Barvy praporů (polsky Kolory sztandarów) je sci-fi román polského spisovatele Tomasze Kołodziejczaka vydaný v roce 1996 varšavským nakladatelstvím superNOWA. Jedná se o military science fiction s prvky space opery a kyberpunku. Zároveň jde o politický román zabalený ve vědeckofantastickém kabátě, který nese anti-totalitní poselství. Autor popisuje plíživé omezování svobody ve společnosti, různorodé reakce občanů, mechanismy a podvratné praktiky velmocenské politiky.
Dílo náleží do knižní série Solární dominium, pokračováním je román Zajatec světla z roku 1999. Kniha získala v roce 1996 cenu Janusze A. Zajdela.Laureaci, Zajdel.art.pl Monika Frenkiel: "Kolory sztandarów". Recenzja książki, Onet Kultura
České vydání zrealizovalo ostravské nakladatelství Leonardo v roce 1999 (ISBN 80-85951-12-6).
Námět V daleké budoucnosti se střetávají obyvatelé svobodné planety Gladius s neznámou mimozemskou civilizací Korgardů, která se neprojevuje zrovna přátelsky. Korgardi ovládají neznámé technologie a jejich úmysly zůstávají nejasné. Další hrozbou je Solární dominium, obrovská říše lidí, kteří se defacto vzdali své individuality připojením k počítačové Síti mozků.Eryk Maciejowski: "Kolory sztandarów" - recenzja, Paradoks.net, vyd.6. 12. 2010, cit. 28. 9. 2026 Tito potomci lidí původem ze Sluneční soustavy se nerozpakují používat totalitární praktiky pro své cíle: expandovat a podrobit si svobodné lidské státy roztroušené po celé galaxii. Hlavní postavou příběhu je kapitán speciálních jednotek Daniel Bondaree, gladijský tanator – soudce a vykonavatel rozsudků v jedné osobě.Kolory sztandarów, superNOWA Warszawa, cit. 30. 9. 2025
Postavy Daniel Bondaree – gladijský tanator, soudce/vykonavatel rozsudků, elitní kyberneticky modifikovaný voják Dina – sousedka Daniela, sestra Ramsese Ramses Tivoli – bratr Diny, nový člen Rady voličů, zástupce „podřízených“ plukovník Tiwold Ritter – elitní gladijský voják a velitel týmu, ujme se role návnady pro Korgardy plukovník Martens – velitel posádky v Kalante Kajus "Pú" Klein – gladijský voják, člen jednotky, která zajala korgardské obrněné vozidlo poručík Koen Forbi – gladijský voják, „síťař“ – operátor datových systémů plukovník Paccalet – gladijský voják, velitel bojových akcí proti Korgardům generál Helsing – velitel sboru tanatorů Garbich Petty – gladijský voják Rabel Korfa – gladijský voják poručík Hexen – gladijský voják Ferdinand König – pilot kosmické nákladní lodi Železná královna Patricie – gladijská holčička z města Kallaheim Markurius Kalbary – přisluhovač Solárního dominia desátník Tanský – člen invazního komanda do korgardské pevnosti kapitán Hozaskow – člen invazního komanda do korgardské pevnosti kapitán Karlson – tanator ze Severního obvodu Eleonora Bovaová – důstojnice zdravotnické sekce Malcolm Braneviè – příslušník Ministerstva veřejné bezpečnosti Hydronian Evans – příslušník Ministerstva veřejné bezpečnosti Kalbar Maenzi – letecký mistr / v převlečení Karolina Hankinsová – spojka Marten Kasseter – ředitel vládního úseku stanice Semiramis (základny v atmosféře 1000 km nad mořem kapalného vodíku planety Spatha – plynného obra) Galberg Stockton – poradce v bezpečnotních záležitostech Frederik Ptačí Útěk – letecký mistr plukovník Van Eyke – velitel vědecké sekce programu Uragán major Kobalg – osobní asistent plk. Van Eyka Sewers – velitel základny Hadrián generál Mel Gookin – gladijský velitel operace Uragán Gerd Korolian – psycholog, badatel v oboru sekt Ivan Hoffman – biolog Neville Rendell – gladijský voják, „síťař“ – operátor datových systémů Klax Klyx – lidský klon, člen úderné gladijské jednotky v operaci proti Korgardům
Děj V daleké budoucnosti lidé kolonizují vzdálené galaxie prostřednictvím pokročilých technologií umožňujících např. cestování hyperprostorem. Tyto nové světy jsou v různé míře nezávislé, mají vlastní rozličné zákony, tradice a náboženství. Hlavní silou v lidském osídlení vesmíru je však Solární dominium – obrovská říše, jejíž obyvatelé se defacto vzdali své individuality připojením k počítačové Síti mozků. Razí heslo: pro „vyšší cíle“ je jedince možné obětovat. Dominium používá totalitární praktiky pro své cíle: expandovat a podrobit si svobodné lidské světy roztroušené po celé galaxii. Udržuje si kontrolu nad hyperprostorovými trasami, zastupuje lidskou civilizaci vůči mimozemským rasám a drží roli arbitra ve sporech mezi nezávislými koloniemi.
Co se nezměnilo, je boj o moc a rozšiřování vlivu. Obyvatelé svobodné planety Gladius jsou napadeni neznámou mimozemskou civilizací Korgardů, která ničí města, zabíjí jejich obyvatele a ve svých pevnostech dělá příšerné pokusy na lidských zajatcích. Boj s Korgardy je prakticky nemožný, neboť ovládají mnohem vyspělejší technologie než lidé. Na Gladiu zároveň probíhá mocenský boj mezi dvěma hlavními frakcemi: vládnoucí nezlomní chtějí zachovat nezávislost planety na obrovské lidské říši zvané Solární dominium, zatímco podřízení chtějí nezávislost planety vyměnit za nadvládu Solárního dominia. Neustávající porážky s Korgardy a propaganda Solárního dominia zapříčiňují, že se názor většinového obyvatelstva Gladia začíná klonit na stranu Dominia. Jsou to přeci také lidé, sice političtí protivníci, ale jistě nebudou páchat zvěrstva jako Korgardi. Na někoho stačí zastrašování, méně povolní občané jsou veřejně zostuzováni, napadáni a později potají likvidováni. Stokrát opakovaná lež se stává pravdou.
Kapitán speciálních jednotek, gladijský tanator Daniel Bondaree je jediný, kdo se vrátil z korgardské základny a přežil. Do korgardského zajetí se ale v rámci tajné operace Uragán vydal dobrovolně plukovník Tiwold Ritter, aby získal nějaké užitečné informace, které by mohly být využity v boji. Podřízení se ujímají vlády. Politická změna má za následek, že je pronásledována opozice, potlačován svobodný názor apod. Tanatoři jakožto loajální vojáci bývalé vlády jsou nyní označováni za zrádce a pokud chtějí přežít, musí odejít do ilegality. Vedou nyní boj na dvou frontách: proti Korgardům a proti Solárnímu dominiu.
Z tajné gladijské báze 0 se uskuteční přenos skupiny vojáků pod vedením Bondareeho na korgardské území (je to natolik cizí svět, že vojáci ani nedokážou určit, zda jsou na korgardské základně na Gladiu, či na jejich kosmické lodi nebo dokonce na nějaké cizí planetě). Cílem mise je záchrana plukovníka Rittera. Korgardi udržují zajaté lidi v jakémsi telepatickém otroctví, ovládají jejich mysl. Po výsadku se zmanipulovaní lidé začnou jako zombie přibližovat k vojenské jednotce. Biolog Ivan Hoffman má teorii, že Korgardi přetvářejí slabší rasy a „přidávají“ je ke svému organismu, aby se navzájem podobaly a spolupracovaly. Vojáci se zhnusením neovládnou a zahájí palbu na korgardské stroje. Ritter je nalezen a jednotka se i s ním teleportuje zpět na základnu 0.
Během jejich operace však základna padla do rukou Solárního dominia. I ono mělo zájem o Korgardy, ale svým způsobem. Nezajímalo je lidské utrpení způsobené pokusy vetřelců, ale pouze cizí vyspělé technologie, které Dominiu mohou pomoci ovládnout další světy. Gladijští vojáci jsou obviněni z velezrady a odsouzeni k trestu smrti, který je záhy vykonán. Daniel Bondaree je omilostněn a jeho trest je změněn na 15 let vězení. Zaručil se za něj Ramses Tivoli, člen Rady voličů a bratr Diny, Danielovy sousedky. Po vykonání trestu je vyhoštěn z Gladia. Nová Rada voličů plně ovládaná podřízenými zavedla Gladius pod kontrolu Dominia. Bondaree přišel o vše, dům, nejlepší přátele, svou planetu. Jediné, co mu zbylo, jsou vzpomínky. Ale ty možná ještě budou mít svou cenu.
Rozbor Z románu Barvy praporů, de facto politického thrilleru oděného do vědeckofantastického hávu vystupuje jasné anti-totalitní poselství. Byl napsán polským autorem Tomaszem Kołodziejczakem v 90. letech 20. století, kdy země Střední Evropy za železnou oponou byly teprve krátce po mnoha letech podřízenosti Sovětskému svazu svobodné (vpodstatě od konce Druhé světové války). Solární dominium se navenek prezentuje jako ochránce lidstva, nositel pokroku, jednoty a rovnosti. Avšak toto impérium vnucuje slabším nezávislým světům tuto svou ideu v rámci údajného pokroku, aniž by tyto o to stály. Úředníci Dominia fungují jako pouhé nahraditelné součástky v obřím systému. Lidský život tam nemá velkou cenu v porovnání s „vyšším státním zájmem“.
Nabízí se paralela s dějinami Střední Evropy. Recenzenti vnímají svobodnou planetu Gladius jako historické zrcadlo samotného Polska, tedy země vtěsnané v kleštích mezi dvě mocnářství. Z jedné strany útočí nelidští Korgardi, někdy přirovnávaní k nacistickému Německu pro svou čirou krutost, brutální pokusy na lidech, využívání slabších ras a jejich začlenování ku svému prospěchu; na druhé straně pak stojí Solární dominium (analogie Sovětského svazu), které nabízí „pomoc“, ale výměnou za absolutní podřízení a ztrátu svobody. Vyvstává zde tragické polské dilema z období Druhé světové války: zvolit si smrt, nebo nevolnictví v područí východního impéria?
V knize je předkládáno velké spektrum témat: otázky týkající se svobody společnosti, mechanismy a podvratné praktiky velmocenské politiky, problémy identity, dopad technologií na člověka, atd. Vyspělé technologie, které usnadňují lidem život, mají i druhou stránku: lidstvo se na nich stává až příliš závislé a pomalu a nevědomě se stává jejich otrokem. Tyto kombinace tak vytvářejí temnou vizi budoucnosti, kde se elektronická totalita neboli Síť mozků rozpíná a pohlcuje dosud nezávislé a demokratické světy.Kolory sztandarów - Tomasz Kołodziejczak - Recenzja, Enklawa network.pl, cit. 28. 9. 2026 Stejně tak lze sledovat i narůstající vliv podřízených neboli stoupenců Solárního dominia, kteří získávají převahu nad nezlomnými, zastánci původního právního stavu. Podřízení dokonale splňují definici intelektuálů ze rčení George Orwella („Člověk musí patřit k intelektuálům, aby věřil takovým věcem: žádný obyčejný člověk by nemohl být takový blbec.“), kteří jsou ve své ideologické zaslepenosti schopni zcela ignorovat realitu a věřit zjevným nesmyslům. Řada z nich plní roli užitečných idiotů, kteří víceméně vědomě slouží propagandě manipulátorů. Další jsou skuteční zrádci, kteří se staví proti vlastnímu národu z různých, často zištných důvodů. Oponenta – nepohodlného člověka lze pomluvit, zdiskreditovat a posléze okamžitě zničit – což byla běžná stalinistická praxe.
V knize se vyskytují i mimozemské rasy, kromě Korgardů například Haobnité a další přímo nejmenované. Zápletka je poutavá a obsahuje dějové zvraty. Díky tomu je dílo poměrně náročné na četbu, ač není příliš rozsáhlé.
Tanator Daniel Bondaree – soudce a vykonavatel rozsudků v jedné osobě evokuje soudce Dredda. Tato postava nemusí být psychlogicky hluboce vykreslena, má však charakter a jasný postoj: odpor proti nastupující totalitě. A pokud se jej zmocní pochybnosti, je si vědom hodnot, které mu vštěpoval otec: „Lidé, kteří si přestanou vážit svých hrdinů, zapomínají na své obránce a zpochybňují oběť padlých, ztrácejí sebeúctu a nejsou hodni toho, abys za ně nasazoval život.“ Běh událostí však nedokáže změnit ani on, ani jeho spoluobčané. Bondaree tedy není hrdina „superman“, který sám či s pomocí týmu dokáže zvrátit nepříznivý vývoj a připsat si úspěch. Je to muž, který je zachycen v mechanismech, s nimiž se mnohdy nedá bojovat. Přesto má velký význam nepodlehnout rezignaci a zkoušet to. Ponurý příběh však nekončí happy endem.
Citát
Odkazy
Reference
Externí odkazy Barvy praporů v LEGII – databázi sci-fi a fantasy knih
Barvy praporů na Internet Speculative Fiction Database
Kategorie:Polské romány Kategorie:Knihy z roku 1996 Kategorie:Polská vědeckofantastická literární díla