Alergie na vejce je imunitní přecitlivělost na bílkoviny nacházející se ve slepičích vejcích a případně i ve vejcích husích, kachních nebo krůtích. Příznaky mohou mít rychlý nebo postupný nástup. Mohou se objevit za hodiny až dny. Mohou zahrnovat i anafylaxi, tedy potenciálně život ohrožující stav, který vyžaduje léčbu epinefrinem. Mezi další projevy patří atopická dermatitida nebo eozinofilní ezofagitida.National Report of the Expert Panel on Food Allergy Research, NIH-NIAID 2003 Dostupné online

Prevence spočívá ve vyhýbání se konzumaci vajec a potravin, jako jsou například koláče nebo sušenky, které mohou vejce obsahovat. Není jasné, zda včasné zavedení vajec do jídelníčku kojenců ve věku 4 až 6 měsíců snižuje riziko alergie na vejce.Anderson J, Malley K, Snell R (2009). "Is 6 months still the best for exclusive breastfeeding and introduction of solids? A literature review with consideration to the risk of the development of allergies". Breastfeed Rev. 17 (2): 23–31. PMID 19685855.

Alergie na vejce se objevuje hlavně u dětí, ale může přetrvávat až do dospělosti. Ve Spojených státech amerických je to druhá nejčastější potravinová alergie u dětí po alergii na bílkovinu kravského mléka. Většina dětí z alergie na vejce vyroste do pěti let, ale někteří lidé zůstávají alergičtí po celý život. V Severní Americe a západní Evropě se alergie na vejce vyskytuje u 0,5 až 2,5 % dětí mladších pěti let. Zhruba u jedné třetiny přetrvává alergie i v dospělosti. Silnými prediktory přetrvávání alergie v dospělosti jsou anafylaxe, vysoká hladina imunoglobulinu E (IgE) specifického pro vejce, robustní reakce na kožní prick test a absence tolerance na pečené potraviny obsahující vejce.Hasan SA, Wells RD, Davis CM (2013). "Egg hypersensitivity in review". Allergy Asthma Proc. 34 (1): 26–32. doi:10.2500/aap.2013.34.3621. PMID 23406934. Dostupné online

Příznaky Potravinové alergie se obvykle objevují během několika minut až jedné až dvou hodin. Mezi příznaky může patřit vyrážka, kopřivka, svědění úst, rtů, jazyka, krku, očí, kůže nebo jiných oblastí, otok rtů, jazyka, očních víček nebo celého obličeje, potíže s polykáním, rýma nebo ucpaný nos, chraplavý hlas, sípání, dušnost, průjem, bolesti břicha, točení hlavy, mdloby, nevolnost nebo zvracení. Příznaky alergií se liší člověk od člověka a mohou se lišit i případ od případu. Vážné nebezpečí může alergie způsobit, pokud jsou postiženy dýchací cesty nebo krevní oběh. Sípání, zablokované dýchací cesty a cyanóza mohou naznačovat postižení dýchacích cest, zatímco slabý puls, bledá kůže a mdloby mohou naznačovat postižení krevního oběhu. Pokud se tyto příznaky objeví, alergická reakce se nazývá anafylaxe. Bez léčby může vést k vazodilataci a nízkému krevnímu tlaku. Tento stav se nazývá anafylaktický šok.

U malých dětí se může dermatitida/ekzém objevit na obličeji, pokožce hlavy a dalších částech těla, u starších dětí jsou častěji postižena kolena a lokty. Děti s dermatitidou mají větší než očekávané riziko, že se u nich projeví také astma a alergická rýma.

Příčiny

Konzumace vajec Příčinou je obvykle konzumace vajec nebo potravin, které vejce obsahují. Stručně řečeno, imunitní systém přehnaně reaguje na bílkoviny obsažené ve vejcích. Tuto alergickou reakci může vyvolat malé množství vajec, dokonce i vejce přidané do vařených potravin, jako je koláč. Lidé s alergií na slepičí vejce mohou také reagovat na husí, kachní nebo krůtí vejce.

Vakcíny Vakcíny proti chřipce se vytvářejí injekcí živého viru do oplodněných slepičích vajec."Recommendations for the production and control of influenza vaccine (inactivated)" (PDF). World Health Organization Dostupné online Viry se sklidí, usmrtí a purifikují, ale zůstává zbytkové množství vaječného bílku. Pro dospělé od 18 let existuje možnost podání rekombinantních vakcín proti chřipce (RIV3 nebo RIV4), které se pěstují na buněčných kulturách savců místo ve vejcích, a proto nepředstavují riziko pro osoby se závažnou alergií na vejce. Doporučuje se, aby osoby s anamnézou mírné alergie na vejce dostaly jakoukoli vakcínu IIV nebo RIV. Osoby se závažnější alergickou reakcí mohou také dostat jakoukoli IIV nebo RIV, ale v lůžkovém nebo ambulantním lékařském prostředí, podávané zdravotnickým pracovníkem. Osoby se známou závažnou alergickou reakcí na vakcínu proti chřipce (kterou může být reakce na vaječný protein, želatinu nebo neomycinové složky vakcíny) by neměly dostat vakcínu proti chřipce.

Části vakcíny zvané MMR (proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám) týkající se spalniček a příušnic se kultivují na buněčné kultuře kuřecích embryí a obsahují stopové množství vaječné bílkoviny. Množství vaječné bílkoviny je nižší než ve vakcínách proti chřipce a riziko alergické reakce je mnohem nižší.

Cvičením vyvolaná anafylaxe Existuje stav zvaný potravinově závislá, cvičením vyvolaná anafylaxe (FDEIAn). Cvičení může vyvolat kopřivku a závažnější příznaky alergické reakce. Pro některé lidi s tímto stavem nestačí samotné cvičení ani konzumace potraviny, na kterou jsou mírně alergičtí, ale pokud je daná potravina konzumována během několika hodin před vysoce intenzivním cvičením, může být výsledkem anafylaxe. Vejce jsou konktrétně zmiňována jako kauzativní potravina.

Jedna teorie říká, že cvičení stimuluje uvolňování mediátorů, jako je histamin, z žírných buněk aktivovaných IgE. Dvě z těchto studií předpokládají, že cvičení není nezbytné pro rozvoj příznaků, ale spíše že je jedním z několika augmentačních faktorů, s odkazem na důkazy, že potravina vyvolávající alergii v kombinaci s alkoholem nebo aspirinem povede k respirační anafylaktické reakci.

Mechanismus Stavy způsobené potravinovými alergiemi se dělí do tří skupin podle mechanismu alergické reakce:

IgE zprostředkované (klasické), nejběžnější typ, projevující se akutními změnami, které se objevují krátce po jídle a mohou vést k anafylaxi IgE nezprostředkované, charakterizované imunitní odpovědí, která nezahrnuje imunoglobulin E, může se objevit hodiny až dny po jídle, což komplikuje diagnózu hybrid IgE zprostředkované a IgE nezprostředkované

Alergické reakce jsou hyperaktivní reakce imunitního systému na obecně neškodné látky, jako jsou bílkoviny v potravinách, které jíme. Proč některé bílkoviny v potravinách vyvolávají alergické reakce, zatímco jiné ne, není zcela jasné, ačkoli se předpokládá, že je to částečně způsobeno odolností daných bílkovin při trávení. Kvůli tomu se intaktní nebo převážně intaktní bílkoviny dostávají do tenkého střeva, ve kterém se nachází velké množství bílých krvinek zapojených do imunitních reakcí. Teplo při vaření strukturálně degraduje molekuly bílkovin, což je potenciálně činí méně alergenními.

Patofyziologii alergických reakcí lze rozdělit do dvou fází. První je akutní reakce, která se objeví během několika minut až jedné nebo dvou hodin po vystavení alergenu. Tato fáze může buď odeznít, nebo přejít do "pozdní fáze reakce", která může podstatně prodloužit příznaky reakce a vést k většímu poškození tkáně. V raných stádiích akutní alergické reakce reagují lymfocyty dříve senzibilizované na specifický protein nebo proteinovou frakci rychlou produkcí specifického typu protilátky známé jako sekretovaný IgE (sIgE), který cirkuluje v krvi a váže se na IgE-specifické receptory na povrchu jiných druhů imunitních buněk nazývaných mastocyty a bazofily. Aktivované mastocyty a bazofily procházejí procesem zvaným degranulace, během které uvolňují do okolní tkáně histamin a další zánětlivé chemické mediátory (cytokiny, interleukiny, leukotrieny a prostaglandiny), což generuje několik systémových účinků jako je vazodilatace, sekrece hlenu, nervová stimulace a kontrakce hladkého svalstva. To má za následek vodnatou rýmu, svědění, dušnost a potenciální rozvoj anafylaxe. V závislosti na jednotlivci, alergenu a způsobu podání mohou být příznaky celosystémové (klasická anafylaxe) nebo lokalizované v konkrétních tělesných systémech. Například astma je lokalizováno v dýchací soustavě a ekzém na kůži.

Poté, co chemické mediátory akutní reakce odezní, se může často objevit pozdní fáze reakce v důsledku migrace jiných bílých krvinek jako jsou neutrofily, eosinofily a makrofágy, do místa počáteční reakce. To se obvykle projeví za 2 až 24 hodin po původní reakci. Cytokiny z mastocytů mohou také hrát roli v přetrvávání dlouhodobých účinků. Pozdní fáze reakce pozorované u astmatu se mírně liší od reakcí pozorovaných u jiných alergických reakcí, i když jsou stále způsobeny uvolňováním mediátorů z eosinofilů.

U vajec domestikované slepice (Gallus domesticus) bylo identifikováno pět hlavních alergenních proteinů, které jsou označovány jako Gal d 1 – 5. Čtyři z nich se nachází ve vaječném bílku, a to ovomukoid (Gal d 1), ovalbumin (Gal d 2), ovotransferrin (Gal d 3) a lysozym (Gal d 4). Z nich je ovomukoid dominantním alergenem a je méně pravděpodobné, že s růstem alergie zmizí. Požití nedostatečně tepelně upravených vajec může vyvolat závažnější klinické reakce než dobře tepelně upravená vejce. Ve vaječném žloutku je hlavním alergenem alfa-livetin (Gal d 5), ale reakci mohou vyvolat i různé vitelliny. Lidé alergičtí na alfa-livetin mohou při kontaktu s kuřaty pociťovat respirační příznaky, jako je rýma a/nebo astma, protože žloutkový protein se nachází i v živých kuřatech. Kromě reakcí zprostředkovaných IgE se alergie na vejce může projevit jako atopická dermatitida, zejména u kojenců a malých dětí. U některých se projeví obojí, takže dítě může reagovat na orální potravinovou provokaci alergickými příznaky, o den nebo dva později následovaným vzplanutím atopické dermatitidy a/nebo gastrointestinálními příznaky, včetně alergické eozinofilní ezofagitidy.

Nealergická intolerance Vaječné bílky, které jsou potenciálními uvolňovači histaminu, také u některých lidí vyvolávají nealergickou reakci. V této situaci proteiny ve vaječném bílku přímo spouštějí uvolňování histaminu z žírných buněk. Protože je tento mechanismus klasifikován jako farmakologická reakce neboli "pseudoalergie", je tento stav považován za potravinovou intoleranci, nikoli za skutečnou alergickou reakci založenou na imunoglobulinu E.

Reakce je obvykle lokalizovaná, typicky v gastrointestinálním traktu. Příznaky mohou zahrnovat bolest břicha, průjem nebo jakékoliv jiné příznaky typické pro uvolňování histaminu. Pokud je dostatečně silná, může vést k anafylaktoidní reakci, která je klinicky nerozeznatelná od skutečné anafylaxe. Někteří lidé s tímto onemocněním tolerují malé množství vaječných bílků. Častěji snášejí dobře uvařená vejce, jako jsou například koláče nebo těstoviny na bázi sušených vajec, než neúplně uvařená vejce, jako jsou smažená vejce nebo pusinky, nebo dokonce syrová vejce.

Diagnóza Diagnóza alergie na vejce je založena na anamnéze alergických reakcí dané osoby, kožním prick testu, epikutánním testu a měření sérového imunoglobulinu E (IgE nebo sIgE) specifického pro vejce. Potvrzení se provádí dvojitě zaslepenými, placebem kontrolovanými potravinovými provokačními testy. Prick test a sIgE mají senzitivitu vyšší než 90 %, ale specificitu v rozmezí 50 až 60 %, což znamená, že tyto testy detekují citlivost na vejce, ale mohou být pozitivní i na jiné alergeny. U malých dětí byly prováděny pokusy o identifikaci odpovědí prick testu a sIgE dostatečně silných, aby se zabránilo nutnosti potvrzujícího orálního potravinového provokačního testu.

Prevence