Heinrich von Nauta (15. prosince 1866 Veracruz, Mexiko – 12. února 1921 Budapešť, Maďarsko) byl rakousko-uherský admirál. Jako absolvent námořní akademie sloužil u c. k. námořnictva od roku 1885, vystřídal službu na různých lodích, uplatnil se jako důstojník na torpédových člunech, absolvoval několik zaoceánských cest a působil také ve vysokých funkcích v námořní sekci na ministerstvu války. V roce 1912 vedl misi rakousko-uherského námořnictva ve východní Asii. Za první světové války byl postupně velitelem několika bitevních lodí a operoval v Jaderském moři. Ještě před koncem války byl penzionován v hodnosti kontradmirála (1918). Jeho mladší bratr Gustav (1868–1934) byl také vysokým důstojníkem c. k. námořnictva a za první světové války byl v hodnosti komodora velitelem námořní divize.
Životopis náhled|vlevo|Křižník SMS Kaiser Franz Joseph I, vlajková loď kapitána Heinricha Nauty na Dálném východě] (1912) náhled|vlevo|SMS Erzherzog Friedrich, vlajková loď kapitána Heinricha Nauty v letech 1914–1917 Byl nejstarším ze šesti potomků admirála Gustava von Nauty (1828–1893), matka Isabella D'Ollieri (1845–1893) byla dcerou pruského diplomata. SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl I. 1808–1895; Biblio Verlag Osnabrück, 1997; s. 308–313 (heslo Gustav von Nauta) ISBN 3-7648-2511-1 Narodil se v Mexiku, kde tehdy otec pobýval s císařem Maxmiliánem I., který byl také Heinrichovým kmotrem. Studoval na vojenské reálce v Pule a v letech 1881–1885 na C. k. námořní akademii v Rijece.Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1884; Vídeň, 1884; s. 72 dostupné online K námořnictvu vstoupil jako kadet v roce 1885Almanach für die K.u.K. Kriegs-Marine 1888; Pula, 1888; s. 298 dostupné online a hned v prvním roce služby absolvoval zaoceánskou plavbu na korvetě SMS Donau pod velením kapitánů Czeyky a Pogatschnigga.Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1886; Vídeň, 1886; s. 103–104 dostupné online Cesta vedla k břehům jižní Ameriky přes Karibik do New Yorku a přes Atlantik zpět do Evropy. Poté vystřídal službu na různých lodích a na vyřazené lodi SMS Habsburg absolvoval kurz pro obsluhu torpéd. V roce 1889 získal hodnost praporčíkaSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1891; Vídeň, 1891; s. 1056 dostupné online a dva roky strávil u jednotek námořní pěchoty (1890–1892).Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1892; Vídeň, 1892; s. 87 dostupné online
Jako poručík II. třídy (1895)Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1896; Vídeň, 1895; s. 1075 dostupné online se nadále vzdělával v technických oborech, sloužil na cvičných lodích nebo také u námořních základen v Pule a Terstu. V hodnosti poručíka I. třídy (1899) byl postupně velitelem několika torpédových člunů nebo prvním důstojníkem na bitevní lodi SMS ÁrpádEinteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1905; Vídeň, 1905; s. 44 dostupné online a cvičné dělostřelecké lodi SMS Radetzky (1905–1907).Rang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1907; Vídeň,1907; s. 173 dostupné online K datu 1. května 1908 byl povýšen na korvetního kapitánaSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1909; Vídeň, 1909; s. 1318 dostupné online a další dva roky byl velitelem námořní základny v Budapešti a dunajské říční flotily (1908–1909).Rang- und Eintheilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1908; Vídeň, 1908; s. 152 dostupné online V závěru roku 1909 byl jmenován velitelem torpédoborce SMS Velebit a na podobné lodi SMS Satelit byl v roce 1910 velitelem torpédových plavidel v Boce Kotorské.
V letech 1910–1911 byl přednostou personálního odboru námořní sekce na ministerstvu válkyWAGNER, Walte: Die obersten Behörden der k.u.k. Kriegsmarine 1856-1918; Vídeň, 1961; s. 141 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1911; Vídeň, 1910; s. 331 dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1911; Vídeň, 1910; s. 1352 dostupné online a k datu 1. května 1911 získal hodnost fregatního kapitána.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1912; Vídeň, 1911; s. 1388 dostupné online Koncem roku 1911 převzal po baronu Koudelkovi velení křižníku SMS Szigetvár a odplul do východní AsiePlavby válečných lodí c. k. námořnictva na webu kriegsmarine.hu dostupné online, kde si v únoru 1912 vyměnil velení s Alfredem Cicolim a převzal velení křižníku SMS Kaiser Franz Joseph I.Rang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1912; Vídeň, 1912; s. 203 dostupné online Tento křižník spolu se sesterskou lodí SMS Kaiserin Elisabeth plnil na Dálném východě úlohu staniční lodi a měl reprezentovat sílu c. k. námořnictva ve světě. Loď se plavila podél břehů Číny a kotvila v několika přístavech (nejdéle v Šanghaji), navštívila také japonské základny Jokohama a Nagasaki. Do Puly se vrátila v prosinci 1912.Plavby válečných lodí c. k. námořnictva na webu kriegsmarine.hu dostupné online
Po návratu z Číny zůstal Nauta velitelem křižníku SMS Franz Joseph I do prosince 1913 a mezitím byl povýšen na kapitána řadové lodi (1. května 1913).Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1914; Vídeň, 1914; s. 1267 dostupné online Na jaře 1914 byl velitelem cvičné lodi SMS CustozzaRangliste der k. u. k. Kriegsmarine 1914; Vídeň, 1914; s. 257 dostupné online a na začátku první světové války převzal velení bitevní lodi SMS Erzherzog Friedrich v rámci II. námořní divize. S touto lodí se zúčastnil operací na Jadranu a v únoru 1917 se namísto kapitána Holuba stal velitelem bitevní lodi SMS TegetthoffKRÁMLI, Mihály: Austro-hungarian Battleships and Battleships Designs 1904–1914; Szeged, 2021; s. 95 ISBN 978-615-6060-44-0 dostupné onlinePřehled velitelů bitevní lodi SMS Tegetthoff dostupné online jako součásti I. divize (divizním velitelem byl jeho mladší bratr Gustav). K datu 1. května 1918 byl povýšen do hodnosti kontradmirála, ale o dva měsíce později byl penzionován (1. července 1918).SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 125 dostupné online
Ve veřejném životě se angažoval mimo jiné jako člen Rakouské společnosti pro podporu lodní dopravy (Österreichischer Flottenverein) (1910). Spolu s bratrem Gustavem vlastnil od roku 1899 honosnou vilu v Pule v sousedství námořní nemocnice (dnes ulice Negrijeva 14), prodali ji po roce 1918.Vila Nauta v Pule in: regionalexpress.hr dostupné online
Byl dvakrát ženatý, před druhým sňatkem v roce 1914 přestoupil na evangelickou víru. Se svou druhou manželkou Margit von Losonczi (1875–1972) žil po zániku monarchie v Budapešti, kde zemřel 12. února 1921 ve věku 54 let. Pochován byl na námořním hřbitově v Pule.
Tituly a ocenění náhled|vpravo|SMS Tegetthoff, vlajková loď kapitána Heinricha Nauty (1917–1918) Po nobilitaci svého otce užíval od roku 1884 šlechtický titul rytíř (Ritter von Nauta). Během služby u námořnictva se stal nositelem řady vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.Rangliste der k. u. k. Kriegsmarine 1918; Vídeň, 1918; s. 214 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Vojenská záslužná medaile (1905) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž (1909) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1910) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1914) 60x60pixelů Karlův vojenský kříž (1917) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1918)
Zahraničí 60x60pixelů rytířský kříž Řádu sv. Olafa (1901, Norsko) 60x60pixelů Řád Medžidie III. třídy (1905, Osmanská říše) 60x60pixelů Řád knížete Danila I. IV. třídy (1908, Černá Hora) 60x60pixelů Řád Osmanie III. třídy (1908, Osmanská říše) 60x60pixelů Řád červené orlice II. třídy (1914, Německo) 60x60pixelů Řád posvátného pokladu III. třídy (1914, Japonsko) 60x60pixelů Železný kříž II. třídy (1917, Německo)
Odkazy Reference
Literatura JELÍNEK, Milan: Válka na Jadranu 1914–1918; Praha, 2019; 576 s. ISBN 978-80-7497-273-7 SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl III. 1915–1924; Biblio Verlag Osnabrück, 2005; s. 165–170 (heslo Heinrich Ritter von Nauta) ISBN 3-7648-2520-0
Kategorie:Rakousko-uherští admirálové Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Karlova vojenského kříže Kategorie:Nositelé Železného kříže Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Řádu Medžidie Kategorie:Nositelé Řádu Osmanie Kategorie:Nositelé Řádu posvátného pokladu Kategorie:Nositelé Řádu svatého Olafa Kategorie:Nositelé Řádu knížete Danila I. Kategorie:Rakouští cestovatelé Kategorie:Příslušníci Rakousko-uherského námořnictva Kategorie:Narození 15. prosince Kategorie:Narození v roce 1866 Kategorie:Narození ve Veracruzu Kategorie:Úmrtí 12. února Kategorie:Úmrtí v roce 1921 Kategorie:Úmrtí v Budapešti Kategorie:Pohřbení v Pule Kategorie:Muži