Rudolf Theophil Josef Knietsch (13. prosince 1854 – 28. května 1906) byl německý chemik, známý svým příspěvkem k technologiím výrob kyseliny sírové, chloru a indiga.

Život Narodil se v rodině kovářského mistra v hornoslezské Opoli, kde se vyučil zámečnickému řemeslu (1870). Po roční praxi ve Vratislavi navštěvoval v letech 1872 až 1875 obchodní školy v Briegu a v Gliwicích. Vojenskou službu absolvoval u 4. hornoslezského pěšího pluku č. 63 v Nise. V letech 1876 až 1880 studoval chemii a metalurgii na Královské obchodní akademii u Karla Rammelsberga a Carla Liebermanna. Praktické zkušenosti získával u Josefa Webera v Berlíně v chemické továrně Theodora Goldschmidta a studium završil závěrečnou učitelskou zkoušku na téma "Popis a kritika nejnovějších metod pro stanovení hustot par a měrného tepla spolu s uvedením míry, do jaké získané výsledky odpovídají chemickému chování těles". V roce 1881 pak získal i doktorát (Dr.phil.) v Jeně s prací "O aesculinu a jeho derivátech", kterou vypracoval v laboratoři Carla Liebermanna.

Dílo Své první zaměstnání našel jako chemik ve Zhořelci v chemické továrně Theodora Schuchardta, kterou v roce 1972 převzala společnost Merck. Po krátké době však opět odešel a pracoval v Berlíně pro Emila Jacobsena. V roce 1882 nastoupil do společnosti Bindschedler & Busch v Basileji (později Ciba-Geigy) a v roce 1884 do společnosti BASF. Pracoval zde jako chemik a od roku 1904 jako ředitel a člen představenstva.

U BASF v roce 1888 na základě výsledků Clemense Winklera vyvinul kontaktní proces pro průmyslovou výrobu kyseliny sírové. Poprvé se mu také podařilo technicky vyřešit zkapalňování chlóru coby jednoho ze základních technologických kroků průmyslové chemie chlóru, když objevil, že suchý chlor a stejně tak i kyselina sírová nekorodují železo.

Přispěl i k zavedení výroby syntetického indiga v průmyslovém měřítku, když spolu s Johannesem Pflegerem zdokonalili proces jeho syntézy podle Karla Heumanna. V roce 1897 tak mohlo být indigo prodáváno jako "Indigo rein BASF" (čisté indigo, či "indigo čistoty BASF"). Jeho žákem a mladším spolupracovníkem se tu po roce 1899 stal i Carl Bosch.

Ocenění

Liebigova pamětní medaile Svazu německých chemiků (1904). Čestný doktorát, Dr.-Ing. h. c. Technické univerzity v Drážďanech (1905). V zaměstnaneckých koloniích společnosti BASF Limburgerhof a Maxdorf v aglomeraci Ludwigshaffenu byly ulice pojmenovány "Knietschstraße".

Odkazy Reference

Literatura L. Ruuskanen: Der Heidelberger Bergfriedhof im Wandel der Zeit, Verlag Regionalkultur, 2008, str. 81.

Helmut Pfitzner: Knietsch, Rudolf. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 12, Duncker & Humblot, Berlin 1980, ISBN 3-428-00193-1, S. 183 a násl.

Ludwigshafener Chemiker II. Econ Verlag, 1960, ed. Kurt Oberdorffer.

Externí odkazy Informace a akademický rodokmen Rudolfa Knietsche na academictree.org

Kategorie:Chemici 19. století Kategorie:Němečtí chemici Kategorie:Narození v roce 1854 Kategorie:Úmrtí v roce 1906 Kategorie:Úmrtí 28. května Kategorie:Narození 13. prosince Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Technické univerzity Drážďany Kategorie:Úmrtí v Ludwigshafenu am Rhein Kategorie:Absolventi Univerzity Jena Kategorie:Narození v Opolí Kategorie:Muži Kategorie:Osobnosti průmyslové chemie