Dragutin Prica (Karl) (5. listopadu 1867 Sveti Juraj – 14. června 1960 Opatija) byl rakousko-uherský a později jugoslávský admirál. Jako absolvent námořní akademie sloužil u c. k. námořnictva od roku 1885, absolvoval cesty do zámoří a zúčastnil se několika válečných konfliktů. Za první světové války zastával velitelské pozice v Pule a Terstu. Po rozpadu monarchie vstoupil do služeb Království SHS, kde kromě funkcí v námořní administraci zastával také posty u dvora a diplomacii. V letech 1923–1929 byl vrchním velitelem jugoslávského námořnictva a v roce 1925 získal hodnost admirála.
Životopis náhled|vlevo|Kapitán Dragutin Prica (1915) Narodil se v Chorvatsku, jeho otec Maximilian Prica byl důstojníkem c. k. armády. Pokřtěn byl jako Karl, jméno Dragutin začal užívat až po sňatku v roce 1908. Studoval na gymnáziu v Senji a v letech 1881–1885 na C. k. námořní akademii v Rijece. K námořnictvu nastoupil jako kadet v roce 1885 a byl přidělen ke sborovému námořnímu velitelství v Pule. V letech 1885–1886 absolvoval zaoceánskou plavbu na korvetě SMS Donau pod velením kapitána Pogatschnigga. Cesta vedla k břehům jižní Ameriky přes Karibik do New Yorku a přes Atlantik zpět do Evropy. Po návratu vystřídal službu na cvičné lodi SMS Radetzky nebo parníku SMS Taurus, který sloužil jako staniční loď v Istanbulu. V roce 1889 získal hodnost praporčíka a kromě služby na dalších lodích byl důstojníkem námořní pěchoty. V roce 1891 byl přeložen k dunajské říční plavbě v Budapešti, poté byl nižším důstojníkem na torpédových lodích.Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1894; Vídeň, 1894; s. 148 dostupné online
Postupoval v hodnostech (poručík II. třídy 1895,Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1896; Vídeň, 1895; s. 1075 dostupné online poručík I. třídy 1899)Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1900; Vídeň, 1899; s. 1176 dostupné online a v letech 1899–1900 sloužil na křižníku SMS Kaiserin Elisabeth.Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1899; Vídeň, 1899; s. 156 dostupné online Po krátkém působení u Hydrografického úřadu byl v létě 1900 odeslán na Dálný východ, kde byl přidělen ke štábu eskadry během mezinárodních operací proti boxerskému povstání v Číně. V letech 1902–1905 působil jako úředník v námořní sekci na ministerstvu války ve VídniRang- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1903; Vídeň, 1903; s. 122 dostupné online a v letech 1905–1906 vedl dělostřelecký výcvik na školní lodi SMS Radetzky.Rang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1906; Vídeň, 1906; s. 173 dostupné online V hodnosti korvetního kapitána (1. listopadu 1907)Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1908; Vídeň, 1907; s. 1274 dostupné online byl prvním důstojníkem na bitevní lodi SMS Monarch (1907–1908).Rang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1908; Vídeň, 1908; s. 167 dostupné online
náhled|vlevo|SMS Prinz Eugen, vlajková loď kapitána Pricy za první světové války (1917) V letech 1908–1912 byl jako zástupce námořnictva přidělen k vojenské kanceláři císaře Františka JosefaHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1909; Vídeň, 1909; s. 35 dostupné online a mezitím byl povýšen na fregatního kapitána (1. listopadu 1910).Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1911; Vídeň, 1910; s. 1365 dostupné online Jako velitel křižníku SMS Kaiserin und Königin Maria TheresiaRang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1912; Vídeň, 1912; s. 207 dostupné online se v letech 1912–1913 na Blízkém východě zúčastnil aktivit během balkánských válek a poté byl přednostou vojenského odboru sborového námořního velitelství v Pule (1913–1915). K datu 1. ledna 1913 získal hodnost kapitána řadové lodiSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1914; Vídeň, 1914; s. 1267 dostupné online a za první světové války byl šéfem štábu pevnostního velitelství v Pule (1915–1917). V květnu 1917 byl jmenován velitelem bitevní lodi SMS Prinz Eugen a v listopadu téhož roku převzal velení námořního okrsku v Terstu, kde byl zároveň pobočníkem admirála Koudelky. K datu 1. května 1918 byl povýšen na kontradmirálaRangliste der k. u. k. Kriegsmarine 1918; Vídeň, 1918; s. 12 dostupné online a v srpnu téhož roku přeložen do stavu záloh. Po rozpadu monarchie byl k datu 1. ledna 1919 penzionován.SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 144 dostupné online
Admirál jugoslávského námořnictva Již koncem roku 1918 byl povolán do služeb Národní rady Chorvatů, Srbů a Slovinců a po vzniku Království SHS se stal komisařem pro námořnictvo. Pomáhal organizovat říční dopravu a byl pověřen převzetím rakousko-uherských lodí do jugoslávského námořnictva. Zúčastnil se také několika mezinárodních konferencí a arbitrážních výborů. Od britského admirála Troubridga jako předsedy Evropské dunajské komise převzal v roce 1919 zajatou rakousko-uherskou říční flotilu na Dunaji.
V letech 1922–1923 byl velitelem v Boce Kotorské. Na jaře 1923 byl přidělen jako doprovod královně Marii na její cestě podél pobřeží Dalmácie a v srpnu 1923 byl jmenován nejvyšším maršálkem královského dvora v Bělehradě. V této funkci měl důležitou ceremoniální úlohu během křtu korunního prince Petra, kdy nesl jeho kolébku. V říjnu 1923 byl povýšen do hodnosti viceadmirála a stal se vrchním velitelem jugoslávského námořnictva (1923–1929). Kromě převzetí bývalých rakousko-uherských a německých lodí (SMS Niobe, později pod názvem Dalmacija) objednával nové lodě ve Francii a Británii, organizoval pobřežní obranu. V roce 1925 získal hodnost admirála a řadou ceremoniálních úkolů byl pověřen jako pobočník a vojenský poradce krále Alexandra I. Mimo jiné byl od doby první světové války přítelem Miklóse Horthyho a byl důležitým činitelem ve vztazích Jugoslávie a Maďarska v meziválečném období. V roce 1929 vykonal na lodi Dalmacija inspekční cestu po Středomoří a téhož roku na vlastní žádost odešel do výslužby. Veřejného života se nadále zúčastnil například jako prezident jugoslávské pobočky mezinárodní organizace Rotary International (1931–1932).
Zemřel v Opatiji 14. června 1960 ve věku 92 let jako poslední žijící admirál rakousko-uherského námořnictva. Pochován byl na hřbitově v Trsatu v Rijece.
Od roku 1908 byl ženatý s Minkou (Hermínou) Budisavljevićovou ze staré srbské rodiny. Minka a jejich syn Srdjan, důstojník jugoslávského námořnictva, jsou pohřbeni na hřbitově Mirogoj v Záhřebu v rodové hrobce Budisavljevićů. Díky manželce byl Prica vzdáleně spřízněn s Jovankou Broz, rozenou Budisavljevićovou (1924–2013), manželkou jugoslávského prezidenta Josipa Broze Tita.
Řády a vyznamenání Během služby u námořnictva se stal nositelem několika vysokých ocenění v Rakousku-Uhersku, později v Jugoslávii a několika dalších zemích..Rangliste der k. u. k. Kriegsmarine 1917; Vídeň, 1917; s. 13 dostupné online Mimo jiné byl též držitelem čestného občanství v Tivatu a Šibeniku.
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Válečná medaile (1900) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž (1900) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1910) 60x60pixelů Mobilizační kříž (1913) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy s válečnou dekorací (1915) 60x60pixelů Vyznamenání za zásluhy o Červený kříž s válečnou dekorací (1917)
Království Jugoslávie 60x60pixelů Řád bílého orla III. třídy 60x60pixelů Řád svatého Sávy I. třídy 60x60pixelů Řád hvězdy Karadjordjevićů III. třídy
Zahraničí 60x60pixelů Řád svaté Anny III. třídy (1903, Rusko) 60x60pixelů Železný kříž II. třídy (1916, Německo) 60x60pixelů Válečná medaile (1917, Osmanská říše)
Odkazy Reference
Literatura BJEJALAC, Mile S.: Generali i admirali Kraljevine Jugoslavije 1918—1941; Bělehrad, 2004; Institut za noviju istoriju Srbije. ISBN 978-86-7005-039-6 SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl III. 1915–1924; Biblio Verlag Osnabrück, 2005; s. 154–157 (heslo Dragutin Prica) ISBN 3-7648-2520-0
Kategorie:Rakousko-uherští admirálové Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Řádu svatého Sávy Kategorie:Nositelé Řádu bílého orla (Srbsko) Kategorie:Nositelé Řádu hvězdy Karadjordjevićů Kategorie:Nositelé Železného kříže Kategorie:Nositelé Řádu svaté Anny Kategorie:Narození 5. listopadu Kategorie:Narození v roce 1867 Kategorie:Úmrtí 14. června Kategorie:Úmrtí v roce 1960 Kategorie:Muži