Etnické čistky v údolí Lašvy označují četné válečné zločiny spáchané během bosenské války politickým a vojenským vedením Chorvatského společenství Herceg-Bosna na bosňáckých civilistech v oblasti údolí řeky Lašvy v Bosně a Hercegovině. Kampaň, plánovaná od května 1992 do března 1993 a propuknuvší v následujícím dubnu, měla uskutečnit cíle stanovené chorvatskými nacionalisty v listopadu 1991.
Bosňáci z údolí Lašvy byli vystaveni pronásledování z politických a náboženských důvodů, záměrné diskriminaci v kontextu rozsáhlého útoku na civilní obyvatelstvo regionu a trpěli hromadnými vraždami, znásilněními a sexuálním násilím během války, vězněním v táborech, jakož i zničením náboženských a kulturních památek a soukromého majetku, což bylo často doprovázeno antibosňáckou propagandou, zejména v obcích Vitez, Busovača, Novi Travnik a Kiseljak.
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) rozhodl, že tyto zločiny představovaly zločiny proti lidskosti v četných rozsudcích proti chorvatským politickým a vojenským vůdcům a vojákům, zejména proti Dariu Kordićovi. Na základě důkazů o četných útocích HVO v té době dospěla soudní komora ICTY v případu Kordić a Čerkez k závěru, že do dubna 1993 mělo chorvatské vedení společný záměr či plán vyčištění Bosňáků z Lašvanského údolí, který byl promyšlen a realizován. Dario Kordić, jako místní politický vůdce, byl shledán jako plánovač a podněcovatel tohoto plánu. ICTY dále dospěl k závěru, že se do kampaně zapojila i Chorvatská armáda, a definoval tyto události jako mezinárodní konflikt mezi Bosnou a Hercegovinou a Chorvatskem.
Odkazy
Reference
Kategorie:Válečné zločiny války v Jugoslávii Kategorie:Válka v Bosně Kategorie:Masakry Bosenské války Kategorie:Zločiny proti lidskosti Kategorie:Masakry 20. století