náhled|Sázejme, pěstujme, chraňme stromy! (Obálka, Svaz českých spolků okrašlovacích 1909) Okrašlovací spolek je druh spolku, který v českých zemích vznikal od 2. poloviny 19. století. Hlavním posláním těchto spolků bylo zvelebovat veřejné prostory vysazováním stromů apod.
Na tuto tradici navazují okrašlovací spolky zakládané v některých obcích v 21. století.
Historie Předchůdci Za předchůdce okrašlovacích spolků lze označit okrašlovací akce na jednotlivých panstvích, které probíhaly již koncem 18. a v 1. polovině 19. století. Probíhaly sice z iniciativy majitelů, prospěch z nich však měly i širší vrstvy obyvatelstva. Jako příklad je možné uvést úpravy na křenickém panství, které započaly z příkazu hraběte Morzina roku 1796.
V roce 1830 nařídil nejvyšší purkrabí hrabě Karel Chotek v českých městech, městečkách a obcích zřízení okrašlovacích komisí. V roce 1858 byl na podnět pražského místodržícího Karla Meczéryho v Praze založen Zalesňovací a okrašlovací spolek, jehož cílem bylo zalesňování Prahy a nejbližšího okolí, které v té době začalo být znečišťováno prudce se rozvíjejícím průmyslem. Členy tohoto spolku se stala pražská obec a řada obcí k Praze přilehlých, členy spolku a jeho vedení byli též významní šlechtici, od nich se očekávaly nejen finanční příspěvky, ale i dodávky sazenic. Spolek zanikl v roce 1897, během své působnosti nechal vysázet přes půl milionu stromů a více než 86 tisíc keřů.
České okrašlovací spolky Existenci spolků v Rakousko-Uhersku a tím i vznik okrašlovacích spolků v českých zemích umožnil až pád Bachova absolutismu. V roce 1867 byl vydán Zákon o právu spolčovacím, umožňující vznik spolků, jejichž účelem nebyl zisk.
Za nejstarší z „lidových“ (tj. nezaložených z vůle aristokratů) je považován kutnohorský okrašlovací spolek, založený roku 1861.
První zmínky o okrašlovacích spolcích se v českém tisku objevují v 70. letech 19. století. Např. okrašlovací spolek v Kosmonosech byl založen v roce 1870. Ve své činnosti pokračovaly spolky za první republiky, jako nepolitickým jim byla umožněna činnost i za německé okupace za předpokladu, že jejich členy nebyli Židé.
Německé okrašlující spolky náhled|Přístřešek a lavička zřízené okrašlovacím spolkem v Rakousku v roce 2011 (Grillenberg (Hernstein), Dolní Rakousy) V oblastech s převážně německy mluvícím obyvatelstvem se obdobné spolky nazývaly Verschönerungsverein. Ty vznikaly po vzoru spolků v Německu, které byly zakládány dříve, než v Rakousko-Uhersku (např. Stuttgart 1861, Heilbronn 1863). V českých zemích hovoří tisková zpráva o založení německého okrašlovacího spolku v Ústí nad Labem (Aussig) v roce 1868, s názvem Anpflanzungs- und Verschönerungsverein.
České a německé okrašlovací spolky v českých zemích navzájem nespolupracovaly.
Kontinuita okrašlovacích spolků v Německu a Rakousku zůstala zachována.
Svaz okrašlovacích spolků Z iniciativy prof. Jana Urbana Jarníka byla po přípravných pracích a úředním schválení konána 30. října 1904 ustavující valná hromada, na které byl založen Svaz českých spolků okrašlovacích v Království českém. Profesor Jarník byl zvolen prvním předsedou Svazu. Činnost Svazu ze postupně rozšiřovala i na Moravu a Slezsko a zahrnula i péči o „ochranu domoviny“, tj. přírodních a stavebních památek. Od roku 1909 byl proto oficiální název upraven na Svaz českých spolků pro okrašlování a ochranu domoviny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku sídlem v Praze ( zkráceně Svaz okrašlovací v Praze).
Zánik a obnovení okrašlovacích spolků Přesto, že se po 2. světové válce svaz okrašlovacích spolků snažil být vůči novému režimu vstřícný, byl v roce 1951 rozpuštěn se zdůvodněním, že nemůže být v nových poměrech masovou organizací. V tomtéž roce mu bylo odejmuto právo vydávat časopis Krása našeho domova. S tím souvisel i úpadek jednotlivých okrašlovacích spolků, které se z velké části samy zrušily. Členové, kteří zůstali aktivní, přecházeli do těch spolků, které nadále mohly působit, tj. jen v rámci Národní fronty. V jejich případě se jednalo především o Svaz zahrádkářů.
Vznik spolků v Česku umožňuje Občanský zákoník, pododdíl 2 (Spolek). Za jím stanovených podmínek vznikají v 21. století okrašlovací spolky, které obvykle navazují na tradici zaniklých okrašlovacích spolků.Např. Některé spolky nemají výraz „okrašlovací“ ve svém názvu, ale jejich činnost je obdobná.Např.
Časopis Krása našeho domova V letech 1904–1951 vydával Svaz okrašlovacích spolků časopis Krása našeho domova. V roce 2001 bylo vydávání obnoveno, vydavatelem se stal Český svaz ochránců přírody.
Odkazy Reference
Literatura
Související články Okrašlovací spolek Za krásnou Ostravu Okrašlovací spolek Budíček Okrašlovací spolek v Kuklenách Okrašlovací spolek v Luhačovicích Okrašlovací spolek v Pražském Předměstí Okrašlovací spolek ve Farářství
Kategorie:Spolky v Česku Kategorie:Spolky v Německu Kategorie:Spolky v Rakousku