Bedžština ( [tu'bɖaːwi] nebo bez členu Bidhaawi) je severokušitský jazyk ze skupiny afroasijských jazyků. Mluví jí Bedžové na pobřeží Rudého moře ve Východní poušti.
Výslovnost +SouhláskyLabiálaAlveoláraRetroflexaPalatálaVeláraGlotálaProstáLabializovanáNazálamn(ɳ)(ɲ)(ŋ)PlozivaNeznělátʈkkʷʔZnělábdɖd͡ʒggʷFrikativaNezněláfsʃ(x)hZnělá(z)(ɣ)VibrantarApproximantawlj
+SamohláskyPředníStředníZadníUzavřenéStředovéOtevřené
Písmo Nejčastěji se pro její zápis užívá latinského písma, které pro některé zvuky používá spřežky (dh, gh, gw, kw, sh, th, kh), dlouhé samohlásky zapisuje dvěma krátkými (aa, ee, ii, oo, uu) a přízvuk vyznačuje čárkou (á, í, ú, áá, éé, íí, óó, úú). Existuje však i několik návrhů na zápis arabským písmem.
Mluvnice Stejně jako mnohé afroasijské jazyky rozlišuje bedžština u jmen dva rody (mužský a ženský) a tři pády (nominativ, genitiv a akuzativ). Mimo tyto základní pády má však mnoho dalších koncovek k vyjádření polohy a dalších vztahů, připojovaných ke genitivnímu tvaru, a rovněž koncovku pro vokativ, připojovanou k nominativnímu tvaru. Chová se tedy velmi aglutinačně. Stejně jako všechny kušitské jazyky rozlišuje jen dvě čísla (jednotné a množné). Má určitý člen v podobě předpony a neurčitý tvar se vyjadřuje základním tvarem slova (u některých slov navíc koncovkou v akuzativě).
Přídavná jména následují popisované podstatné jméno a shodují se v mluvnických kategoriích (i určitosti).
Používá sadu osobních zájmen, ovšem jen v nominativě a akuzativě (pro vyjádření podmětu a předmětu). Pro vyjádření vlastnictví používá zájmenné přípony.
Bedžská slovesa se dělí na slabá, časovaná příponami, a silná, časovaná jak příponami, tak předponami. Namísto slovesa být používá sponové přípony.
Namísto předložek užívá záložky postavené za popisované jméno v genitivě.
Vzorový text
Otče náš (modlitba Páně)
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Kušitské jazyky