António Augusto Soares de Passos, lépe známý pouze jako Soares de Passos (27. listopadu 1826, Porto – 8. února 1860, tamtéž) byl portugalský romantický básník a právník, novinář a překladatel, vrcholný představitel tzv. ultraromantismu. Stejně jako Camilo Castelo Branco je řazen do druhé portugalské romantické generace. FRAZÃO, Dilva. Soares de Passos. eBiografia. Dostupné online
Život Pocházel z rodiny obchodníka. Jeho dětství bylo poznamenáno neustálou nepřítomností otce, který byl během portugalské občanské války pronásledován za své liberální a moderní myšlenky.MANZANAS, Miguel Ángel. El romanticismo de ultratumba de Soares de Passos. Insituto de Estudios Turolenses. Dostupné online
Již v mládí se naučil francouzsky a anglicky. V roce 1849 se zapsal na právnickou fakultu Univerzity v Coimbře, kde v roce 1851 společně s podobně smýšlejícími osobnostmi založil časopis Novo Trovador (Nový trubadúr) spojený s romantismem. V roce 1852, ve věku dvaceti šesti let, se u něj objevily první příznaky tuberkulózy.
V roce 1854 dokončil právnické vzdělání a vrátil se do Porta, kde chvíli pracoval u městského soudu. Krátce nato, kvůli zhoršujícímu se zdraví, opustil tuto práci a rozhodl se věnovat výhradně literatuře. Přispíval také do periodik O Bardo (Bard) a A Grinalda (Věnec). Roku 1856 vydal svou jedinou sbírku veršů s názvem Poesias , soubor skladeb mezi nimiž jsou i překlady Heineho a Ossiana. Zemřel na tuberkulózu roku 1860 ve věku pouhých třiceti tří let.António Augusto Soares de Passos. Larousse: Dictionnaire mondial des littératures. Dostupné online
Dílo thumb|Památník Soarese de Passos v Parku básníků v Oeirasu Soares de Passos je vrcholným představitel tzv. ultraromantismu, portugalského (a také brazilského) literárního směru z druhé poloviny 19. století, založeného na přehnaných a vyhrocených temnějších aspektech romantismu ((silné emoce, individualismus, únik z reality, tajemno, nadpřirozeno, pesimismus, osamělost, tragika, melancholie, nostalgie, osudová neopětovaná láska, posedlost smrtí). Jeho poezie se vyznačuje mučivým a truchlivým charakterem, plynoucím z jeho nedobrého zdravotního stavu a je poznamenána tzv. nemocí století (mal du siècle) vyjadřující pocity apatie, rozčarování a melancholie, které prožívali především mladí lidé v Evropě v průběhu 19. století.Hoog Armand; Brombert Beth. Who Invented the Mal du Siècle?, Yale French Studies, No. 13, Romanticism Revisited . Yale University Press 1954, S. 42-51.
Básníkova neustále se zhoršující nemoc přinesla do jeho díla pesimistické a temné tóny, jak je vidět z jeho slavné básně O Noivado do Sepulcro (Zásnuby v hrobce). V jiných básních odhaluje svou sociální nespokojenost silným vyjádřením bolesti, kterou cítí kvůli lidské nespravedlnosti, jako je tomu například v básni O Anjo da Humanidade (Anděl lidstva). Jeho poezie tak vyjadřuje posedlost smrtí a úpadkem, stejně jako výzvu k boji za svobodu a pokrok.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Soares de Passos. Jornal de Poesia. Dostupné online Soares de Passos. Portal da Literatura. Dostupné online Poesias. Internet Archive Dostupné online
Kategorie:Portugalští spisovatelé Kategorie:Portugalští básníci Kategorie:Romantičtí spisovatelé Kategorie:Absolventi Univerzity Coimbra Kategorie:Narození 27. listopadu Kategorie:Narození v roce 1826 Kategorie:Narození v Portu Kategorie:Úmrtí 8. února Kategorie:Úmrtí v roce 1860 Kategorie:Úmrtí v Portu Kategorie:Muži