Edvard (někdy též Eduard) Fastr (6. prosince 1877 Kutná Hora – 24. února 1955 Praha) byl český knihkupec, tiskař, nakladatel a organizátor kartografické výroby. Po roce 1919 působil v obecním zastupitelstvu města Louny a v letech 1922–1923 krátce jako jeho starosta. Od konce 20. let 20. století vybudoval úspěšný nakladatelský podnik zaměřený zejména na mapy, ilustrovanou literaturu pro děti a mládež a na populárně-naučné edice. Celkem vydal zhruba 90 knižních titulů a asi 200 kartografických dokumentů. Život Narodil se jako syn mlynáře v oslošachteckém mlýně na řece Vrchlice v Kutné Hoře pod jezuitskou kolejí a chrámem sv. Barbory. Po tříleté měšťanské škole v Jindřichově Hradci se v letech 1891–1896 vyučil u kutnohorské firmy Karel Šolc knihařem, sazečem a knihkupcem. V Praze poté pracoval jako sazeč a metér v Cyrillo-Methodějské knihtiskárně a nakladatelství V. Kotrba (Václav Kotrba) a pro Družstvo Vlasť (Tomáš Škrdle) a po absolvování obchodní školy jako korektor a účetní faktor u firmy Edvard Leschinger.

Koncem roku 1903 koupil od Otakara Juliše knihkupectví v Jaroměři (knihkupeckou koncesi získal počátkem 1904). Zde zahájil i příležitostnou nakladatelskou činnost (od 1908) a spolupořádal veřejný vzlet aviatika Jana Kašpara v Josefově 24. června 1910. Roku 1911 jaroměřské knihkupectví prodal a v Jilemnici převzal v dražbě tiskárnu a knihkupectví po Aloisu Neubertovi, aby podnik po zprovoznění roku 1912 prodal Antonínu Baumgartnerovi. Téhož roku zakoupil zadlužené knihkupectví v Lounech, kde si otevřel i papírnickou filiálku.

Za první světové války sloužil v Litoměřicích (1914–1918). Po návratu vstoupil v Lounech do komunální politiky: od roku 1919 byl členem zastupitelstva (do 1932) a v květnu 1922 byl zvolen starostou, funkce se vzdal v říjnu 1923. Roku 1929 prodal knihkupectví a věnoval se výhradně nakladatelství.

Roku 1938 přenesl prosperující podnik do Prahy, kde používal název Fastrovo umělecké nakladatelství a mapový atelier; roku 1939 získal nakladatelskou koncesi pro Smíchov. V roce 1942 změnil firmu na veřejnou obchodní společnost se spolumajitelkou Annou Fastrovou. Po roce 1948 byla jeho soukromá podnikatelská činnost postupně utlumena. Zemřel 24. února 1955 v důsledku úrazu po pádu ze štaflí při ukládání knih ve své domácí knihovně.

Rodina Dne 16. srpna 1904 se oženil s Annou JakubšovouZápis o sňatku v matrice oddaných Domažlice 84, sken 175, Dostupné online; z manželství vzešel syn a tři dcery. O Fastrově dětství a mládí beletristicky pojednala Marie Vondrová-Fastrová v knize Paměti z Fastrova mlýna (Brno 1948).

Nakladatelská činnost

Rané období (Jaroměř, Jilemnice) Rané edice tvořily zejména příležitostné brožury (oslavné tisky), místopisné a turistické průvodce a mapy severovýchodních Čech, zejména Krkonoš. Spolupracoval s jaroměřským pedagogem Adolfem Řehákem (plány měst a okolí) a vydal mimo jiné Fastrův illustrovaný průvodce po českém severovýchodě (dvojí vydání do 1911) či Bucharovy výlety do Krkonoš. Beletrii zastoupil soubor krkonošských povídek Antonína Pochopa.

Louny a Praha V Lounech založil edici Fastrův průvodce (1913), která však po prvním svazku nepokračovala. Ambiciózní projekt Fastrovy monografie českých měst (1913–1922) narušila válka; vyšly svazky Kutná Hora (text Alois Till, 1915) a Louny (text Vojtěch/Václav Prokeš, první vydání 1922; druhé cca 1932) s kresbami a akvarely Jaroslava Šetelíka; později mimo edici i Domažlice a Chodsko (text Jan Vrba, 1926; výtvarně Jaroslav Šetelík a Václav Malý).

Po roce 1929 se knižní produkce profilovala na obrazově bohaté knihy pro děti a mládež (leporela, pohádky, dívčí četba). Opakovaně vydával klasiky jako Karafiátovy Broučky a Němcové Babičku v různých ilustračních úpravách. V meziválečném období se tak stal čelným vydavatelem dětské literatury. Po roce 1938 repertoár rozšířily populární zdravotnické příručky (Miroslava Klímová-Fügnerová) a po roce 1945 také učebnice ruštiny (Josef Forejt), angličtiny (Hana Němcová) a grafologie (Josef Petera). V letech 1947–1948 vydával edici filosofických esejů Nový život (red. Albert Pražák; Emil Svoboda, Inocenc Arnošt Bláha).

Ilustrátoři a tisk Dominantní výtvarnou spolupracovnicí byla Marie Fischerová-Kvěchová (mj. i populární rodičovský deník Můj památníček). Dále spolupracovali Václav Malý, Josef Wenig, Václav Čutta, Jan Goth, Rudolf Mates, Artuš Scheiner, B. S. Urban, později Karel Svolinský a Cyril Bouda. Mezinárodní uznání získala např. kniha Leontiny Mašínové Od svítání do šera.

Tisk zajišťovaly různé podniky: V. Nejedlý (Jaroměř), vlastní tiskárna v Jilemnici, Gottschalk a Štěpán v Lounech; v pražském období zejména Průmyslová tiskárna, Impressa, Unie, V. Neubert a synové, J. Otto & Růžička v Pardubicích a Polygrafie v Brně.

Kartografická produkce Fastr systematicky vybudoval síť autorů a kresličů a od konce 20. let vydával ucelené mapové řady. Kromě turistických map a plánů to byly zejména:

Fastrovy podrobné kolorované mapy politických okresů ČSR (od 1928; na některých spolupracoval Karel Nový), Fastrovy automapy (cca od 1929; vícelisté soubory pro automobilisty, motocyklisty a cyklisty), přehledné silniční a železniční mapy ČSR, Fastrův obrázkový plán a průvodce Prahou (i v cizojazyčných mutacích) a Fastrův plán Velké Prahy, politické a správní mapy států a větších celků, v protektorátním období zčásti v němčině.

Kresbu map zajišťovali především Jaromír Janka a Karel Kuchař; mezi oceňované tituly patřily např. mapy Šumavy či atlas moravskoslezské země.

Veřejná činnost V Jaroměři působil Fastr v místním Klubu českých turistů a spolupořádal veřejnou produkci vzletu letadla Jana Kašpara (24. června 1910). V Lounech byl po roce 1919 členem městského zastupitelstva a v letech 1922–1923 starostou; z tohoto období je doložen mj. jeho projev při úmrtí Charlotty Garrigue Masarykové.

Ohlas a odkaz Fastrova produkce pokrývá široké spektrum od regionálních průvodců a městských monografií přes rozsáhlé mapové řady až po obrazově bohaté dětské knihy. Národní knihovna České republiky eviduje k jeho jménu přinejmenším 189 jednotek, soupis však není úplný. Po roce 1948 se vydavatelská činnost omezila a některé z připravených titulů (např. obsáhlá publikace o růžích s ilustracemi Oty Ušáka) zůstaly nedokončeny.

Výběr z nakladatelských titulů

Fastrovy monografie českých měst: Královské horní město Kutná Hora, sídlo umění (text Alois Till; kresby a akvarely Jaroslav Šetelík), 1915. Královské město Louny / Louny a Lounsko (text Vojtěch/Václav Prokeš; kresby a akvarely Jaroslav Šetelík), 1922; 2. vyd. ca 1932. Domažlice a Chodsko (text Jan Vrba; výtvarně Jaroslav Šetelík, Václav Malý), 1926. Průvodci a regionálie: Fastrův illustrovaný průvodce po českém severovýchodě (do 1911), Bucharovy výlety do Krkonoš; leták Jana Niče Co navštívím a čeho si všimnu v Lounech (1922). Dětská literatura: Karafiát, Broučci (různá vydání a ilustrátoři); Němcová, Babička (ilustr. M. Fischerová-Kvěchová); cyklus o šotkovi Jarabáčkovi (text J. Kubička, ilustr. A. Scheiner); dále práce P. Moudré, Q. M. Vyskočila, V. Javořické, P. Suly, J. Maříkové, M. Slabyhoudové aj. Populárně-naučné a učebnice: M. Klímová-Fügnerová (zdravověda), J. Forejt (ruština), H. Němcová (angličtina), J. Petera (grafologie); edice Nový život (E. Svoboda, I. A. Bláha; red. A. Pražák, 1947–1948).

Odkazy

Reference

Literatura Marie Vondrová-Fastrová: Paměti z Fastrova mlýna. Brno 1948.

Externí odkazy

Kategorie:Čeští nakladatelé Kategorie:Čeští tiskaři Kategorie:Narození v Kutné Hoře Kategorie:Narození v roce 1877 Kategorie:Narození 6. prosince Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Úmrtí v roce 1955 Kategorie:Úmrtí 24. února Kategorie:Muži