Tomáš Khüry (24. října 1805 Plzeň – 12. prosince 1885 Plzeň) byl plzeňský keramik, továrník, podnikatel, výrobce kamen.
Život Narodil se v Plzni hrnčířskému mistrovi a plzeňskému měšťanovi Tomáši Khürymu a Alžbětě, roz. Hoffmistrové, která pocházela z Přeštic. Vyučil se hrnčířem a stal se, stejně jako jeho otec, hrnčířským mistrem. V roce 1850 získal zakázku na stavbu kachlových kamen do síně krajského soudu v Plzni a provedl vynikající práci. Tím začala jeho podnikatelská činnost. Počet zakázek stoupal a ruční výroba přestala stačit rostoucímu zájmu. V dnešní Pallově ulici č. 12 v Plzni založil moderní závod. Využil přitom svých zahraničních zkušeností. V roce 1857 zvýšil výrobu i kvalitu výrobků zavedením parního stroje místo lidské síly do výroby. V závodě byla moderní výrobní pracovní linka. Největší částí výroby byla výroba kachlových kamen. Kromě toho to byly např. ozdobná rabata na záhony, dekorativní ozdoby na fasády, figurální práce, náhrobky. Další obchodní činností byl prodej mletého živce na výrobu glazur. Výrobě se dařilo, v dílnách se pracovalo 302 dní v roce 13 hodin denně. V roce 1865 bylo vyrobeno 812 kusů kamen. V roce 1870 odešel Khüry do důchodu. Firmu předal podnikatelům Josefu Pokornému a Hugo Jelínkovi, kteří v provozu firmy úspěšně pokračovali. V roce 1874 získal podnik Josef Khodl. Úplný konec výroby nastal v roce 1906. Areál podniku se poté využíval jako sklad a prodejna hutního materiálu. Od devadesátých let 20. století slouží budova jako penzion s restaurací.
Tomáš Khüry zemřel 12. 12. 1885 v Plzni.
V oboru kamnářství a ornamentální výzdoby domů pokračoval jeho syn Václav, který si zařídil výrobu v Praze.
Tvorba a realizované zakázky Hlavním výrobkem firmy byla terakotová kamna, proto Khüry dával důraz na jejich vnitřní vybavení ale i na vnější umělecké zpracování. V roce 1864 upozorňuje na kamna "Sporovky", hřídelová kamna "Khürovky", bílá kamna s nástavcem, patentní cylindrová kamna nebo šedý sporák, oceněný v roce 1858 na výstavě v Praze. Khüry kamna sám projektoval, dával si záležet nejen na praktičnosti, ale i na estetické stránce výrobku. Jeho kamna získala věhlas a byla oblíbená, o čem vypovídá také to, že byla inzerována pod jeho jménem ještě v roce 1880, kdy Kühry již nebyl majitelem továrny. Objednávky přicházely z různých měst Rakouska-Uherska. Se svými výrobky se Khüry účastnil mnoha výstav, na kterých získával uznání a vyznamenání. Např. v roce 1858 získal prémii spolku německých lesníků a hospodářů, v roce 1867 stříbrnou medaili na průmyslové výstavě v Linci a bronzovou medaili v Paříži, v roce 1869 zlatou medaili na druhé průmyslové a lesnické výstavě v Plzni. Činnost rozvíjel i v oblasti umělecké. Jeho specialitou byla výzdoba průčelí domů medailony a štukatérskými pracemi. Věnoval se i figurálním pracím. Z jeho dílny vyšla výzdoba na školní budově v Písku, v Plzni to byla výzdoba domů, například Stelzerův, Kibicův, Bellaniho nebo staré židovské synagogy.
Reference
Kategorie:Čeští podnikatelé 19. století Kategorie:Narození 24. října Kategorie:Narození v roce 1805 Kategorie:Narození v Plzni Kategorie:Úmrtí 12. prosince Kategorie:Úmrtí v roce 1885 Kategorie:Úmrtí v Plzni Kategorie:Muži