Vladimír Staněk, narozen jako Vladimír Stanev (* 30. června 1933, Praha), je český profesor a kardiolog. Mezi lety 1989 až 2001 vedl Kliniku kardiologie IKEM, v letech 1991 až 1995 zároveň působil jako předseda České kardiologické společnosti. Zasadil se mimo jiné o zásadní objevy ve výzkumu ischemické choroby srdeční.
Dne 28. října 2023 byl oceněn medaili Za zásluhy I. třídy.
Život Narodil se v Praze a jeho otec byl lékař a specialista na plicní choroby, který studoval v Praze. Byl cizinec a své příjmení Stanev si změnil na Staněk, když otevřel ordinaci na pražských Vinohradech. Ve svém mládí měl Vladimír v úmyslu stát se inženýrem v oblasti stavebnictví, byl dost talentovaný na matematiku a fyziku, což ho velmi bavilo. Jeho otec však chtěl, aby se věnoval medicíně, zatímco matka radila, aby šel k nějakému řemeslu nebo do obchodního sektoru. V adolescenci mu však zemřel otec a po jeho úmrtí se ze dne na den rozhodl na poslední chvíli pro studium medicíny. Studium na 1. lékařské fakultě University Karlovy v Praze ukončil v roce 1958. Po absolvování státnic obdržel umístěnku do sanatoria v Košumberku. Po šesti měsících šel na rok na vojenskou službu a poté pracoval jako sekundář na interních odděleních nemocnic v Čáslavi a Nymburku. V roce 1965 vyhrál výběrové řízení na pozici vědeckého pracovníka tehdejšího Ústavu pro choroby oběhu krevního (ÚCHOK) v Praze-Krči.
V ÚCHOK působil v kardiopulmonální skupině, jež se zabývala plicní cirkulací u srdečních vad a plicních chorob a celou plicní fyziologií. Na začátku roku 1968 obdržel dvanáctiměsíční stipendium v Queen Elizabeth Hospital v Birminghamu ve Spojeném království. Ačkoli měl na zřeteli možnost emigrace, nakonec se pro návrat do Československa rozhodl kvůli své matce. Po návratu úspěšně obhájil svou kandidátskou dizertační práci na téma: Kardiopulmonální funkce nemocných po pneumonektomii. Studie byla publikována v roce 1969 v britském časopise Clinical Science a získala československou cenu Ministerstva zdravotnictví. Po založení IKEM v roce 1970 se stal vedoucím kardiopulmonální skupiny II. interní výzkumné základny IKEM, kardiologicky orientované. Pod jeho vedením vznikají studie hemodynamiky a respirace nemocných s akutní plicní embolií, které jsou jedny z prvních v Evropě. Stal se i tvůrcem analýzy plicní cirkulace a pravého srdce v klidu a při zátěži. V roce 1972 získal atestaci 2. stupně z vnitřního lékařství a o devět let později složil atestaci z kardiologie. V roce 1977 byl jmenován vedoucím koronární jednotky II. interní výzkumné základny IKEM. Tuto roli zastával do roku 1989, kdy v prosinci 1989 převzal vedení II. interní výzkumné základny IKEM, později Kliniky kardiologie, a v této pozici působil až do února 2001. Pod jeho řízením vytvořil špičkový kolektiv pracovníků.
V roce 1988 mu byla přiznána hodnost docenta vnitřního lékařství za soubor studií o akutním infarktu myokardu, jež shrnul v monografii publikované v Avicenu v roce 1987. Stala se prvním českým komplexním pojednáním o akutním infarktu myokardu a ve stejném roce obdržela cenu nakladatelství Avicenum v Praze. V roce 1990 byl jmenován ředitelem zdravotnického zařízení IKEM a tuto funkci zastával do roku 1991. V roce 1991 byl zvolen předsedou Československé a později České kardiologické společnosti v tajné volbě. V této funkci setrval do roku 1995 a během této doby v roce 1993 společně s redakční radou a výborem České kardiologické společnosti transformoval mezinárodní kardiologický časopis Cor et Vasa a stal se jeho šéfredaktorem. V roce 1993 byl jmenován vedoucím Subkatedry kardiologie Institutu pro další vzdělávání zdravotnických pracovníků. V roce 1998 byl jmenován profesorem interního lékařství na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Byl opakovaně v pozici předsedy zkušební komise pro atestace v kardiologii a organizoval řadu sobotních postgraduálních kurzů i dvoutýdenní přípravné kurzy před kardiologickou atestací. V roce 2008 skončil v pozici šéfredaktora časopisu Cor et Vasa a stal se jeho čestným vedoucím redaktorem. Je autorem dvou monografií a přibližně 400 samostatných prací, z nichž jedna třetina vyšla v angličtině v zahraničí. Vykonával také funkci předsedy společné etické komise Thomayerovy nemocnice a IKEM.
Za své celoživotní dílo obdržel od výboru České kardiologické společnosti v roce 2008 Medaili profesora Václava Libenského. Na XXIX. valném shromáždění Učené společnosti České republiky 15. května 2023 mu byla udělena Medaile Učené společnosti České republiky.// U příležitosti oslav výročí vzniku Československa byl 28. října 2023 vyznamenán prezidentem Petrem Pavlem medailí Za zásluhy.///
Ocenění Medaile profesora Václava Libenského za celoživotní dílo(2008) Medaile Učené společnosti České republiky (2023) 60px Medaile Za zásluhy (2023), za celoživotní přínos v oblasti vědy a školství
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Čeští kardiologové Kategorie:Čeští profesoři lékařství Kategorie:Čeští lékaři 20. století Kategorie:Čeští ředitelé nemocnic Kategorie:Absolventi 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Nositelé medaile Za zásluhy (Česko) Kategorie:Narození v roce 1933 Kategorie:Narození 30. června Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Muži