Rupert Mayer (23. ledna 1876, Stuttgart – 1. listopadu 1945, Mnichov) byl německý římskokatolický jezuitský kněz a přední osobnost katolického odboje proti nacismu. Katolická církev jej uctívá jako blahoslaveného.

Život vlevo|náhled|Portrét

Raný život Narodil se dne 23. ledna 1876 ve Stuttgartu jako jeden z pěti sourozenců. Středoškolské vzdělání dokončil v roce 1894, načež studoval filozofii a teologii ve Fribourgu ve Švýcarsku, v Mnichově a Tübingenu. Byl mimo jiné členem AV Guestfalia Tübingen a KDSt.V. Aenania München, dvou studentských sdružení, která patří do Cartellverband der katholischen deutschen Studentenverbindungen.

Dne 2. května 1899 byl v katedrále sv. Martina v Rottenburgu rottenburgským biskupem Paulem Wilhelmem von Kepplerem vysvěcen na kněze a následujícího 4. května sloužil svoji primiční mši svatou. Poté rok působil jako pomocný duchovní ve Spaichingenu, než v roce 1900 vstoupil ve Feldkirchu v Rakousku do Tovaryšstva Ježíšova. Po dokončení noviciátu studoval v letech 1906–1911 v Nizozemsku. Cestoval také po farnostech v Německu, Švýcarsku a Nizozemsku, kde kázal. V roce 1912 byl převelen do Mnichova, kde se jeho služba zaměřovala převážně na migranty, kteří do města přišli hledat zaměstnání.

Služba v armádě vlevo|náhled|Jeho Železný kříž, vystavený v Bürgersaalkirche v Mnichově Roku 1914 se dobrovolně přihlásil jako vojenský kaplan v první světové válce. Zpočátku byl přidělen do polní nemocnice, později však získal hodnost polního kapitána a byl vyslán na frontu do Francie, Polska a Rumunska jako kaplan divize vojáků. Pro svoji statečnost si jej vojáci velmi vážili. Při dlouhých bojích se plazil po zemi od jednoho vojáka k druhému, hovořil s ním a uděloval mu svátosti. V prosinci roku 1915 se stal prvním kaplanem, který získal Železný kříž za statečnost jako uznání za svou práci s vojáky na frontě. V prosinci roku 1916 přišel o levou nohu poté, co byl zraněn při útoku granátem. Poté se vrátil se do Mnichova, aby se zotavil.

V Mnichově vedl duchovní cvičení, kázal a od roku 1921 vedl mužský spolek v témže městě. Pro pohodlí cestujících zavedl nedělní mše na hlavním vlakovém nádraží.

Protest proti nacismu V lednu roku 1933, kdy se Adolf Hitler stal kancléřem Německa, se začaly zavírat školy spojené s církví a započaly kampaně za diskreditaci řeholních řádů v Německu. Mayer se proti tomuto pronásledování ozval z kazatelny v kostele sv. Michala v centru Mnichova a protože měl ve městě silný vliv, nacisté nemohli tolerovat takovou sílu, která by se jim stavěla na odpor. Dne 16. května 1937 gestapo nařídilo Mayerovi, aby přestal veřejně vystupovat, avšak v kázáních v kostele nadále pokračoval.

Ostře se vyjadřoval proti protikatolickým útokům a bojoval proti nacistické církevní politice. Jelikož věřil, že katolík nemůže být národním socialistou, nevyhnutelně došlo ke konfliktu mezi ním a nacisty. Kázal, že „člověk musí poslouchat Boha více než lidi“. Pro své protesty proti nacistům byl několikrát držen ve věznici v Landsbergu. Ve svých přednáškách a kázáních rozhodně vystupoval proti zlu nacistického režimu. Dne 5. června 1937 byl zatčen a na šest týdnů se ocitl v „ochranné vazbě“. Když se stal terčem pomlouvačných útoků ze strany nacistů, jeho jezuitští představení mu dovolili vrátit se na kazatelnu, aby se bránil proti pomluvám, které nacisté během jeho mlčení vznesli. Byl znovu zatčen a uvězněn na pět měsíců. vlevo|náhled|Jeho hrobka v dolním kostele v mnichovském Bürgersaalu Znovu byl zatčen 3. listopadu 1939 a poslán do koncentračního tábora Sachsenhausen na základě Kanzelparagraphen, série zákonů z 19. století, které duchovenstvu zakazovaly politická prohlášení. Odtud byl propuštěn pod podmínkou širokého zákazu kázání. Třiašedesátiletý kněz měl srdeční problémy. Od konce roku 1944 byl internován v opatství Ettal, hlavně proto, že se nacisté obávali, že v koncentračním táboře zemře a bude uctíván jako mučedník. Zůstal tam až do května roku 1945, kdy oblast osvobodily americké síly.

Důstojník Spojených států amerických ho přivezl zpět do Mnichova, kde se vrátil ke svým povinnostem v kostele sv. Michala. Zemřel na mrtvici dne 1. listopadu 1945, když sloužil mši svatou v 8:00 ráno na svátek Všech svatých v kostele sv. Michala v Mnichově. V doprovodu tisíců truchlících byl Mayer nejprve pohřben na jezuitském hřbitově v Pullachu. Vzhledem k stálému proudu poutníků byly jeho ostatky v roce 1948 přeneseny do Mnichova a znovu uloženy do dolního kostela mnichovském Bürgersaalu.

Úcta Jeho beatifikační proces započal dne 20. července 1960, čímž obdržel titul služebník Boží. Dne 14. května 1983 jej papež sv. Jan Pavel II. podepsáním dekretu o jeho hrdinských ctnostech prohlásil za ctihodného. Dne 5. června 1986 byl uznán zázrak na jeho přímluvu, potřebný pro jeho blahořečení.

Blahořečen pak byl dne 3. května 1987 na olympijském stadionu v Mnichově papežem sv. Janem Pavlem II. během jeho apoštolské návštěvy západního Německa.

Jeho památka je připomínána 3. listopadu. Bývá zobrazován v kněžském oděvu.

Odkazy

Reference

Související články

Seznam světců a mučedníků katolické církve

Externí odkazy

Hagiography Circle Saints SQPN Santi e Beati

Kategorie:Němečtí blahoslavení Kategorie:Němečtí římskokatoličtí duchovní Kategorie:Němečtí jezuité Kategorie:Vojenští kaplani Kategorie:Vězni koncentračního tábora Sachsenhausen Kategorie:Narození v roce 1876 Kategorie:Narození 23. ledna Kategorie:Narození ve Stuttgartu Kategorie:Úmrtí v roce 1945 Kategorie:Úmrtí 1. listopadu Kategorie:Úmrtí v Mnichově Kategorie:Pohřbení v Mnichově Kategorie:Zemřelí na cévní mozkovou příhodu Kategorie:Nositelé Železného kříže Kategorie:Muži