Hrabě Maxmilián z Lichtenštejna-Kastelkornu, či též Lichtensteinu-Castelcorna ( , 1611, Kladsko – 1675) byl rakouský a moravský šlechic z hraběcího rodu Lichtenštejn-Kastelkornů.
Původ Byl synem císařského generála hraběte Filipa Rudolfa z Lichtenštejna-Kastelkornu, hejtmana v Kladsku, a jeho manželky Kláry Wintlerové z Runkelsteinu. Jeho bratr Karel II. z Lichtenštejna-Kastelcornu byl biskupem v Olomouci.
Jeho strýc Kryštof Pavel z Lichtenštejna-Kastelkornu (1604–1648) vykonával úřad zemského hejtmana na Moravě a byl též císařský komorník a hofmistr v Alsasku a dědic majetků tamtéž. V roce 1640 zdědil také inkolát na Moravě a v roce 1663 hraběcí titul.
Manželství a potomstvo Maxmilián z Lichtenštejna-Kastelkornu se kolem roku 1645 oženil s Cecilií Radegundou z Bemelberg-Hohenburgu (* kolem roku 1622–1664, hrad Schenna, Tyrolsko), nejmladší dcerou svobodného pána Konráda XII. z Bemelberg-Hohenburgu (1578–1626) a jeho manžely Anny Konstancie z Fürstenbergu, lankraběnky z Baaru (1577–1659). Z jejich manželství se narodili dva synové:
Maxmilián Adam z Lichtenštejna-Kastelkornu († 1709), kanovník v Olomouci a Salcburku, probošt v Brně František Karel z Lichtenštejna-Kastelkornu (1. června 1648, palác Schenna – 14. června 1723, Hertlingswalde), hrabě, císařský rada, ženatý v roce 1676 s Kateřinou Florentinou Karolínou Pavlovskou z Pavlovic, dědičkou Hertlingswalde (1650–1707). Z jejich manželství se narodil syn: Jakub Arnošt z Lichtenštejna-Kastelkornu (14. února 1690 – 12. června 1747), biskup sekavský (1728–1738), kníže-biskup olomoucký (1738–1745) a kníže-arcibiskup salcburský (1745–1747).
Reference
Literatura V. Houdek: Moravské závody erbovní. Brünn 1917, S. 51 Genealogisches Handbuch des Adels, Gräfliche Häuser. 1973 471 Europäische Stammtafeln, J.A. Stargardt Verlag, Marburg, Schwennicke, Detlev (Ed.). 5:175
Kategorie:Narození v Polsku Kategorie:Lichtenstein-Castelcornové Kategorie:Moravští šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Rakouská hrabata Kategorie:Muži