Stínové tkaní (angl.: shadow weave) je definováno jako efekt vybarvení a vazby tkaniny.
Technika stínování Stínování struktury tkaniny se dá dosáhnout: rozdílnou jemností příze v osnově a v útku – střídáním tloušťky nití při snování a tloušťky útku při tkaní střídáním velikosti dostavy – dostava osnovy v závislosti na počtu zubů v paprsku a počtu nití do zubu, dostava útku závisí na nastavení zbožového regulátoru střídáním druhu vazby – obvykle: keprová/atlasová přechodem z útkového do osnovního efektu – postupným posunem vazebních bodů o 1,2, 3 atd barevným přechodem – seřazení odstínu barvy jednotlivých nití
Jednoduché struktury, např. geometrické vzory se dají zhotovit na listových tkacích strojích, složitější vzorování je prakticky možné jen s žakárovým ústrojím.
Vzornice pro žakárové stínované tkaniny se v 21. století zhotovují digitálně, s pomocí počítačových programů.
Použití stínového tkaní Vynález stínového tkaní se často přikládá Američance Mary Atwater, která zveřejnila mimo jiné návody na stínové tkaní v roce 1942. Technikou stínového tkaní se však obšírně zabývala např. již v roce 1921 kniha Beamont: Dress, blouse, and costume cloths.Beamont: Dress, blouse, and costume cloths, ISAAC PITMAN & SONS 1921, str. 498-506
V 21. století se technika stínového tkaní běžně vyučuje v online-kurzech pro amatérské tkalce v USA. V České republice byla v roce 2008 zveřejněna na toto téma bakalářská práce s laboratorními výrobky zhotovenými na žakárovém jehlovém stroji.
Komerční výroba stínovaných tkanin není systematicky evidována. Z internetu jsou známá např. indická hedvábná sárí zhotovená z tohoto materiállu. Odkazy Sovisející články Stín, Stínové pletení, Ikat, Malování jehlou Literatura Powell: 1000 (+) patterns in 4, 6, and 8 harness shadow weaves, Robin and Russ Handweavers 1976 Best of Handwoven: Shadow Weave, Interweave Press LLC, ISBN 9781596686526 Winter: The Enigma of Shadow Weave Illuminated, Schiffer Craft 2023, ISBN 9780764362040
Reference
Kategorie:Druhy tkanin