětluje, proč se v obecním erbu z roku 1930 objevuje zlatý hrozen vína.

Území Wünnewilu a Flamattu patřilo ve 12. století rodu Zähringů, později přešlo do rukou hrabat z Thiersteinu. U osady Sensenbrügg se již odedávna nacházel důležitý brod s celnicí. Od 14. století podléhal Wünnewil vládě Fribourgu a byl přiřazen k celku Alten Landschaft. Flamatt definitivně připadl Fribourgu v roce 1467 po vyřešení hraniční otázky.

Po pádu Staré konfederace (1798) patřily Wünnewil a Flamatt během Helvétské republiky a následujícího období k okresu Freiburg a od roku 1831 k německému okresu Freiburg, než byly v roce 1848 s novou kantonální ústavou začleněny do nově vytvořeného okresu Sense.

Obec, která se do roku 1974 oficiálně jmenovala pouze Wünnewil, byla vždy rozdělena na dvě části, přičemž Flamatt spolu s osadami Sensenbrügg a Eggelried tvořily exklávu, která byla od zbytku obce oddělena územím Bösingenu. Během 70. let 20. století došlo ke dvěma významným změnám hranic. Nejprve Wünnewil v roce 1976 postoupil obci Schmitten obytnou čtvrť o rozloze 29 ha ležící severně od nádraží Schmitten. V roce 1977 postoupil Bösingen Wünnewilu území o rozloze 4,65 km² s osadami Blumisberg, Balsingen, Bagiwil, Amtmerswil a Staffels. Tím se bývalá exkláva Flamatt územně spojila s obcí Wünnewil.

Obyvatelstvo náhled|vpravo|Kostel Vývoj počtu obyvatel Rok 1850 1900 1930 1950 1970 1980 1990 20002010 Počet obyvatel 885 1160 1964 2153 4016 3774 4211 4916 5322 Většina obyvatel (k roku 2000) hovoří německy (89,5 %), druhým nejčastějším jazykem je albánština (4,7 %) a třetím francouzština (1,8 %).

Hospodářství náhled|vpravo|Hlavní třída ve Flamattu Wünnewil-Flamatt byl až do poloviny 20. století převážně zemědělskou obcí. Vodní energie řeky Taverna se dříve využívala k pohonu mlýnů. V obci je dosud provozován chov dobytka, produkce mléka, zemědělství a ovocnářství. Wünnewil si zachoval svůj venkovský charakter, zatímco Flamatt má spíše průmyslový charakter.

Řada dalších pracovních míst je k dispozici v místním malém průmyslu a ve službách. Díky dobrému dopravnímu spojení se ve Flamattu od 70. let 20. století rozvinula větší průmyslová a obchodní zóna. Místo je charakteristické silážními věžemi mlýna na krmivo. Dnes jsou ve Flamattu sídlem podniky ze stavebnictví a dopravy, jemné mechaniky, dřevařství, strojírenství a továrna na vlnité lepenky. Mezinárodně působí společnost Comet Holding, která se specializuje na rentgenovou a vakuovou techniku. Menší podniky se nacházejí také ve Wünnewilu. U osady Blumisberg jihovýchodně od Wünnewilu se nachází golfové hřiště. V posledních desetiletích se Wünnewil-Flamatt také rozvinulo v obytnou obec. Mnoho pracujících proto dojíždí za prací, hlavně do oblasti Bernu a Fribourgu.

Doprava Obec má velmi dobré dopravní spojení. Flamatt leží na staré hlavní silnici z Bernu do Fribourgu, Wünnewil jen několik set metrů od hlavní silnice. Nejbližší napojení na dálnici A12 (Bern–Vevey), která byla v této části otevřena již v roce 1973, se nachází u Flamattu. Území obce, a zejména Flamatt, je rozděleno dálnicí, přes kterou vede velký viadukt.

2. července 1860 byla uvedena do provozu železniční trať z Bernu do Düdingenu (Balliswil) s nádražím ve Flamattu a Wünnewilu. Železniční trať z Flamattu do Gümmenenu, tzv. Sensetalbahn, byla slavnostně otevřena 23. ledna 1904. Dne 23. května 1993 byl provoz mezi Laupenem a Gümmenenem ukončen a nahrazen autobusovou dopravou. Vlaky jezdily pouze mezi Flamattem a Laupenem. Od roku 2001 byly vlaky provozovány Švýcarskými spolkovými drahami a od roku 2004, s zavedením systému vlakových příměstských linek S-Bahn Bern, společností BLS AG. Z Wünnewilu jezdí vlaky každou půlhodinu směrem na Fribourg a Bern/Thun.

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Obce v kantonu Fribourg