Claudia Vera Jones, rodným jménem Cumberbatch (21. února 1915 Port of Spain – 24. prosince 1964 Londýn) byla trinidadská novinářka a aktivistka. V dětství její rodina emigrovala do Spojených států amerických, kde se později stala komunistickou aktivistkou, feministkou a černou nacionalistkou. Jones bylo příjmení, které si sama zvolila jako „krycí identitu“. V roce 1955, během mccarthismu, který perzekvoval komunisty a levici, byla deportována a následně žila ve Spojeném království. Zde vstoupila do Komunistické strany Velké Británie. V roce 1958 založila deník West Indian Gazette coby první velkonákladový britský černošský deník. Současně začala organizovat karibský festival, na který později navázal Notting Hill Carnival.

Život Mládí a emigrace do Spojených států amerických Narodila se v roce 1915 v Port of Spain na karibském ostrově Trinidad. V roce 1923 se její rodina vydala za prací do New Yorku ve Spojených státech amerických. Její matka zemřela pět let poté a rodina žila v chudobě v Harlemu. V sedmnácti letech prodělala tuberkulózu. Nemoc ji poškodila plíce, což se projevovalo po zbytek jejího života. Vystudovala střední školu. I přes své školní úspěchy začala coby černá imigrantka pracovat v prádelně a později v obchodech. Současně začala psát do radikálních periodik harlemských černých nacionalistů.

Poté, co zjistila, že se američtí komunisté zaměřují na zajištění práv Afroameričanů a kritizují rasismus, vstoupila v roce 1936 do mládežnické organizace Young Communist League USA. V organizaci začala psát do stranických novin a postupně se vypracovala na šéfredaktorku. Během druhé světové války byla tajemnicí výboru pro práva žen Komunistické strany USA a publikovala ve stranických novinách Spotlight. Po válce psala pro Negro Affairs.

Vedla kampaň za programy odborné přípravy pro ženy, stejnou odměnu za stejnou práci, vládní kontrolu cen potravin a financování programů péče o děti za války. Jones podporovala podvýbor, který se zabýval „ženskou otázkou“. Trvala na rozvoji teoretického vzdělávání soudružek ve straně, organizaci žen do masových organizací, denních kurzech pro ženy a fondech pro „hlídání dětí“, které by umožnily ženský aktivismus.

náhled|vlevo|Claudie Jones a americká marxistická teoretička Betty Gannett zatčeny v New Yorku (červenec 1951) Její nejznámější dílo „Konec zanedbávání problémů černošských žen!“, publikované v roce 1949 v marxistickém časopise Political Affairs, představuje její rozbor toho, co se později stalo známým jako „intersekční“ analýza v rámci marxistického přístupu. V tomto článku se Jones zabývala vrstevnatým útlakem, kterému černošky čelí kvůli rase, pohlaví a ekonomickému statusu, a vyzvala ke kolektivní obhajobě s cílem zajistit černošským ženám rovný respekt a zacházení jako cestu k širší sociální spravedlnosti. Jones ve výzvě ke kolektivní podpoře boje černošek za spravedlnost žádala bílé progresivní aktivisty, aby integrovali černošky do vedoucích rolí a uznali jejich specifické výzvy.

V důsledku svého členství v komunistické straně a různých souvisejících aktivit byla v roce 1948 zatčena a odsouzena k prvnímu ze čtyř trestů odnětí svobody. Vězněna byla na Ellis Island a hrozila jí deportace do Trinidadu. V roce 1951, ve věku 36 let a ve vězení, utrpěla svůj první infarkt. Téhož roku byla odsouzena za kritiku vlády Spojených států amerických v časopise Political Affairs. Propuštěna byla v roce 1955. Téhož roku jí britská koloniální správa zakázala návrat do Trinidadu. Nicméně jí bylo povoleno emigrovat do Spojeného království.

Emigrace do Spojeného království náhled|Socha Claudie Jones v britském Brixtonu Ihned po emigraci do Spojeného království vstoupila do Komunistické strany Velké Británie, ve které se však setkala s větším odporem vůči černé ženě, než v americké komunistické straně. Ve Spojeném království začala organizovat afro-karibskou komunitu z britských kolonií, respektive boj za jejich rovná práva. Jejím mentorem se stal Paul Robeson. Jones zde bojovala proti rasismu v oblasti bydlení, vzdělávání a zaměstnání. Vystoupila na mírových demonstracích a na Kongresu odborů a navštívila Japonsko, Rusko a Čínu, kde se setkala s Mao Ce-tungem.

V roce 1958 v Brixtonu založila West Indian Gazette. Noviny sloužily jako katalyzátor, který urychlil společenské i politické povědomí o Západoindických ostrovech, Afroasiatech a jejich spojencích. Jejich redakčním postojem byla sjednocená a nezávislá Západní Indie, plná ekonomická, sociální a politická rovnost a respekt k lidské důstojnosti těchto imigrantů v Británii a mír a přátelství mezi všemi národy Commonwealthu a světa.

Poté, co se v srpnu a září 1958 odehrály ve čtvrti Notting Hill rasové nepokoje, se zde rozhodla pořádat výroční karibský karnevalový festival (inspirovaný Mardi Gras).

Na začátku 60. let se její zdraví zhoršovalo, nicméně stále pomáhala organizovat kampaně proti zákonu o imigrantech Commonwealthu (schválenému v dubnu 1962), který měl ztížit migraci do Británie osobám jiné než bílé pleti. Za tímto účelem založila Konferenci afroasijsko-karibských organizací (CAACO). Vedla také kampaň za propuštění Nelsona Mandely a vystupovala proti rasismu na pracovištích.

Jonesová zemřela v Londýně na Štědrý den roku 1964 ve věku 49 let a byla nalezena na Boží hod vánoční ve svém bytě. Pitva prokázala, že utrpěla masivní infarkt v důsledku srdečního onemocnění a tuberkulózy. Její pohřeb 9. ledna 1965 byl velkou událostí a pro její hrob bylo vybráno místo, kde se nachází nalevo od hrobky svého hrdiny Karla Marxe na hřbitově Highgate v severním Londýně.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Narození v roce 1915 Kategorie:Úmrtí v roce 1964 Kategorie:Aktivistky za ženská práva Kategorie:Americké feministky Kategorie:Britské feministky Kategorie:Marxistické feministky Kategorie:Radikální feministky Kategorie:Američtí marxisté Kategorie:Americké novinářky Kategorie:Britští komunisté Kategorie:Marxistky Kategorie:Ženy Kategorie:Zemřelí na tuberkulózu