Maur je město v kantonu Curych ve Švýcarsku. Žije zde obyvatel.

Geografie náhled|vlevo|Západní část Mauru Území obce se rozkládá od západního břehu jezera Greifensee až po vrchol masivu Pfannenstiel mezi Pfannenstielem (852 m n. m.) na jihu a Wassbergem (728 m n. m.) na severu. Výškový rozdíl mezi jezerem a Pfannenstielem činí téměř 400 metrů.

Kopcovité území obce je z přibližně jedné čtvrtiny pokryto lesy a z přibližně poloviny poli a pastvinami. Vesnice jsou převážně tvořeny rodinnými domy. Jezero s přístavištěm lodí, koupalištěm a Pfannenstielem je oblíbeným cílem výletů a túr. Břehy jezera Greifensee, které jsou chráněnou přírodní rezervací, nejsou zastavěné, což přispívá k venkovskému vzhledu obce navzdory její blízkosti k městu Curych.

Břehy jezera Greifensee jsou ploché. Niva je nejširší u obce Maur a směrem na sever se výrazně zužuje. Svah, který navazuje na nivu, je téměř celý zalesněný. Následují rovnější části, na kterých se rozkládají vesnice a pole na vrších (Binz, Ebmatingen a Aesch). Kopce pohoří Pfannenstiel jsou nahoře ploché a z větší části zalesněné. Potoky, které odvodňují Greifensee, jako Dorfbach a Aschbach, mají jen malý průtok.

Sousedními obcemi jsou Fällanden, Mönchaltorf, Egg, Herrliberg, Küsnacht, Zumikon, Zollikon a město Curych.

Historie náhled|vlevo|Letecký pohled (1931) První kostel byl postaven kolem roku 700 (jedná se o jeden z nejstarších kostelů v kantonu Curych). Z této doby bylo objeveno také několik hrobů: pohřebiště u Aeschu a několik hrobů pod dnešním kostelem. Maur byl v té době místním správním a hospodářským centrem centrálního královského dvora v Curychu. Maur byl poprvé písemně zmíněn ve druhé polovině 9. století ve velkém rotulu Grossmünstera v Curychu, který uváděl seznam jeho majetků podléhajících dani na počátku 9. století. Se založením kláštera Fraumünster v Curychu Ludvíkem Pobožným získal Maur kolem roku 830 novou paní, což však brzy vedlo k sporům. Jak je zaznamenáno ve velkém Rotulu, v rozhodčím nálezu biskupa z Kostnice z roku 946 bylo potvrzeno, že Maur, Ebmatingen a Binz musí platit daně Grossmünsteru.

Klášter Fraumünster poté jmenoval správce, který se staral nejen o správu statku, ale také vykonával nižší soudní pravomoc. Kromě toho mu náleželo právo první noci, které bylo písemně zaručeno v listině z roku 1543 a podle kterého mohl strávit svatební noc s každou nevěstou z obce. Toto právo je v celém německy mluvícím prostoru doloženo pouze v listině pro Hirslanden a Stadelhofen. Historici však nevěří, že správce toto ius primae noctis skutečně využíval. Ženich mu totiž mohl zaplatit náhradu, kterou interpretují spíše jako kompenzaci za nádobí, dřevo a vepřové maso, které správce a jeho žena museli přispět na svatební hostinu, než jako náhradu za ušlou zábavu.

Správce z Mauru byl brzy zařazen mezi občany a později mezi rytíře (šlechtice) města Curychu. Meier sídlil na hradě Maur, který byl v té době pravděpodobně jednoduchou obytnou věží.

Na počátku 14. století nahradila klášterní správu soudní moc Maur v rámci panství Greifensee. Správní obvod Ebmatingen byl naopak od staré curyšské války v rukou nejstaršího starosty města Curychu. Soudce také vedl obecní shromáždění a zastával tak vedoucí roli. Soudní panství Maur patřilo od roku 1424 do roku 1629/52 rodině Aeppli a po několika rodinách v Curychu od roku 1749 do roku 1775 slavnému rytci Davidu Herrlibergerovi. O posledně jmenovaném se říká, že panství koupil pouze proto, aby si zvýšil prestiž. Jako soudce prý nebyl příliš úspěšný a měl různé spory s vesničany a farářem. V roce 1775 prodal soudní pravomoc Heinrichu Zollingerovi, farmáři z Uessikonu. Ten měl zájem především o pozemky a soudní práva prodal městu Curych. Maur se tak stal součástí městské republiky Curych.

Maur měl v té době hospodu, dva mlýny u vesnického potoka, lázeňský dům a od roku 1604 řeznictví. Dnešní kostel pochází z 16. století. Další mlýny vznikly v Uessikonu v 16. století a na krátkou dobu také v Aesch v 19. století. Ve starém mlýně v Mauru je dnes umístěno místní muzeum.

Od roku 1628 existuje v Mauru stálá škola. Necelých dvacet let poté byla v Aesch založena škola, kterou do roku 1660 navštěvovaly také děti z Ebmatingenu. Uessikon získal oficiální a stálou školu až v roce 1772. V roce 1729 získal Maur vlastní školní budovu, v roce 1781 vznikla v Uessikonu druhá školní budova obce. V roce 1772 uměla správně číst pouze asi třetina školáků – počítání se neučilo.

V roce 1798 se Maur stal politickou obcí v rámci Helvétské republiky. Místní a občanské obce v jednotlivých vesnicích však existovaly ještě více než 100 let. Starostou obce byl podsoudní úředník volený radou města Curychu.

V 19. století prošla Švýcarsko hlubokými politickými a sociálními změnami, které ovlivnily i život v Mauru. Po založení moderního spolkového státu v roce 1848 byla dále rozšiřována spolková struktura, což posílilo samostatnost obcí. V této době se i v Mauru vyvinuly místní správní struktury a obec převzala stále více úkolů v oblasti vzdělávání, sociální péče a infrastruktury.

Z ekonomického hlediska byl Maur, stejně jako mnoho venkovských obcí, ovlivněno zemědělstvím. Na rozdíl od jiných obcí, které v 19. století prošly pomalou strukturální změnou, Maur nebyl zachvácen industrializací – řemesla a menší živnosti zůstaly vedlejšími činnostmi, ale mnoho obyvatel se věnovalo domácí práci, zejména tkaní hedvábí. Zavedení všeobecné školní docházky a rozvoj veřejného školství vedly ke zlepšení vzdělání obyvatelstva, což bylo patrné i v Mauru. V polovině 19. století byly ve všech částech obce postaveny nové školní budovy nebo zakoupeny stávající budovy.

Obyvatelstvo náhled|vpravo|Reformovaný kostel Vývoj počtu obyvatel Rok 1798 1836 1910 1950 1970 1990 2001 2009 2010 2018 Počet obyvatel 1623 2133 1421 1577 3943 69799061 9261 9517 10 204 Podíl cizinců (obyvatel s trvalým pobytem bez švýcarského občanství) činil v roce 2024 22,7 % (2469 osob).

Náboženství Maur se nachází v převážně reformovaném kantonu Curych (24,5 % oproti 22,9 % římskokatolického obyvatelstva), čemuž odpovídá i zastoupení církví v obci. V roce 2022 se k evangelické reformované církvi hlásilo 31,2 % obyvatel, k římskokatolické 21,4 % a 47,4 % obyvatel mělo jinou nebo žádnou konfesní příslušnost.

Hospodářství Obec byla dlouhou dobu stranou od významných dopravních tahů. Bez železnice a bez vodnatých potoků se v obci nemohla uchytit žádná průmyslová výroba. Dosud je zemědělství vedle několika malých služeb a řemeslných podniků významným zaměstnavatelem. Čtyři pětiny pracujících si vydělávají na živobytí mimo obec, převážně ve městě Curych a v okolních obcích. Počet dojíždějících, kteří bydlí v Mauru a pracují mimo obec, je dvakrát vyšší než počet osob, které v Maur pracují.

Ve studiu Powerplay v Mauru nahrávaly desky a CD téměř všechny významné švýcarské hudební skupiny a mnoho mezinárodních kapel, například Bee Gees, Europe a další.

Doprava náhled|vpravo|Parník Greif na jezeře Greifensee Trať Forchbahn S18 Zürich Stadelhofen – Forch – Esslingen systému příměstské železnice S-Bahn Zürich spojuje za 20 minut část obce Mauremer Aesch (a Scheuren) s městem Curych.

Z Maur jezdí lodní spojení do Niederusteru. Vesnice Uessikon není napojena na veřejnou dopravu.

Osobnosti Vroni König-Salmiová (* 1969), švýcarská reprezentantka v orientačním běhu

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Obce v kantonu Curych Kategorie:Města ve Švýcarsku