Čaroděj ze země Oz je americký hudební fantasy film z roku 1939, který produkovala společnost Metro-Goldwyn-Mayer (MGM). Film je založen na románu L. Franka Bauma z roku 1900 s názvem Čaroděj ze země Oz a režíroval ho především Victor Fleming, který však produkci opustil, aby převzal problémový film Jih proti Severu.

Příběh Dorotka Galeová je sirota, která vyrůstá u své tety a strýce na zaprášené farmě v Kansasu. Jejím přáním je se dostat do úplně jiného světa „tam za duhu“. Přání se splní ve chvíli, kdy je spolu se svým pejskem Totem odnesena tornádem do země Oz.

Když se tam však dostane, přijde na to, jak jí rodina chybí a chce se vrátit zpět do Kansasu. A tak s pomocí hodné čarodějnice ze severu, Strašáka, Plecháče a zbabělého Lva se vydává na cestu dlážděnou žlutými cihlami do Smaragdového města, kde žije všemocný Čaroděj ze země Oz, který jí možná pomůže vrátit se zpět do Kansasu.

Obsazení

Hudba Hudbu složil Harold Arlen a upravil Herbert Stothart, text napsal Edgar Harburg.

Vydání a odkaz v kultuře Film je oceňován pro použití technologie Technicolor, fantazijní vyprávění, hudební doprovod a zapamatovatelné postavy. Byl kriticky úspěšný a byl nominován na pět Oscarů, včetně nejlepšího filmu, a vyhrál cenu za nejlepší filmovou píseň „Over the Rainbow“ a nejlepší hudbu pro Stotharta, cena Akademie pro mladé umělce byla udělena Judy Garlandové.

Film byl na předběžném seznamu studií nominovaných na Oscara za kameru (barevný film), ale nakonec nominován nebyl. Ačkoli byl film dostatečně populární v kinech, ziskový se stal až po svém opětovném uvedení v roce 1949. Při rozpočtu 2,7 milionu dolarů vydělal pouze 3 miliony dolarů, což z něj činilo nejdražší produkci studia MGM v té době. Televizní premiéra filmu v roce 1956 na stanici CBS jej znovu představila veřejnosti. Podle americké Kongresové knihovny je to nejvíce sledovaný film v historii kinematografie. V roce 1989 byl Kongresovou knihovnou vybrán jako jeden z prvních 25 filmů k uchování v Národním filmovém registru Spojených států amerických pro svou kulturní, historickou a estetickou významnost.

Je také jedním z mála filmů zapsaných v mezinárodním registru Paměť světa UNESCO. V roce 2022 se umístil na druhém místě v prvním žebříčku 100 nejlepších filmů všech dob časopisu Variety. Byl mezi deseti nejlepšími filmy v seznamu 50 filmů, které by měl každý vidět do 14 let, sestaveném Britským filmovým institutem (BFI) v roce 2005, a je na aktualizovaném seznamu 50 filmů, které by měl každý vidět do 15 let, zveřejněném BFI v květnu 2020.

Stal se zdrojem mnoha citátů, na které se odkazuje v popkultuře. Často se umisťuje na seznamech kritiků nejlepších filmů všech dob a je komerčně nejúspěšnější adaptací Baumova díla.

Kontroverze Masky zbabělého lva a strašáka byly vyrobeny z pěnového latexu, který vytvořil maskér Jack Dawn, který byl jedním z prvních, kdo tuto techniku použil. Každý den trvalo hodinu, než se pomalu odlepila Bolgerova nalepená maska z jeho obličeje, což nakonec zanechalo trvalé vrásky kolem jeho úst a brady.

Kostým Plecháče byl vyroben z kůže potažené buckramem a olej používaný k mazání jeho kloubů byl vyroben z čokoládového sirupu. Kostým Zbabělého lva byl vyroben ze skutečné lví kůže a srsti. Kvůli silnému make-upu mohl Bert Lahr během přestávek konzumovat pouze polévku a mléčné koktejly, což mu způsobovalo nevolnost. Po několika měsících Lahr zakročil a požádal o normální jídlo a po obědě o nové líčení. Pro jednu ze scén byl k obarvení bílých koní použit prášek Jell-O. Azbest byl použit k dosažení některých speciálních efektů, jako je hořící koště čarodějnice a umělý sníh, který pokrývá Dorotku, když spí v poli máků.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Filmy z roku 1939 Kategorie:Americké černobílé filmy Kategorie:Americké filmové tragikomedie Kategorie:Americké filmové komedie Kategorie:Americké fantastické filmy Kategorie:Americké filmové muzikály Kategorie:Filmy o lvech Kategorie:Filmy distribuované v IMAXu Kategorie:Filmy studia MGM Kategorie:Filmy studia Warner Bros. Kategorie:Filmy natočené podle knižní předlohy