Břevnovský rukopis Kosmovy kroniky se datuje na přelom 16. a 17. století, donedávna se jednalo o nejmladší opis Kosmova díla, v roce 2024 byl nalezen tzv. šternberský rukopis z přelomu 17. a 18. století.
Jedním z majitelů Břevnovského rukopisu byl brněnský měšťan Vilém Alexandr Balaus (1711–1752). Později rukopis vlastnil Břevnovský klášter, díky čemuž nese dodnes své jméno. Po zrušení Břevnovského kláštera komunistickým režimem v roce 1950 byl rukopis přemístěn do Národní knihovny ČR, kde je uchováván i po navrácení majetku Benediktinského arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty jako deponát (Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty – Národní knihovna ČR, sign. Břevnov 293).
Břevnovský rukopis je psán latinsky, jeho název zní – Cosmas, decanus Pragensis: Chronicon Bohemorum; Continuatio chronici Cosmae. Rukopis psali dva písaři. První opsal Kosmovu kroniku, druhý pokračování tzv. Kanovníka vyšehradského. Rozměry kodexu jsou 31,5 x 20,5 cm.
Rukopis byl digitalizován v roce 2025 a je dostupný v digitální knihovně Manuscriptorium. K 900. výročí úmrtí kronikáře Kosmy se připravil výstavní projekt Kosmas 900 v Klementinu (25. 9. 2025–23. 10. 2025 proběhla výstava nejstarších rukopisů v Zrcadlové kapli).
Obsah Břevnovský rukopis Kosmovy kroniky obsahuje několik částí:
Notae de codice Chronicon Bohemorum legendy tzv. Kristiána Continuatio chronici Cosmae (sic dicta Continuatio canonici Wyssegradensis)
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Břevnovský rukopis v Manuscriptoriu Unikátní výstavní projekt KOSMAS 900 Kosmův letopis český s pokračovateli v Národní digitální knihovně
Kategorie:Středověké rukopisy Kategorie:Rukopisy Národní knihovny České republiky