náhled|Larva (housenka)
Larva je nedospělé (juvenilní) stadium živočicha s nepřímým vývojem. Larvy některých živočichů mají specifický název, viz níže.
Larva může mít jinou stavbu těla a orgány než dospělec (např. panožky), a tedy také jiný vzhled – příkladem může být larva motýla čili housenka nebo larva blanokřídlých čili housenice.
Larvy lze dělit na primární a sekundární. Primární larva fakticky představuje plovoucí embryonální stadium (např. plovoucí blastulu v případě planulové larvy žahavců či plovoucí gastrulu v případě trochoforové larvy kroužkovců). Sekundární larva je naopak organismem již složitěji vyvinutým, s dokončeným embryonálním vývojem, avšak značně odlišným od dospělce. Sekundární jsou tedy například larvy korýšů (zoëa, nauplius apod.), larvy hmyzu či planktonní larva některých měkkýšů (veliger). U živočichů se sekundární larvou může primární larva existovat také (jako je tomu právě u měkkýšů, kde veliger vzniká z trochofory), případně mohou volně žijící larvální stadium zcela ztratit. Embryonální vývoj pak sice také probíhá ve vodě, avšak uzavřené v kontrolovaném prostředí vajíčka či vaječných obalů (jako je tomu např. u hlavonožců nebo obratlovců, kteří vůbec nemají larvální stadium, nebo u korýšů, kde existuje jen sekundární larva).
Typy, příp. názvy larev různých živočichů Larvy jsou seřazeny podle fylogenetické příbuznosti – v jednotlivých kmenech.
Houbovci amfiblastula, parenchymula
Vrtejši acanthor, acanthella, cystacanth (tři stadia)SMRŽ, Jaroslav. Základy biologie, ekologie a systému bezobratlých živočichů. V Praze: Karolinum, 2013, s. 51. .
Žahavci polypovci a korálnatci: planula
Ploštěnci mořské ploštěnky: Müllerova larva motolice: miracidium, sporocysta, redie, cerkarie, metacerkarie, mezocerkarie tasemnice: onkosféra, koracidium, procerkoid, cysticerkoid, strobilocerkus, cysticerkus, coenurus, echinokokus, plerocerkoid, tetratyridium
Hlístice larvy L1, L2, L3, L4
Měkkýši velcí sladkovodní mlži: glochidium někteří mořských plži: trochofora někteří mořští plži a mlži a někteří sladkovodní mlži: veliger
Ramenonožci, chapadlovky, mechovci aktinotrocha
Kroužkovci mnohoštětinatci: trochofora
Členovci korýši: většinou nauplius desetinožci (např. krab): zoea a megalopa hmyz (nedokonalá proměna a dokonalá proměna) šváb, ploštice, kobylka: nymfa jepice, pošvatky, vážky: někdy najáda mouchy: struska, struskovitá larva – bezhlavá a beznohá larva většiny dvoukřídlého hmyzu a podřádu štíhlopasí (Apocrita) motýli: housenka širopasí: housenice brouci chrobákovití: ponrava majky a vějířníci: triungulin kovaříkovití: drátovec potemník moučný: moučný červ (lidově)
Ostnokožci ježovka: pluteus
Strunatci mihule: minoha úhoř: leptocephalus (monté), viz úhoř říční žáby: pulec čolek: larva čolka (nemá speciální název)
Jiné dělení larev hmyzu (podle počtu končetin) hemimetabolní hmyz = má proměnu nedokonalou (bez stadia kukly, larvy se podobají dospělcům): nymfa – výrazně podobná dospělci: švábi, škvoři, ploštice, kobylky, saranče, cikády, kudlanky, strašilky najáda – vzdáleně podobná dospělci: jepice, pošvatky, vážky holometabolní hmyz = má proměnu dokonalou (larvy se dospělcům nepodobají) apodní (beznohé) larvy – nemají končetiny, různý počet článků, různě vyvinutá hlava: acephální (struska) – bez hlavy, ani zbytky hlavové kapsule, jen cephalopharyngeální skelet na tenčím konci těla (asymetrické sklerity): mouchy, bzučivky, masařky hemicephální – nemají hlavovou kapsuli, ústní ústrojí zatažitelné do prvního hlavového článku: tiplice eucephální – zřetelně vyvinutá hlava i ústní ústrojí: brouci (krasci, nosatci, tesaříci, kůrovci), blanokřídlí (včely, vosy), dvoukřídlí (pakomáři, komáři) oligopodní larvy – mají 3 páry hrudních článkovaných končetin, na zadečku nejsou končetiny, pouze urogomphy (koncové štěty na posledním zadečkovém článku) a cerky (přívěsky na konci zadečku) střevlíkovitá (campodeiformní, caraboidní) – aktivní, dravá (velká kusadla namířená dopředu), tmavě zbarvená: potápník, střevlík, mrchožrout, draví chrostíci, dlouhošíjky, síťokřídlí elateroidní (drátovec) – tuhý povrch těla: potemník, kovařík scarabeiformní (ponrava) – tělo většinou zakroucené do tvaru písmene C: chroust, roháč, zlatohlávek, nosorožíci, červotoči eruciformní – dobře vyvinuté přední končetiny, málo pohyblivé: brouci (mandelinka, někteří tesaříci a krasci), býložraví chrostíci polypodní larvy – mají 3 páry hrudních nohou, panožky na zadečkových článcích a nepravé anální panožky (pošinky) housenka – max. 5 párů panožek včetně pošinek: motýli housenice – nejméně 6 párů panožek, výrazná hlava, hrudní končetiny mohutnější: šíropasí (pilatky, paličatky, hřebenule) protopódní larvy – málo segmentované: některé parazitické čeledi štíhlopasých – Platygasteridae, Scelionidae (vaječní parazité)
Neotenie Larvy některých druhů se v dospělce nezmění. Pohlavně dospějí a mají schopnost rozmnožovat se. Tento jev se nazývá neotenie. Známým příkladem neotenického živočicha je axolotl mexický, z hmyzu řásnokřídlí.
Odkazy Reference
Literatura SMRŽ, Jaroslav. Základy biologie, ekologie a systému bezobratlých živočichů. V Praze: Karolinum, 2013. 192 s. .
Související články Dospělec Kukla
Externí odkazy
Kategorie:Ontogeneze