thumb|Praha, Strašnice: most na Jižní spojce Lanový most je ustálené a vžité, avšak neoficiální pojmenování zavěšeného silničního mostu dálničního typu, který je součástí Jižní spojky na Městském okruhu v Praze a převádí provoz přes železniční trať Praha – České Budějovice, zhlaví stanice Praha-Zahradní Město, vlečku do bývalého areálu Mitas a tramvajovou smyčku Zahradní Město, sleduje okraj sídliště Skalka (ulice Přetlucká a Dolínecká). Katastrálně patří z větší části do Strašnic (část nad železničními tratěmi a severně od nich), částečně do Záběhlic (západní část, tj. jižně od železničních tratí). Nepojmenovaný most má v dokumentaci správce označení Y529-SDO-ČSD přes Mitas,Praha hledá nové jméno pro lanový most na Jižní spojce. Oficiální název zní Y529 – SDO – ČSD přes Mitas, Lidovky.cz, 30. 7. 2019, ČTK v analýze TSK z roku 2016 je označován Y529 – most na Jižní Spojce přes seřaďovací nádraží Praha-Vršovice (lanový most). V centrální evidenci mostů BMS je kód uváděn se spojovníkem a s číselnou příponou značící, že jde o společný most pro oba směry (Y-529..3), v kolonce „název“ je uveden text „SDO – závěs. přes CD. Mitas“ a v kolonce „místní název“ je text „Lanový most“.BMS , Bridge Management System, veřejné rozhraní, Ředitelství silnic a dálnic ČR

Historie Most projektovali Jiří Stráský, Ilja Hustý, Slavomír Kolčava a další v letech 1991–1993. Začal být budován v roce 1996 a zprovozněn byl v prosinci 1997Lanový most vydržel pouhých jedenáct let, Lidovky.cz, 19. 8. 2008 jako poslední budovaný úsek Jižní spojky, jejíž úsek ze Spořilova na Zahradní Město byl zprovozněn již koncem 80. let 20. století.

Dopravní význam

Parametry vozovky Na mostě se nachází dva směrově oddělené pásy: jižní pás směřující na východ do Štěrbohol (podle kilometrovníků Městského okruhu jde o směr A, tedy proti směru hodinových ručiček a staničení) a severní pás směřující na západ do Záběhlic (podle kilometrovníků Městského okruhu jde o směr B, tedy po směru hodinových ručiček a staničení). Oba dva směry A i B mají shodně po třech jízdních pruzích bez zpevněné krajnice a jsou opatřeny ocelovými svodidly po obou stranách. Maximální povolená rychlost vozidel je stanovena na 80 km/h (stejně jako na ostatních silnicích pro motorová vozidla v obci). Místní úprava dopravního značení zakazuje jízdu nákladních vozidel nad 6 tun v prostřením pruhu a nad 3,5 tuny v levém pruhu.

Ve středním dělicím páse se nacházejí sloupy veřejného osvětlení mostu, kabely s rozvody telekomunikačních sítí a telematická zařízení (pro sledování stavu mostních konstrukcí a intenzit dopravy). Vozovka je vybavena odvodňovacími kanály a automatizovaným systémem rozmrazovacího postřiku solankou.

Východní předmostí

Východní předmostí prochází po rovném pásu mezi ulicí Přetlucká (okrajové zástavby sídliště Skalka) na severu a zahrádkářskou kolonií u ulice Dolínecká. Dále na východ se zde nachází základ budoucí mimoúrovňové křižovatky Rybníčky, ze které má v budoucnu severozápadním směrem pokračovat Městský okruh (stavba 0094 Balabenka – Šterboholská radiála). Nyní se zde komunikace plynule mění z Jižní Spojky ve Štěrboholskou radiálu pokračující dále na východ k Pražskému okruhu.

Směr A byl mezi lety 2006 a 2012 vybudován v nové stopě jižním obloukem. Účelem této stavby bylo vedle přípravy na pokračování Městského okruhu také zlepšení nevyhovujících parametrů a nízké kapacity dosavadního řešení, kdy zde byly po stávajícím severním páse vedeny zároveň oba dva směry v uspořádání dva a dva úzké jízdní pruhy bez zpevněné krajnice, navíc zatáčkou o malém poloměru vyžadující omezení rychlosti na 60 km/h (přezdívané mezi řidiči Pražský tobogán). Po dokončení nového jižního pásu byl následně původní severní pás přestavěn na směr B v podobě tří pruhů a zpevněné krajnice. Přestavba si vyžádala nové přemostění přes železniční tratě Praha-Běchovice – Praha-Vršovice, obvod Eden a Praha-Hostivař – Praha-Vysočany (u mokřadu Triangl), cyklostezku, ulici Rabakovská a rozsáhlé přeložky rozvodných sítí.

V roce 2022 byl z jižního pásu východního směru A vybudován dočasný jednosměrný sjezd do ulice Rabakovská. Účelem stavby je snížit dopravní zátěž křižovatek Štěrboholské radiály s ulicemi Průmyslová (součásti Průmyslového polookruhu) a Černokostelecká a umožnit od západu přímý vjezd vozidel do průmyslových areálů (s návazností na připravovanou Hostivařskou spojku k Uhříněvsi a Pražskému okruhu).

Zpevněná krajnice v obou dvou směrech bývá kromě nouzového odstavení vozidel využívána i pro kontrolní činnost vozidly policie a Inspekce silniční dopravy, neboť se jedná o jediné vhodné plochy na tomto úseku komunikace.

Západní předmostí

Západní předmostí je vedeno po vyvýšeném náspu mezi zástavbou rodinných domů Zahradního Města na jihu a železničními tratěmi na severu. Nachází se zde v těsné blízkosti za sebou dvě mimoúrovňové křižovatky napojující na Jižní Spojku místní komunikace ze Strašnic a Záběhlic.

MÚK Hostivař napojuje ulice Průběžná (od Skalky) a Švehlova (od Zahradního Města). Nachází se v úrovni přestupního terminálu železniční stanice Praha-Zahradní Město, přičemž zde Jižní Spojka nadjezdem přechází přes tramvajovou trať Průběžná – Nádraží Hostivař. Je vybudována pouze v polovičním provedení, které umožňuje sjet z východního směru A nebo najet na západní směr B. Obě dvě větve jsou do ulic připojeny pomocí dvou světelných křižovatek. Vznikla koncem 80. let jako provizorní napojení zatím nedokončené Jižní spojky do tehdejší Komarovovy (dnešní Švehlovy) ulice, aby tudy mohla být tranzitní doprava východ - západ vedena na Průmyslový polookruh (do doby vybudování navazujících staveb Lanového mostu a Štěrboholské radiály). Svou původní funkci napojení na objízdnou trasu si křižovatka udržuje i nadále, je proto významná pro odklony vozidel při uzavření Lanového mostu či MÚK Rybníčky.

MÚK Zahradní Město napojuje ulici V Korytech (spojující Staré Strašnice, Zahradní Město-západ a Záběhlice). Křižovatka svými čtyřmi větvemi umožňuje jízdu do všech směrů, které jsou napojeny pomocí dvou světelných křižovatek. Oproti MÚK Hostivař umožňuje sjet ze západního směru B nebo najet na východní směr A od/do Zahradního Města, její význam je tak zejména pro místní cílovou dopravu. Vznikla koncem 80. let pro napojení nově budovaných sídlišť Práčská a Zahradní Město.

Dopravní situace Dle sčítání dopravy TSK Praha projede po mostě přes 94 tisíc vozidel denně. Z těch tvoří nezanedbatelnou část dálková tranzitní doprava mezi dvěma nepropojenými částmi Pražského okruhu provizorně ukončenými u Běchovic (od dálnic D8, D10 a D11) a u Modletic (od dálnic D1, D4, D5, D6 a D7). Do doby zprovoznění stavby 511 Pražského okruhu neexistuje pro tranzit Prahou ve směru východ - jihozápad žádná jiná vhodná kapacitní trasa.

Vysoká intenzita provozu a připojování se místní cílové dopravy do proudu silné tranzitní dálkové dopravy jsou příčinou každodenních kongescí. Nejproblematičtější je situace ve východním směru A, kde dochází v MÚK Rybníčky k zúžení ze tří pruhů na dva (sloučení levého s prostředním pruhem) a zároveň odbočování vozidel pravým odbočovacím pruhem do ulice Rabakovská. Vysoký počet nákladních vozidel (která mohou kvůli místní úpravě jet pouze pravým pruhem) vytváří dlouhé stojící kolony, které následně zablokují i odbočující a připojující se vozidla v místě zúžení. Situaci dále zhoršují chybějící zpevněné krajnice pro odstavení vozidel v případě dopravních nehod či defektů a časté rekonstrukce povrchu přetěžované vozovky.

Po mostě jsou vedeny evropské mezinárodní silnice E55 a E65 (výhledově by měly být přeloženy do jiné trasy).

Most nevyužívá na své lince žádný spoj městské autobusové dopravy, nicméně je hojně využíván tranzitními dálkovými autobusy a vozidly taxislužby.

Pojmenování Není oficiálně pojmenovaný. Odbornými organizacemi (například provozujícími radary sledující provoz) i motoristickými publicisty bývá často v praxi označován jako Lanový most.např. http://doprava.praha-mesto.cz/default.aspx?ido=7918&sh=161048187 , http://www.autorevue.cz/default.aspx?section=17&server=1&article=10074 a další V minulosti byl označován i jako „most přes seřaďovací nádraží Vršovice“, podle ČTK je v dokumentaci Technické správy komunikací označován „Y529 – SDO – ČSD přes Mitas“, v analýze TSK z roku 2016 je označován Y529 – most na Jižní Spojce přes seřaďovací nádraží Praha-Vršovice (lanový most). Zkratka SDO znamená střední dopravní okruh, zkratka ČSD provozovatele železniční dráhy v době projektování mostu. Kód složený z písmene a trojciferného čísla mají i pojmenované mosty, například Karlův most má označení V015, Nuselský most X676 apod. Písmeno v označení je částečně významové (V pro mosty přes Vltavu, B pro mosty přes Botič, R pro mosty přes Rokytku, D pro mosty přes Dalejský potok, M přes Motolský potok, S přes Šárecký potok, P pro podchody, K přes Kunratický potok; zdá se, že Y je určeno pro mosty přes železniční tratě a X pro ostatní mosty). Slovní označení za kódem mostu nemá u nepojmenovaných mostů ustálený charakter vlastního jména, ale používá se jako popisné označení, jehož podoba není pevně ustálená.