Krimikomedie (též kriminální komedie) je (sub)žánr fikční tvorby spojující prvky komedie a kriminálního námětu. Typickým znakem je spojení napínavého děje s humornými situacemi, dialogy či postavami. Krimikomedie často využívají satiru, parodii nebo ironii k odlehčení závažného tématu, jakým je zločin, vyšetřování či život v prostředí podsvětí.
Charakteristika Krimikomedie stojí na pomezí dvou odlišných žánrů – kriminálního a komediálního – a jejich propojení vytváří specifickou atmosféru. Děj obvykle zahrnuje zločin (loupež, vraždu, podvod aj.) a jeho vyšetřování, přičemž komické prvky mohou plynout z neschopnosti pachatelů, absurdních okolností, přehnaných charakterů či nepravděpodobných situací. Humor může mít podobu situační komiky, slovních hříček, černého humoru nebo parodie žánrových klišé.
Film a televize Ve filmu a televizní tvorbě patří krimikomedie mezi oblíbené žánrové kombinace. Její moderní podoba se rozvíjela zejména od 60. let 20. století. Mezinárodně známými představiteli žánru jsou například:
Někdo to rád horké (1959, režie: Billy Wilder) Růžový panter (1963, režie: Blake Edwards) Fantomas (1964, režie: André Hunebelle) Četník ze Saint Tropez (1964, režie: Jean Girault) Podraz (1973, režie: George Roy Hill) Policejní akademie (1984, režie: Hugh Wilson) Bezva finta (1985, režie: Alexandre Arcady) Bláznivá střela (1988, režie: David Zucker) Poslední skaut (1991, režie: Tony Scott) Pulp Fiction: Historky z podsvětí (1994, režie Quentin Tarantino) Trainspotting (1996, režie: Danny Boyle) Sbal prachy a vypadni (1998, režie Guy Ritchie) Podfu(c)k (2000, režie: Guy Ritchie) Můj soused zabiják (2000, režie: Jonathan Lynn) Dannyho parťáci (2001, režie: Steven Soderbergh) Jednotka příliš rychlého nasazení (2007, režie: Edgar Wright) Jump street 21 (2012, režie: Phil Lord a Christopher Miller) Podfukáři (2013, režie Louis Leterrier) Správní chlapi (2016, režie: Shane Black)
V české a československé kinematografii lze najít příklady: Tři vejce do skla (1937, režie: Martin Frič) Nahá pastýřka (1966, režie: Jaroslav Mach) Poklad byzantského kupce (1967, režie: Ivo Novák) Přísně tajné premiéry (1967, režie: Martin Frič) Rakev ve snu viděti… (1968, režie: Jaroslav Mach) „Čtyři vraždy stačí, drahoušku“ (1970, režie: Oldřich Lipský) Partie krásného dragouna (1970, režie: Jiří Sequens) Aféry mé ženy (1972, režie: Vladimír Čech) Drahé tety a já (1974, režie: Zdeněk Podskalský) Adéla ještě nevečeřela (1978, režie: Oldřich Lipský) Rozpuštěný a vypuštěný (1984, režie: Ladislav Smoljak) Jedna ruka netleská (2003, režie: David Ondříček)
V televizní tvorbě lze nalézt prvky krimikomedie například v seriálech:
Randall a Hopkirk (1969) Fargo (2014) Jen vraždy v budově (2021) Gentlemani (2024)
V české a československé tvorbě:
Hříšní lidé města pražského (1968) Hříchy pro pátera Knoxe (1992) Četnické humoresky (2001) Strážmistr Topinka (2019) Dvojka na zabití (2021) Einstein – Případy nesnesitelného génia (2021) Duch (2022) Případy mimořádné Marty (2022) Parťák na baterky (2025)
Literatura a divadlo Krimikomedie se vyskytují i v literatuře, například v dílech některých autorů humoristických detektivek. V divadle bývá tento žánr zastoupen komediálními detektivkami a parodiemi klasických detektivních her, často inspirovaných dílem Agathy Christie. Např. Vražda v salonním coupé z repertoáru Divadla Járy Cimrmana.
Reference
Externí odkazy
Nejlepší krimi filmy s možností přidat komediální filtr v Česko-Slovenské filmové databázi Krimi komedie na Filmtoro
Kategorie:Filmové žánry
Kategorie:Divadelní žánry Kategorie:Literární žánry