Alexandr Oujezdecký (asi 1500 Oujezdec u Plzně – 1577 Litomyšl) byl český tiskař a člen Jednoty bratrské. Jako tiskař působil v Litomyšli, Královci a Šamotulech. V době pronásledování českých bratří byl exulantem. Závěr svého života strávil v Litomyšli.
Život Základy řemesla získal v Litomyšli v zavedené tiskárně Pavla Olivetského. Kolem roku 1526 se oženil s Markétou, dcerou Pavla Olivetského. Litomyšlskou tiskárnu převzal Oujezdecký v roce 1534 po tchánově smrti. Velký požár města v roce 1546 a represe dovršující šmalkaldskou válku (1547) přiměly Oujezdeckého k pokusu o konverzi ke katolicismu. V roce 1547 byl jeho švagr, tiskař Jan Olivetský, popraven v Olomouci. Po neúspěšném pokusu o konverzi odešel Oujezdecký v roce 1549 i s rodinou do Královce. Královec byl od roku 1525 hlavním městem Pruského vévodství. Ještě v témže roce (1949) odjel Oujezdecký z Královce do Olomouce, kde odkoupil pozůstalost po popraveném Janu Olivetském a pokusil se získat povolení k tiskařské práci v Olomouci. Povolení nedostal, takže si pod ochranou vévody Albrechta zřídil tiskárnu v pruském Královci. Zde tiskl knihy pod jménem Alexander Böhm. V Královci nebyl tiskař Oujezdecký příliš úspěšný, proto se v roce 1558 přestěhoval do Polska. Útočiště nalezl na zámku Lukáše z Górky v Šamotulech – nedaleko Poznaně. Do Litomyšle se vrátil ještě před smrti Ferdinanda I., stalo se tak v roce 1563. Část zařízení šamotulské tiskárny odkoupila v roce 1562 Jednota bratrská pro naplánované zřízení vlastní tiskárny v Ivančicích. Po návratu do Litomyšle vytiskl Oujezdecký ještě dva spisy, ale po roce 1565 jeho činnost ustala. Zemřel v roce 1577 v Litomyšli – bez dědice. Jeho syn Cyprian zemřel už v roce 1555.
Dílo
Tiskárna Litomyšl Tiskárnu v Litomyšli založil v letech 1503 Pavel Olivetský. Do roku 1518 šlo o jediné město v Čechách, kde se tiskly publikace Jednoty bratrské. Poslední tisky Pavla Olivetského nesou letopočet 1531. Dílnu po smrti Pavla Olivetského (1534) převzal jeho zeť Alexandr Oujezdecký. V letech 1534–1545 zde tiskl překlady z Martina Luthera, díla Lukáše Pražského a nejméně devět prací Jana Augusty, biskupa Jednoty bratrské. Poněvadž Oujezdecký neměl přímého dědice, převzala po jeho smrti (1577) dědictví obec. V roce 1580 odkoupil od obce nečinnou tiskárnu Ondřej Graudens (Polák, zemř. 1618). Ten zprvu tiskl české verze polských spisů, pak ale bratrskou tradici opustil a tiskl zde jezuitské polemiky. náhled|Šamotulský kancionál (Šamotuly)
Tisky z Litomyšle (výběr)
Tiskárna Šamotuly V letech 1558–1561 byla Oujezdeckého tiskárna činná v polských Šamotulech. Šamotuly se následně staly sídlem českých exulantů. Protože Jednota bratrská neměla vlastní tiskárnu, vyslala do Šamotul mladého Václava Solína, aby se zde vyučil tiskařskému řemeslu. V roce 1562 odkoupila z popudu Jana Blahoslava část zařízení šamotulské tiskárny a zřídila si vlastní dílnu v Ivančicích. Alexandr Oujezdecký odjel ze Šamotul a vrátil se do Litomyšle.
Tisky ze Šamotul (výběr) O prawdziwym i gruntownym używaniu zbawienia rozmowa czterech braci (Szamotuły 1558). Jedná se o polský překlad českého spisovatele Benedikta Bavorynského z Bavoryně a z Vlčího Pole. Nejznámější je dvoubarevný notovaný kancionál z let 1560–1561 zvaný Šamotulský.
Odkazy
Reference
Externí odkazy Alexander Plzeňský v Biografickém slovníku českých zemí
Kategorie:Čeští tiskaři Kategorie:Čeští typografové Kategorie:Osobnosti Jednoty bratrské Kategorie:Předbělohorští exulanti Kategorie:Působící v Litomyšli Kategorie:Osoby s nejistým datem narození Kategorie:Narození v 16. století Kategorie:Narození v roce 1500 Kategorie:Úmrtí v roce 1577 Kategorie:Úmrtí v Litomyšli Kategorie:Muži