Irmgard Magdalene Furchner (rozená Dirksen; 29. května 1925 Kalthof – 14. ledna 2025 Quickborn) byla německá válečná zločinkyně a vražedkyně jakožto sekretářka a stenotypistka v koncentračním táboře Stutthof, kde pracovala pro velitele tábora Paula Wernera Hoppeho. V roce 2021, ve věku 96 let, byla obžalována z 11 412 případů napomáhání k vraždě a z dalších 18 případů napomáhání k pokusům o vraždu. V prosinci 2022 byla shledána vinnou a odsouzena k podmíněnému trestu odnětí svobody na dva roky.Její odsouzení bylo v srpnu 2024 potvrzeno Spolkovým soudním dvorem Německa. Pravděpodobně bude poslední osobou, která byla kdy souzena za zločiny spojené s holokaustem.

Soud Irmgard Furchner byla od června 1943 do dubna 1945, tedy ve věku svých 18 a 19 let, civilní zaměstnankyní velitelství nacistického koncentračního tábora poblíž Gdaňsku v okupovaném Polsku. Protože jí bylo tehdy pouhých 18 let, byla u soudu v Itzehoe souzena podle trestních zákonů vztahujících se na mladistvé. Furchner předem oznámila, že se nechce dostavit k soudu, a požádala soudce, aby s její účastí nepočítal. V dopise uvedla, že svůj proces bude bojkotovat jako „ponižující“. V trestním řízení je však přítomnost obžalovaného nezbytná.

V únoru 2021 němečtí žalobci obvinili Furchner z nejméně 10 000 případů napomáhání k vraždě. Po vznesení obvinění přiznala, že pracovala jako sekretářka důstojníka SS Paula Wernera Hoppeho ve Stutthofu, nicméně nadále popírala, že by kdy vstoupila do tábora nebo věděla o vraždách, které se tam odehrávaly. Dle obžaloby Furchner dobře věděla, co se v táboře děje a svou prací napomáhala fungování tábora. Ze své kanceláře v prvním patře velitelství viděla do velké části tábora, včetně shromaždiště, na němž noví vězni procházeli selekcí. Podle obžaloby také musela cítit stále přítomný pach z krematorií spalujících mrtvé. Obhajoba tvrdila, že se nepodařilo dostatečně prokázat, že o zvěrstvech věděla.

Proces začal na konci září roku 2021. Jako spolužalobci během něj vystoupili přeživší z koncentračního tábora Stutthof, kteří u soudu vypovídali o utrpení i o obrovské úmrtnosti vězňů. Důležité bylo i svědectví soudního znalce. Obžalovaná Irmgard Furchner se zpočátku chtěla procesu vyhnout. Během prvního jednacího dne zmizela z domova důchodců v Quickbornu, a odjela taxíkem na stanici metra Norderstedt Mitte. Policie ji objevila o několik hodin později v nedalekém Hamburku. Soud na ni vydal zatykač a žena strávila pět dnů ve vyšetřovací vazbě. O pět dní později byla z předběžné vazby propuštěna za stanovených podmínek. Proces byl odložen na 19. října 2021. Ke konci soudu Furchner uvedla: „Je mi líto, že jsem tehdy byla právě ve Stutthofu. Víc nemohu říci.“.

Dne 20. prosince 2022 byla shledána vinnou ze spoluviny na vraždách více než 10 500 lidí a odsouzena k dvouletému podmíněnému trestu odnětí svobody. Dne 20. srpna 2024 Spolkový soudní dvůr v Německu její odsouzení potvrdil.

Když byla v dubnu 2025 zveřejněna zpráva o její smrti, deník The Times of Israel uvedl, že pravděpodobně půjde o poslední osobu odsouzenou za zločiny holokaustu. The Washington Post dále poznamenal, že její proces byl „jedním z posledních pokusů přinést obětem holokaustu spravedlnost prostřednictvím práva“. Nicméně frankfurtský soud rozhodl v prosinci 2024, že před soudem může stanout i bývalý dozorce ze Sachsenhausenu. Tento bývalý dozorce, identifikovaný jako Gregor Formanek, však později zemřel v dubnu 2025.

Soukromí Na konci druhé světové války se provdala za Heinze Gerharda Furchnera (bývalého vedoucího oddílu SS, který zemřel v roce 1972). Později pracovala v administrativě v severním Německu.

Irmgard Furchner zemřela v Quickbornu 14. ledna 2025 ve věku 99 let. Zpráva o její smrti byla zveřejněna až v dubnu 2025.

Odkazy

Reference

Související články Koncentrační tábor Stutthof

Kategorie:Personál koncentračního tábora Stutthof Kategorie:Němečtí váleční zločinci Kategorie:Narození 29. května Kategorie:Narození v roce 1925 Kategorie:Úmrtí 14. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 2025 Kategorie:Ženy