náhled|Kohout v rodovém erbu Straků z Nedabylic náhled|Znak města Česká Třebová Kohout, coby heraldické zvíře, je obvykle zobrazován jako připravený k boji.
Popis Kohout v heraldice zpravidla nebývá stylizovaný. Pohled směřuje nejčastěji doprava (z heraldického pohledu) a jedna noha (pařát) je zvednutý. Ocas mívá několik per, hřebínek mívá zvláštní zbarvení (tinkturu).
Typy a zobrazení Zvláštní formou je kohout s roztaženými křídly (připravený k letu, nebo bojující kohout). Kohout, který zřetelně drží dráp vzhůru, se označuje jako bojující nebo hašteřící se. Zbroj (hřebínek, laloky, drápy nebo noha s ostruhou) může mít různé barvy ke zkrášlení kohouta. Kohout s otevřeným zobákem se označuje jako kokrhající kohout.Ferdinand Freiherr von Biedenfeld: Die Heraldik, oder populäres Lehrbuch der Wappenkunde für Diplomaten, Genealogen, Archivbeamte, und Edelleute, etc. Bernhard Friedrich Voigt, Weimar 1846, S. 44 und Fig.357.
V některých erbech je kohout zobrazen v hradní bráně, často na trojvrší (např. znak Frankfurtu nad Odrou). Má-li kohout na hlavě přilbu, označuje se jako maskovaný kohout.
V některých erbech se objevuje pouze kohoutí hlava, nebo napak tělo kohouta s mužskou hlavou se špičatým kloboukem (židovský klobouk), jako například ve znaku České Třebové. Jedná se o mytickou bytost – harpyji, která se vyskytuje velmi vzácně.
Existují také další typy kohoutů: s rybím ocasem (mořský kohout, anglicky cock with fish-tail, fr. coq mariné), např. v městském erbu Georga Aigla z Würzburgu (1579)Johann Siebmacher: J. Siebmacher's großes und allgemeines Wappenbuch, V. Band, 1. Abteilung: Zweitausend Wappen bürgerlicher Geschlechter Deutschlands und der Schweiz (O. T. von Hefner), Bauer & Raspe, Nürnberg 1858 a kohouti s kozími hlavami – chiméry.
Ve znaku města Versailles jsou zobrazeny dvě kohoutí hlavy (dvojhlavý kohout), což je rovněž velmi neobvyklý výjev. Kohouta zobrazovala také starší podoba loga švýcarské Evangelické lidové strany (EVP).
Kohout držící sekyru v pařátu se objevuje také ve státním znaku Keni, kde symbolizuje úsvit nového dne.http://www.worldatlas.com/webimage/countrys/africa/kenya/keflags.htm
Galský kohout Kohout je mimo jiné národním symbolem Francie. Mezi lety 1789 a 1804 byl kohout francouzským národním heraldickým zvířetem symbolizujícím vybojované svobody. Jeho původ je nejasný, protože o něm neexistují žádné důkazy na starých mincích, ani náhrobcích apod. Předpokládá se, že galský kohout vznikl z nejednoznačnosti latinského slova gallus („kohout“ nebo „Gal“), kterou zaznamenal již starověký římský historik Suetonius. Během francouzské revoluce v roce 1789 nahradil kohout insignie Bourbonské monarchie na armádních vlajkách. Napoleon I. jej nahradil orlem, kterého však vláda období restaurace zrušila. Po červencové revoluci byl kohout na vlajkách znovu zaveden. V roce 1852 byl opět nahrazen orlem.
Kapoun Kapoun je označení, které dostal kohout v erbu pasovské rodiny svobodných pánů von Köppelle (Köppele). Heraldik Otto Titan Hefner se domnívá, že jde o narážku na jméno rodu (něm. Koppe = kapoun).Otto Titan von Hefner: Handbuch der theoretischen und praktischen Heraldik. Johann Wolfgang Köppele byl v roce 1739 povýšen do šlechtického stavu císařem Karlem VI. Pozdější členové rodiny byli povýšeni do panského stavu kurfiřtem Maxmiliánem Josefem.Ernst Heinrich Kneschke: Die Wappen der deutschen freiherrlichen und adeligen Familien in genauer, vollständiger und allgemein verständlicher Beschreibung.
Příklady erbů s kohouty
Reference
Kategorie:Heraldická zvířata