Velyka Bakta (, ) je obec na Ukrajině v Zakarpatské oblasti v okrese Berehovo v Berehovské městské územní hromadě. V roce 2025 zde žilo 1047 obyvatel.
Historie První písemná zmínka o obci pochází z roku 1232. Po dlouhou dobu tvořili hlavní obyvatelstvo obce služebníci z nedalekého hradu Božava. Název osady byl zmíněn již v roce 1232 pod názvem Bagotha. Podle jedné verze samotný název „Bakta“ pochází z příjmení uherských šlechticů Boktajů, kteří obec po určitou dobu vlastnili.
Pamětihodnosti
Zakarpatská státní zemědělská výzkumná stanice Na území obce se nachází Zakarpatská státní zemědělská výzkumná stanice, která navazuje na činnost Královského zemědělského institutu založeného na začátku 20. století maďarskými úřady.
Očkajský palác a přilehlá zahrada Hlavní budova výzkumné stanice se nachází v architektonické památce z konce 19. století, paláci Očkaje (uherského důstojníka). V literatuře se také zmiňuje termín „Gottesmannův palác“, pojmenovaný po rakouském statkáři Adolfu Gottesmannovi, který v polovině 19. století koupil pozemky Velika Bakta spolu s palácem od rodiny Očkajů a palác přestavěl do jeho současné podoby.
Zajímavým objektem je také technická místnost paláce, později ústavu, v jehož sklepních prostorách se v době, kdy bylo Zakarpatsko součástí Československé republiky (1919-1939), prováděly práce na výběru hroznů. V sovětských dobách v budově sídlila knihovna, na začátku roku 2000 byla část budovy pronajímána jako šicí dílna, zbytek je ve špatném stavu.
Vedle paláce (administrativní budovy Zakarpatské státní zemědělské výzkumné stanice) se nachází rozložitý topol, jehož stáří dosahuje 200, podle jiných předpokladů 300 let. Obvod topolu je přes 6 metrů, takže se jedná o jeden z největších svého druhu na Ukrajině. Očkajsky palác a staletý topol tvoří základ erbu a vlajky obce.
Vedle paláce se nachází park založený v 18. století, který je zapsán v Zakarpatském přírodním rezervačním fondu jako místní památka. V parku je zřícená krypta, v níž bylo od 19. století do roku 1944 pohřbeno sedm členů rodiny Očkajů. Poloha krypty je v současnosti neznámá.
Vodárenská věž z roku 1936 V centru obce se nachází památka technické kultury – vodárenská věž z roku 1936, postavená v době, kdy Velyka Bakta byla součástí Československa. V současné době je dřevěný obklad věže poškozený, konstrukce není funkční.
Archeologické naleziště Na jihovýchodním okraji obce se nachází mohyla známá jako Mohyla Krásky. Poblíž ní byly nalezeny římské mince Marka Antonia, Augusta a Trajána.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Okres Berehovo Kategorie:Vesnice v Zakarpatské oblasti