Výměna rukojmích a vězňů a příměří mezi Izraelem a palestinskými militantními skupinami vedenými Hamásem během války v Gaze probíhaly od 19. ledna do 18. března 2025. Zahrnovaly osm kol výměn rukojmích a vězňů mezi Izraelem a Hamásem.

Původní návrh byl rozdělen do tří fází, počínaje šestitýdenním příměřím, ve kterém bylo zahrnuto propuštění všech Izraelců držených jako rukojmí v Gaze výměnou za stovky Palestinců držených Izraelem, ukončení války, stažení Izraele z pásma Gazy a započetí procesu rekonstrukce, který by trval tři až pět let. Návrh byl vypracován mediátory ze Spojených států, Egypta a Kataru, Hamás jej přijal 5. května 2024 a americký prezident Joe Biden jej předložil 31. května. Dne 10. června jej Rada bezpečnosti OSN podpořila jako rezoluci 2735. Později v roce 2024 byl izraelský premiér Benjamin Netanjahu obviněn z maření návrhu, zatímco někteří američtí představitelé z téhož obvinili Hamás. Po volbách se nově zvolený prezident Spojených států Donald Trump připojil k Bidenovi a vyvíjel tlak na izraelskou stranu, aby podobný návrh přijala. Dne 15. ledna bylo mezi Izraelem a Hamásem dosaženo shody na variantě návrhu dohody o příměří, 17. ledna dohodu podepsali vyjednavači obou stran a schválil ji izraelský bezpečnostní kabinet a později celý izraelský kabinet.

Během první fáze Hamás propustil 33 rukojmích (většinou muže starší 50 let a ženy) výměnou za to, že Izrael propustí 30–50 Palestinců (počínaje dětmi a ženami) za každého propuštěného Izraelce. Během první fáze Izrael umožnil „dostatečnému“ množství humanitární pomoci vstup do Pásma, povolil vysídleným Palestincům vrátit se do svých domovů a zahájil postupné stahování z Gazy. Během první fáze příměří měly mezi oběma stranami začít rozhovory o trvalejším ukončení nepřátelských akcí. Ve druhé fázi by Izrael přijal trvalé příměří a Hamás by poté propustil zbývající žijící mužské rukojmí, civilisty i vojáky výměnou za palestinské vězně. Ve třetí fázi by byly vydány ostatky zemřelých izraelských rukojmích. Podle návrhu z 5. května se měl Izrael zavázat ke zrušení blokády pásma Gazy, ale návrh z 31. května tento závazek neobsahoval.

Od začátku implementace dohody byl Izrael soustavně obviňován Hamásem z jejího porušování téměř každodenním zabíjením Palestinců a bráněním vstupu humanitární pomoci. Izrael obvinil Hamás z porušování dohody zpožděním v poskytování jmen rukojmích, kteří měli být propuštěni. Hamás 10. února oznámil, že pozastaví propouštění izraelských rukojmích s odvoláním na porušování ze strany Izraele – to v návaznosti vedlo k hrozbám ze strany Trumpa a Netanjahua. Hamás 13. února odklad zrušil s tím, že egyptští a katarští mediátoři budou dohlížet na humanitární ustanovení dohody o příměří a 15. února Hamás propustil izraelské rukojmí podle dohody. Dne 21. února vrátil Hamás Izraeli mrtvé tělo Širi Bibasové poté, co den předtím Izraeli předal nesprávné tělo. Dne 22. února 2025 propustil Hamás podle dohody šest živých rukojmích, ale Izrael recipročně odmítl propustit 620 palestinských vězňů. Namísto toho na neurčito pozastavil propouštění a obvinil Hamás z opakovaného porušování dohody. Dne 25. února dosáhli Izrael a Hamás dohody o výměně těl izraelských rukojmích, jejichž předání bylo dohodnuto pro první fázi, za propuštění stovek palestinských vězňů bez veřejného ceremoniálu.

1. března, v den, kdy měla skončit první fáze příměří, Hamás odmítl izraelský návrh na jeho prodloužení za účelem propuštění dalších rukojmích. Hamás uvedl, že druhá fáze by měla probíhat podle původního plánu. Netanjahuova kancelář uvedla, že Izrael schválil americký návrh na prodloužení příměří v Gaze o období Ramadánu a Pesachu. Podle tohoto plánu by byla polovina živých i mrtvých rukojmích propuštěna první den prodlouženého příměří a zbývající by byli propuštěni na konci období, pokud by bylo v průběhu dosaženo trvalého příměří. Jeho kancelář uvedla, že původní dohoda umožňovala Izraeli obnovit válku kdykoli po 1. březnu, pokud by jednání byla shledána neúčinnými. Poté, co Hamás odmítl přijmout americký návrh na prodloužení příměří, Izrael následující den zastavil přísun pomoci do Gazy. Blokádu humanitární pomoci odsoudili mediátoři Egypt a Katar, stejně jako Organizace spojených národů, jako porušení dohody o příměří, která stanovila, že první fáze bude automaticky prodloužena, dokud budou probíhat jednání o druhé fázi. Dne 9. března izraelský ministr energetiky Eli Cohen nařídil zastavit dodávky izraelské elektřiny do Gazy. Dne 14. března Hamás oznámil, že souhlasí s návrhem mediátorů na propuštění izraelsko-amerického rukojmího Edana Alexandera a těl čtyř rukojmích s dvojí státní příslušností. Izrael a Spojené státy nabídku odmítly.

Dne 18. března 2025 Izrael zahájil překvapivé letecké údery na Gazu, čímž porušil příměří s Hamásem. Netanjahuova kancelář uvedla, že údery byly provedeny v reakci na odmítnutí Hamásu propustit rukojmí a odmítnutí návrhů na prodloužení příměří. O několik hodin později Netanjahu prohlásil, že Izrael „obnovil boje v plné síle“ proti Hamásu v Gaze, přičemž vlna leteckých úderů je „jen začátkem“.

Pozadí

Počáteční příměří a mediace Po útoku Hamásu na Izrael 7. října 2023 a následném izraelském vyhlášení války Hamásu začaly Egypt a Jordánsko koordinovat reakci, aby zabránily eskalaci konfliktu. V říjnu se na zasedání Rady bezpečnosti OSN objevily pokusy o dosažení příměří – Izrael požadoval rezignaci generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese poté, co označil izraelskou odvetu za neoprávněný kolektivní trest. Po izraelské invazi do pásma Gazy izraelský premiér Netanjahu odmítl příměří a přirovnal zastavení bojů ke kapitulaci před Hamásem a terorismem. Ministr zahraničí Spojených států Antony Blinken předložil zemím v regionu návrh „humanitárních pauz“ namísto příměří, které by podle něj Hamásu umožnilo zahájit druhý útok na Izrael. Dohody bylo téměř dosaženo, ale po izraelské invazi do Gazy byla jednání zrušena.

Na tiskové konferenci v listopadu Netanjahu prohlásil, že pro příměří je nutný návrat izraelských rukojmí zajatých během útoku. Saúdská Arábie, Jordánsko a Egypt zintenzivnily úsilí o dosažení příměří – na společném mimořádném summitu arabských islámských států Írán a Saúdská Arábie naléhaly na ustanovení příměří. Washington Post 18. listopadu informoval, že se USA blíží k dohodě o propuštění rukojmích a zastavení bojů, vypracované během jednání v katarském Dauhá. Dne 22. listopadu si Izrael a Hamás vyměnily rukojmí za vězně a dodržely čtyřdenní příměří. Prezident Biden byl podle Wall Street Journal klíčový pro obnovení jednání. Izrael a Hamás prodloužily příměří o další dva dny a propustily další rukojmí a zadržené, nicméně Izrael obnovil ofenzívu poté, co se katarským mediátorům nepodařilo vyřešit rozpory v podmínkách příměří.

Podle koordinátora strategické komunikace Rady národní bezpečnosti Johna Kirbyho začala americká vláda naléhat na Izrael a Hamás k jednání. V prosinci Egypt předložil návrh příměří, který získala agentura Associated Press a který počítal s postupným propuštěním rukojmích a vytvořením palestinské vlády, která by spravovala Gazu a okupovaný Západní břeh Jordánu a převzala tak kontrolu nad Pásmem od Hamásu. O několik dní později rádio NPR informovalo o upraveném návrhu, ve kterém byly odstraněny zmínky o správě Gazy a okupovaného Západního břehu Jordánu. Úsilí Rady bezpečnosti OSN selhalo z důvodu obav týkajících se monitorování pomoci ze strany OSN. V lednu několik izraelských velitelů vyjádřilo přesvědčení, že propuštění rukojmích lze dosáhnout pouze diplomatickou cestou, uvádí The New York Times – generál Gadi Eisenkot veřejně prohlásil, že Izrael by měl „zachránit civilisty předtím, než zabije nepřítele“.

Pokračování jednání o příměří V průběhu ledna 2024 egyptští a katarští mediátoři předložili několik návrhů, v nichž se trvání příměří pohybovalo v řádu týdnů až měsíců. Představitelé Hamásu uvedli, že zbývající rukojmí, jejichž počet byl tou dobou odhadován na více než sto, budou propuštěni, pokud bude nabídnuto příznivé a komplexní příměří – Netanjahu odmítl trvalé příměří, pokud by Hamásu bylo dovoleno dále vládnout v Gaze. Izraelští představitelé navrhli trvalé příměří, pokud by vůdci Hamásu odešli do exilu, což Hamás odmítl. Dne 25. ledna USA oznámily, že se ředitel Ústřední zpravodajské služby William J. Burns setká s izraelskými, egyptskými a katarskými představiteli. Podle USA Izrael navrhl 60denní příměří. V rozhovorech představitelé diskutovali o výměně rukojmích, posílení Palestinské samosprávy a zlepšení vztahů mezi Izraelem a Saúdskou Arábií výměnou za podporu palestinského státu.

Po schůzce v Paříži hlavní politický vůdce Hamásu Ismáíl Haníja prohlásil, že organizace zvažuje dohodu, ale zůstává odhodlána požadovat stažení izraelských sil z Gazy, což Netanjahu odmítl. Televize Al-Aksá informovala, že Hamás pokračoval v diskusi o návrhu až do 4. února, kdy Antony Blinken přijel do Saúdské Arábie, aby nastavil rámec pro příměří. Na schůzce s izraelským ministrem bez portfeje Bennym Gantzem naléhala americká viceprezidentka Kamala Harrisová na příměří a propuštění rukojmích. Do 7. března se zdálo, že jednání o příměří nepokročila. Podle serveru Axios Hamás v diskusích naléhal na návrat Palestinců do severní Gazy. Před ramadánem mediátoři z USA, Egypta a Kataru zvýšili úsilí o dosažení příměří – Burns se 8. března setkal s ředitelem Mosadu Barneou v Jordánsku, aby projednali dohodu o propuštění rukojmích. Netanjahu odmítl protinávrh Hamásu jako „absurdní“, ale zůstal otevřený jednání.

Dne 18. března 2024 zahájily Izrael a Hamás jednání poprvé od prosince 2023. Hamás zmírnil své požadavky a odstranil požadavek na trvalé příměří. Varování OSN před hrozícím hladomorem podpořilo diskuse za účelem dosažení příměří. Spojené státy se zdržely hlasování o rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2728, která požaduje příměří během Ramadánu a bezpodmínečné propuštění rukojmích. To sice umožnilo hlasování projít, ale zároveň vytvořilo konflikt s Netanjahuem. Do 26. března jednání uvízla na mrtvém bodě – Izrael obvinil Hamás ze zdržování diskusí. Burns, šejk Mohammed, Barnea a egyptští představitelé se setkali v Dauhá, aby projednali návrh, který obsahoval navýšení počtu propuštěných palestinských vězňů.

Útok na humanitární konvoj a změna politiky USA Dne 1. dubna izraelské útoky na humanitární konvoj World Central Kitchen zabily sedm pracovníků organizace. Biden útok odsoudil s tím, že Izrael „neudělal dost pro ochranu civilistů“. V telefonátu tři dny po útocích Biden řekl Netanjahuovi, aby usiloval o „okamžité příměří“, a varoval, že USA by mohly změnit svou politiku ve válce, pokud Izrael nebude dodržovat jeho požadavky. Biden naléhal na Egypt a Katar, aby vyvinuly tlak na Hamás k dosažení dočasného příměří a propuštění rukojmích. Dne 7. dubna Izrael stáhl 98. parašutistickou divizi z Chán Júnis, čímž výrazně snížil izraelskou přítomnost v jižní Gaze. Podle izraelského ministra obrany Jo'ava Gallanta měl tento ústup za cíl přeskupit síly na plánovanou invazi do Rafáhu.

Vyjednávání o příměří

Duben 2024: Úvodní jednání náhled|Americký ministr zahraničí Antony Blinken a ministři zahraničí členských států Rady pro spolupráci v Perském zálivu v Rijádu v Saúdské Arábii, 19. dubna 2024