Dürnten je obec v kantonu Curych ve Švýcarsku. Žije zde obyvatel.
Geografie náhled|vlevo|Tann Obec Dürnten je typickou obcí v Curyšské vysočině, v oblasti zvané Tössbergland. Nachází se mezi kaňonovitým údolím Jony s Pilgerstegem a Tannertobelem a svahy Bachtelu u Hasenstricku, kde jsou výrazně patrné výškové rozdíly: hluboce zaříznuté rokle a zalesněné horské vrcholy, které místy vystupují jako skalní výběžky. Na přechodu mezi Curyšským jezerem a údolím Glattu se u Hinwilu začleňuje do typické krajiny s ledovcem formovanými kopci, mokřady a lesy, na západě ohraničené obcí Bubikon s jejím golfovým hřištěm, protínané rychlostní silnicí Oberlandautobahn A15 a na jihu ohraničené řekou Schwarz.
Dürnten se skládá ze čtyř geograficky oddělených místních částí: Tann, Dürnten, Oberdürnten a Breitenmatt. Oberdürnten leží na svahu Bachtelu, tedy východně nad Dürntenem. Oberdürnten a Breitenmatt jsou odděleny několika poli a výškovým rozdílem 50 metrů. Z Breitenmattu je již dobrý výhled na Zürcher Oberland až k Curyšskému jezeru.
Nejvyšší bod obce se nachází ve výšce 801 m n. m. nad Ornbergem, nejnižší bod ve výšce 461 m n. m. pod mostem přes Jonu u kruhového objezdu v sousední obci Rüti. Ostatní sousední obce jsou po směru hodinových ručiček Bubikon, Hinwil a Wald.
Historie náhled|vlevo|Letecký pohled (1923) Pohřebiště ze 7. století u Ettenbolu dokládá raně středověké osídlení. Několik darování statků klášteru sv. Havla (poprvé doloženo 743/747) vedlo ke vzniku dvora Dürnten, který se stal centrem svatohavelského panství v Curyšské vysočině. Jako součást úřadu Grüningen připadl Dürnten roku 1273 Habsburkům, kteří následně vlastnili vyšší i nižší soudní pravomoc. Nižší soud nad Oberdürntenem a Tannem vykonával od konce 13. století do roku 1525 klášter Rüti. Správu statků svatohavelských, toggenburských a rapperswilských zajišťoval ministeriální rod Meyer von Dürnten, doložený v letech 1212–1360, sídlící na hradě severně od Oberdürntenu. Roku 1408 připadl Dürnten spolu s úřadem Grüningen městu Curych a zůstal až do roku 1798 součástí curyšského zemského úřadu Grüningen. První obecní stanovy pocházejí z let 1480 (Dürnten) a 1485 (Oberdürnten), přistěhovalecký list z poloviny 16. století. Roku 1798 byla vytvořena politická obec a přidělena do okresu Grüningen, roku 1803 k okresu Uster, roku 1814 k vrchnímu úřadu Grüningen a roku 1831 k okresu Hinwil. Z původních vesnic se vyvinuly občanské korporace Dürnten, Oberdürnten a Tann.
První archeologicky doložený kamenný kostel v Dürntenu vznikl kolem roku 700; kolem roku 750 patřil z poloviny klášteru sv. Havla. Patronát přešel pravděpodobně roku 1273 na Habsburky, roku 1359 na klášter Rüti, kterému však byl kostel inkorporován až roku 1414, a roku 1525 na Curych. Farnost původně zahrnovala také Fägswil (od roku 1710 u Rüti) a Wolfhausen (od roku 1811 u Bubikonu). V letech 1517–1521 proběhla novostavba kostela s nádherně vyřezávaným stropem a nástěnnými malbami v presbytáři. Roku 1879 byla v Tannu postavena katolická kaple pro katolíky z Dürntenu, Rüti a Bubikonu (novostavba 1965–1967).
Obyvatelstvo náhled|vpravo|Věž katolického kostela Vývoj počtu obyvatel Rok 1670 1792 1850 1900 1941 1950 1990 2000 2010 2015 2020 Počet obyvatel 977 1382 1663 3094 3006 3390 5736 6032 6665 7392 7645 V roce 2022 patřilo 29,1 % populace k evangelické reformované církvi a 22,1 % k římskokatolické církvi. 48,8 % obyvatel mělo jinou nebo žádnou konfesní příslušnost.
Hospodářství V obci, která se nachází v přechodové zóně mezi oblastí obilí a pastvin, se v 18. století rozšířila domácí textilní výroba (zejména předení bavlny), která roku 1787 umožňovala obživu 49 % obyvatel. Tradice domácí výroby pokračovala po roce 1850 tkaním hedvábí, po roce 1880 vyšíváním. V letech 1820–1890 se západně od Dürntenu těžilo břidlicové uhlí, roku 1825 byla otevřena přádelna Pilgersteg, roku 1852 mechanická soustružna v Tannu; roku 1866 a kolem roku 1870 vznikly přádelny u Edikonu. V důsledku industrializace Rüti se Tann stal dělnickou obcí a zaznamenal silný nárůst obyvatelstva. Zejména v 60. a 80. letech 20. století došlo po delší stagnaci k výraznému stavebnímu rozvoji, přičemž se Tann proměnil v poloměstskou oblast, zatímco Dürnten, Oberdürnten a nová osada Breitenmatt si zachovaly venkovský charakter. Při relativně malém počtu pracovních míst (1230) činil podíl dojíždějících za prací v roce 2000 více než dvě třetiny.
Doprava náhled|vpravo|Bývalá železniční stanice V září 1876 zahájila provoz dráha Wald–Rüti-Bahn. Ta místní část Tann s Rüti a Waldem. V říjnu 1876 vzniklo uvedením železnice Tösstalbahn do provozu přímé spojení z Tannu do Winterthuru. Trať u nádraží Tann byla elektrifikována v roce 1944.
S otevřením dráhy Uerikon–Bauma-Bahn byl roku 1901 na železniční síť napojen také Dürnten. Nádraží Dürnten se nacházelo mezi stanicemi Bubikon a Hinwil. Železniční trať však nebyla výnosná a roku 1948 byla zrušena. Po ukončení železničního provozu byly koleje v Dürntenu odstraněny. Budova nádraží a železniční násep zůstaly jako svědectví o někdejší železnici. Od té doby je Dürnten napojen na dopravní síť různými autobusovými linkami.
Od roku 1947 se v Dürntenu nachází sportovní letiště Hasenstrick.
Osobnosti Paul Egli (1911–1997), švýcarský cyklista
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Obce v kantonu Curych