Karl Spetzler von Oltramar ( Carl Spetzler Edler von Oltramar) (22. února 1842 Istanbul – 29. května 1910 Štýrský Hradec) byl rakousko-uherský admirál. Jako absolvent námořní akademie sloužil u c. k. námořnictva od roku 1857 a v mládí se zúčastnil několika válek, vyznamenal se v bitvě u Visu (1866). Poté byl důstojníkem na lodích různého typu a působil i ve správě námořnictva. V letech 1884–1887 vedl na lodi SMS Nautilus expedici do východní Asie, která trvala dva a půl roku (1884–1887). Za zásluhy byl povýšen do šlechtického stavu a později zastával funkce v námořní sekci na ministerstvu války. V roce 1897 odešel do penze v hodnosti kontradmirála.
Životopis náhled|vlevo|Erb Karla Spetzlera udělený při povýšení do šlechtického stavu (1889) Byl synem námořního inženýra Karla Spetzlera. Studoval gymnázium v Bavorsku, odkud pocházela jeho matka, a poté C. k. námořní akademii v Terstu. K námořnictvu vstoupil jako kadet v roce 1857 a nadále se vzdělával v oboru výstavby lodí.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1858; Vídeň, 1858; s. 865 dostupné online V roce 1859 se zúčastnil války se Sardinií, poté vystřídal službu na různých lodích a působil také u námořních základen v Terstu a Benátkách. V roce 1864 získal hodnost praporčíkaMilitär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1865; Vídeň, 1865; s. 708 dostupné online a během války s Itálií se v roce 1866 zúčastnil bitvy u Visu na dělovém člunu SMS Narenta.Přehled velení c. k. námořnictva v bitvě u Visu na webu moja-rijeka.eu dostupné online
Postupoval v hodnostech (poručík II. třídy 1869Kais. Königl. Militär Schematismus 1869–1870; Vídeň, 1870; s. 892 dostupné online, poručík I. třídy 1872)Kais. Königl. Militär Schematismus 1873; Vídeň, 1873; s. 663 dostupné online a mimo jiné se věnoval přípravě kadetů na cvičné lodi SMS Schwarzenberg (1870–1873). Sloužil také u arzenálu v Pule nebo u jednotek námořní pěchoty. Byl prvním důstojníkem na korvetách SMS Aurora (1880) a SMS Donau (1883).Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1883; Vídeň, 1883; s. 93 dostupné online Mezitím byl přidělen k ředitelství výstrojního skladu v Pule a v letech 1880–1883 působil v Terstu u komise pro popis jadranského pobřeží. V roce 1884 byl v rámci eskadry krátce prvním důstojníkem na pancéřové fregatě SMS Habsburg.Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1884; Vídeň, 1884; s. 88 dostupné online
náhled|vlevo|SMS Tegetthoff, vlajková loď kapitána Spetzlera v letech 1894–1895 Důležitou misí byl pověřen v létě 1884 jako velitel dělového člunu SMS Nautilus s posádkou 115 mužů.Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1884; Vídeň, 1884; s. 102 dostupné online S touto lodí byl vyslán na Dálný východ, cílem expedice bylo kromě objevování nových námořních tras také získat obchodní kontakty v Asii. Loď vyplula 30. srpna 1884 z Puly a po zastávkách v řeckých a tureckých přístavech pokračovala přes Suezský průplav do Nizozemské východní Indie (Jakarta). Další cesta vedla do Siamu, Indočíny a Japonska. V listopadu 1885 došlo v Singapuru k částečné výměně posádky s lodí SMS Saida, která byla na zaoceánské plavbě s kadety námořní akademie. Nautilus dále pokračoval přes Filipíny a Čínu do Jokohamy a Vladivostoku (léto 1886). Se zastávkou na Cejlonu se pak loď v lednu 1887 vrátila do Puly. SMS Nautilus urazil během expedice téměř 77 000 kilometrů (41 572 námořních mil) a význam mise spočíval především v uplatnění poměrně malé lodi s takto důležitým posláním.SKŘIVAN, Aleš a kolektiv: Zdvořilý nezájem. Ekonomické a politické zájmy Rakouska-Uherska na Dálném východě 1900–1914; Praha, 2014; s. 17–18 ISBN 978-80-86781-23-5 Spetzler během plavby postupoval v hodnostech (korvetní kapitán 1884Kais. Königl. Militär Schematismus 1885; Vídeň, 1884; s. 937 dostupné online, fregatní kapitán 1886)Kais. Königl. Militär Schematismus 1887; Vídeň, 1886; s. 979 dostupné online a později byl povýšen do šlechtického stavu.
Po návratu z východní Asie byl krátce velitelem křižníku SMS Panther v rámci torpédové flotily (1887).Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1887; Vídeň, 1887; s. 112 dostupné online V letech 1887–1891 působil jako přednosta personálního odboru v námořní sekci na ministerstvu válkyWAGNER, Walter: Die obersten Behörden der k.u.k. Kriegsmarine 1856-1918; Vídeň, 1961; s. 141 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1890; Vídeň, 1890; s. 323 dostupné online a k datu 1. května 1891 byl povýšen na kapitána řadové lodi.Schematismus für die Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1892; Vídeň, 1892; s. 1088 dostupné online a velitele korvety SMS Erzherzog Friedrich.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1892; Vídeň, 1892; s. 251 dostupné online V dalších letech byl střídavě velitelem obrněné lodi SMS TegetthoffRangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1894; Vídeň, 1894; s. 142 dostupné online a cvičné lodi SMS Novara (1891–1896).Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1895; Vídeň, 1895; s. 174 dostupné online V závěru kariéry vedl zdravotní komisi u sborového námořního velitelství v Pule (1896–1897). K datu 1. února 1897 byl penzionován a při té příležitosti obdržel hodnost kontradmirála.SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 176 dostupné onlineSchematismus für die Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1898; Vídeň, 1897; s. 1130 dostupné online
Po odchodu do výslužby se usadil ve Štýrském HradciRangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1900; Vídeň, 1900; s. 88 dostupné onlineRuhestands-Schematismus der österreichisch-ungarischen Armee für 1906; Štýrský Hradec, 1906; s. 170 dostupné online, kde zemřel 29. května 1910 ve věku 68 let.
V roce 1887 se oženil s Ernestinou Marií Weltnerovou a z manželství se narodily tři děti, dvě dcery a syn. Syn Arno (1888–1965) sloužil za první světové války v c. k. armádě jako nadporučík, v době Rakouské republiky dosáhl hodnosti plukovníka.
Tituly a ocenění V roce 1889 byl povýšen do šlechtického stavu s predikátem Edler von Oltramar. V této nobilitaci byly zohledněny jeho zásluhy za expedici na Dálný východ (predikát Oltramar vycházel z italského výrazu oltre mare - zámoří).Nobilitační diplom Karla Spetzlera na webu Rakouského státního archivu dostupné online Během služby u námořnictva se stal nositelem několika vyznamenání.Almanach für die K.u.K. Kriegs-Marine 1898; Pula, 1898; s. 500 dostupné onlineRang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1909; Vídeň, 1909; s. 103 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž (1866) 60x60pixelů Vojenská záslužná medaile (1866) 60x60pixelů Válečná medaile (1873) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1879) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1887) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908)
Zahraničí 60x60pixelů Řád slávy III. třídy (1871, Tunisko)
Odkazy Reference
Literatura BENKO VON BOINIK, Jerolim: Die Schiffs-Station der K. und K. Kriegs-Marine in Ost-Asien: Reisen S. M. Schiffe "Nautilus" und "Aurora" 1884–1888; Vídeň, 1892; 973 s. dostupné online SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl II. 1896–1914; Biblio Verlag Osnabrück, 2000; s. 6–11 (heslo Karl Spetzler von Oltramar) ISBN 3-7648-2519-7
Kategorie:Rakousko-uherští admirálové Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Řádu slávy (Tunisko) Kategorie:Rakouští cestovatelé Kategorie:Příslušníci Rakousko-uherského námořnictva Kategorie:Narození 22. února Kategorie:Narození v roce 1842 Kategorie:Narození v Istanbulu Kategorie:Úmrtí 29. května Kategorie:Úmrtí v roce 1910 Kategorie:Úmrtí ve Štýrském Hradci Kategorie:Muži