Hermína z Metternichu (; 1. září 1815 Vídeň – 8. prosince 1890 Vídeň), celým jménem Hermína Gabriela Marie Eleonora Leopoldina z Metternich-Winneburgu (), byla rakouská princezna, kanovnice a dcera Klementa Václava Metternicha, dcera kancléře Rakouského císařství a významného politika evropského měřítka v období restaurace.
Život Narodila se jako dcera Klementa Václava Metternicha a jeho první manželky, hraběnky Marie Eleonory z Kounic. Měla celkem 7 vlastních sourozenců: 1. Marie Leopoldina (17. 1. 1797 – 24. 7. 1820 Baden), manž. 1817 hrabě Josef Esterházy z Galanty (24. 11.1791 Čeklís – 12. 5. 1847 Vídeň), c. k. komoří, majitel panství Čeklís a Senec v Horních Uhrách 2. František Karel Jan Jiří (21. 2. 1798 – 3. 12. 1799) 3. Klemens Eduard (10. 6. 1799 – 15. 6. 1799) 4. František Karel Viktor Arnošt Lothar Klemens Josef Antonín Adam (12. 1. 1803 – 30. 11. 1829 Vídeň), c. k. komoří, diplomat, rytíř Maltézského řádu, majitel panství Kojetín,Rodina Metternichů in: Gothaisches Hofkalender 1827; Gotha, 1827; s. 115 dostupné online zemřel svobodný, ale udržoval vztah s Claire Clémence de Maillé de La Tour-Landry (9. 12. 1796 – 16. 7. 1861 Paříž) a měli spolu jednoho syna Rogera (21. 10. 1827 – 14. 10. 1906 Vídeň) 5. Klementina Marie (30. 8. 1804 – 6. 5. 1820) 6. Marie Antonie (25. 8. 1806 – 17. 1. 1829) 7. Leontina Adelheid Marie Paulina (18. 6. 1811 Vídeň – 6. 11. 1861 Vídeň), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, majitelka velkostatku Kojetín, manž. 1835 hrabě Móric Šándor ze Slavnice (23. 5. 1805 Budapešť – 23. 2. 1878 Vídeň), c. k. tajný rada, komoří, majitel velkostatku Bajna, milovník koní a dostihů přezdívaný „ďábelský“, „čertův“ nebo „bláznivý“ jezdec
Od dětství trpěla zdravotními problémy, včetně problému s dolní končetinou, který nakonec vedl ke kulhání. V roce 1825 její matka zemřela. Její otec se později podruhé oženil s Marií Antonií von Leykam a potřetí s Melánií ze Zichy-Ferraris.
Kolem roku 1825 ji vzdělávali soukromí učitelé, mezi nimiž byli Giroux nebo Mademoiselle Tardivau, která byla taktéž vychovatelkou její sestry Leontiny.
V dospělosti se stala prominentní osobností vídeňské společnosti, zejména jako doprovod svého otce a nevlastní matky Melánie Marie ze Zichy-Ferraris. V roce 1838 byla jmenována císařem Ferdinandem I. Dobrotivým členkou Savojského ústavu šlechtičen (). Žila společně se svým otcem v bytě císařského kancléřství.
Když byl její otec v důsledku revoluce z roku 1848 vyhnán do exilu, odcestovala s ním i spolu s ostatními členy rodiny. Nakonec se usadili v Londýně, kde se s nimi pravidelně stýkala královna Viktorie, královská rodina a dvůr.
Kolem roku 1856 se její zdravotní stav na nějakou dobu výrazně zhoršil.
Její otec umírá v roce 1859.
Hermína zemřela v roce 1890. Její pohřeb se konal v Augustiniánském kostele za účasti vysokých hodnostářů dvora a členů diplomatického sboru.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Rakouské princezny Kategorie:Kanovníci Kategorie:Metternichové Kategorie:Narození 1. září Kategorie:Narození v roce 1815 Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí 8. prosince Kategorie:Úmrtí v roce 1890 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Pohřbení v Plasích Kategorie:Ženy