Arnošt Karel Antonín Josef hrabě Pachta, svobodný pán z Rájova ( Ernst Karl Anton Joseph Graf Pachta, Freiherr von Rayhofen, prosinec 1718, zámek Velký Valtinov – 7. února 1803, Praha) byl český šlechtic z rodu Pachtů z Rájova.
Život vlevo|náhled|340x340pixelů|Zámeček Velký Valtinov, místo narození Arnošta Karla Narodil se jako syn hraběte Jana Jáchyma Pachty z Rájova (1676–1742), na zámečku ve Velkém Valtinově u Jablonného v Podještědí, který zakoupil jeho otec. Jeho matkou byla Antonie Josefa Eusébie hraběnka Scheidlernové z Scheidlernu (1694–1776). Měl bratry Františka Josefa (1710-1799), Huberta Karla (asi 1720–1760) a Jana Josefa Filipa (asi 1723–1822). Otec Jan Jáchym zahynul za války o rakouské dědictví v roce 1742, kdy byl zajat Francouzi během okupace Prahy.
Stejně jako Arnošt Karel, také jeho bratr Jan Josef, byl velkým milovníkem hudby. Byl spoluzakladatelem a funkcionářem Jednoty pro zvelebení hudby v Čechách, která stála u zrodu Pražské konzervatoře v roce 1808. Jan Josef ve svém pražském paláci hostil v roce 1787 Wolfganga Amadea Mozarta, který zde pro něj zkomponoval cyklus tanců.
Arnošt Karel po otci zdědil panství Tloskov a po strýci Karlu Danielovi Pachtovi z Rájova († 1729) Cítoliby, Divice a Brodec. Nákupem od náboženské matice dále získal zámek Leštno (Líšno), který rovněž dříve patřil jeho strýci Karlu Danielovi. vlevo|náhled|340x340pixelů|Zámek v Cítolibech V roce 1742 se ujal panství Cítoliby na Lounsku a vytvořil z Cítolib své rezidenční sídlo. Kromě stavebních úprav zámku byla další velkou Pachtovou investicí úprava zámecké zahrady. V roce 1766 uzavřel smlouvu se slánským sochařem Arnoštem Linkem na nespecifikovaný počet nových kamenných plastik podle předložených modelů a výkresů.(Dále jen Preiss 1995). Linkův podíl na souboru přibližně padesáti plastik původně, umístěných v cítolibské zámecké zahradě, nebyl zřejmě velký. Naprostou většinu tvoří sochy, jejichž autorství historik umění Pavel Preiss připisuje dílně Matyáše Bernarda Brauna.Preiss 1995, s. 148. Braunovy plastiky jsou rovněž umístěny v místním kostele a intravilánu obce. Soubor plastik tvoří trpaslíci, putti a personifikace Světadílů a Živlů.Preiss 1995, s. 146.
Arnošt Karel v Cítolibech také založil zámeckou dvorní kapelu. Podmínkou k přijetí do Pachtových služeb byla znalost not a schopnost hrát na hudební nástroj. Pachtovou ctižádostí bylo, aby měl v orchestru nejen kvalitní hudebníky, ale také skladatele. Proto některým nadaným poddaným umožnil studia u zkušených pražských komponistů. Ve své kapele sám zaměstnal i několik hudebních skladatelů, kteří vytvořili jádro cítolibské skladatelské školy. Patří do ní Jan Janoušek, Jan Adam Gallina, Jakub Lokaj a mnozí další. Mezi nimi také Jan Nepomuk Vent, který vědom si svých kvalit se v Cítolibech se cítil nedoceněný. Dvakrát se neúspěšně pokoušel o útěk z Pachtova panství. Po druhém z nich v roce 1765 byl na měsíc v Cítolibech uvězněn.Šesták 2009, s. 22. Odejít se mu podařilo teprve počátkem 70. let. Nejprve přešel do pražské kapely bratra své dosavadní vrchnosti, hraběte Jana Josefa Pachty z Rájova, známého svými kontakty s Mozartem.
Dalším hudebním ohniskem v obci byla škola, v níž učili příslušníci rodiny Kopřivů, rovněž skladatelé. Cítolibská skladatelská škola patří mezi nejvýznamnější jevy českého hudebního klasicismu. Základní hudební vzdělání získávali budoucí hudebníci v cítolibské škole u dlouholetého kantora Václava Jana Kopřivy. Důležitým hudebním centrem Cítolib byl i tamní kostel sv. Jakuba, zejména v době, kdy byl varhaníkem Karel Blažej Kopřiva. Činnost cítolibské kapely skončila na konci 18. století, kdy v souvislosti s napoleonskými válkami šlechtici v Čechách své kapely rozpouštěli.
Roku 1797 Pachta cítolibské panství za 480 tisíc zlatých prodal Jakubu Wimmerovi, který během pěti let výrazně rozvinul místní hospodářství. Zavedl pěstování brambor a jetele a z bažantnice udělal pole a ovocné sady. V roce 1802 panství koupil kníže Josef II. ze Schwarzenbergu, jehož potomkům patřilo až do roku 1924.
V roce 1761 byl jmenován tajným radou.
Arnošt Karel Antonín Pachta z Rájova zemřel dne 7. února 1803 v Praze.
Manželství a potomstvo Arnošt Karel Pachta byl celkem pětkrát ženat:
31. ledna 1745 – Marie Anna Josefa Šporková (1721–1750) v roce 1750 – Marie Terezie Haugvicová z Biskupic 24. dubna 1760 – Eva Žofie baronka z Wolfeskehelu syn Jan Filip (* 1762) 1765 – Anna Marie Esterházyová z Galanty (1731–1771) dcera Johana Pachtová z Rájova (13. října 1769/21. března 1770 – 27.února 1825/1826 Ajello), provdaná za Františka Antonína De Fin, matka Jana Nepomuka de Fin syn Arnošt Karel Pachta z Rájova (17. února 1771 – 6. srpna 1823/6. července 1822) 1787 – Antonie Údrcká z Údrče
Reference
Kategorie:Narození v Jablonném v Podještědí Kategorie:Narození v roce 1718 Kategorie:Pachtové z Rájova Kategorie:Hudební mecenáši Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Úmrtí v roce 1803 Kategorie:Úmrtí 7. února Kategorie:Muži