náhled|Rýžová mouka Rýžová mouka je jemná mouka vyrobená z rýže, která se používá hlavně v asijské kuchyni. Od rýžového škrobu se liší tím, že škrob se obvykle vyrábí namáčením rýže v alkalické lázni (potaš nebo soda). Rýžová mouka může být použita jako náhrada pšeničné mouky a je přirozeně bezlepková. Rýžová mouka se také používá jako zahušťovadlo v chlazených či mražených potravinách, protože brání oddělování tekutin. Rýžová mouka se může vyrábět z bílé rýže, hnědé rýže nebo lepkavé rýže. Při výrobě mouky se z rýže mohou odstranit slupky nebo se k mletí používá neloupaná rýže.
Historie Rýžová mouka se v Číně používala jako přísada do malty. Při stavbě Velké čínské zdi byla použita směs lepkavé rýžové mouky a vápna. Častěji se používala také při stavbě městských hradeb, hrobek a vodních nádrží.Loïc Mangin, Le riz gluant faut le mur, Pour la Science Dostupné v archivu
Použití rýžové mouky náhled|Čínské sezamové kuličky z rýžové mouky a sezamu Rýžová mouka se může používat k výrobě cukrovinek, jako jsou rýžové koláčky, makronky a některé druhy bulek, a to díky své struktuře a chuti, kterým hotovým výrobkům dodává. Používá se také k posypávání cukrovinek podobným způsobem jako moučkový cukr.E.B. Bennion (1997). The Technology of Cake Making. Springer. S. 15.
Východoasijská kuchyně V Číně se rýžová mouka používá k výrobě potravin, jako jsou sezamové kuličky. V Japonsku se vařená lepkavá rýžová mouka nazývá močigomeko (nebo zkráceně močiko) a je používána k výrobě moči, dangó nebo jako zahušťovadlo do omáček.辻静雄 (2006). Japanese Cooking: A Simple Art. Kodansha International. S. 70 Nevařená lepkavá rýžová mouka širatamako se často používá k výrobě cukrovinek. Nelepkavá rýžová mouka džóšinko se používá především k výrobě cukrovinek.
V Koreji se rýžová mouka vyrobená z různých odrůd rýže a odlišnými metodami mletí používá pro různé účely. Jsou z ní vyráběny ttok (rýžové koláčky) a hangwa (sladké pečivo). Lepkavá rýžová mouka chapssal-garu se používá k výrobě chapssal-ttok (lepkavých rýžových placek), kočchudžang (ostrého fermentovaného koření) a také jako rýžové lepidlo na kimčchi. Nelepkavá rýžová mouka se může také používat při výrobě kaší, jako je beombeok, juk, mieum a dangsu.
Jihovýchodní Asie Na Filipínách je lepkavé rýžové těsto galapóng základem pro řadu druhů místních rýžových placek a dezertů. V závislosti na pokrmu se do galapóngu může přidat kokosové mléko, louh z dřevěného popela a různé další ingredience. Galapóng lze připravovat pečený, dušený, vařený nebo smažený, což vede ke vzniku pokrmů jako je puto nebo bibingka.
Nutriční hodnota Složení rýžové mouky se přirozeně mění v závislosti na podmínkách prostředí (půda, klima) a na použitých pěstitelských technikách (hnojení, ochrana rostlin). +Obsah živin ve 100 g rýžové moukyZákladní živiny (g)Minerály (mg)Vitamíny (µg)Voda12,5Sodík4Vitamín B160Bílkoviny6,7Draslík105Vitamín B230Tuky0,7Hořčík25Vitamín B31400Sacharidy78,2Vápník7Vitamín B6200Vláknina1,4Minerální látky0,6
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Mouka Kategorie:Rýže