náhled|vpravo|Titulní strana sešitku Cesty národního hospodářství z roku 1941 náhled|vpravo|Vězeňské identifikační foto z roku 1952 Oldřich Albrecht, celým jménem Oldřich Vladislav Albrecht, (27. prosince 1911 Horní Litvínov – 1982) byl český právník a státní úředník. Po roce 1948 byl souzen ve vykonstruovaném procesu s tak zvanou „Zelenou internacionálou“. Byl zatčen v r. 1951, následně odsouzen v r. 1952 a vězněn až do r. 1964 v komunistických věznicích. Částečně byl rehabilitován v obnoveném procesu v letech 1966–1967.
Život Oldřich Albrecht se narodil 27. prosince 1911 v Horním Litvínově. V letech 1930 až 1935 studoval na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V době svých studií byl členem studentského odboru národní demokracie. Po zakončení vojenské prezenční služby začal vykonávat úřednickou pozici v Československo–palestinské obchodní komoře v Československu. Po odborné stránce se orientoval na národohospodářskou problematiku. Později pracoval pro Latinsko–americkou obchodní komoru a působil také ve Svazu výrobců xylolitu. Po ztrátě členských firem dislokovaných v českém pohraničí (na podzim roku 1938) ale skončil ve výpovědi. Během druhé světové války zastával i nějaké funkce v jediném v protektorátu povoleném politickém hnutí – Národním souručenství.
Po skončení druhé světové války pracoval na pozici přednosty oddělení na Ministerstvu zahraničních věcí. V prosinci 1946 se účastnil coby člen poválečné reparační konference v Paříži, která se zabývala poválečným uspořádáním a restitucí německého majetku. Ještě v únoru 1948 byl Oldřich Albrecht na Ministerstvu zahraničních věcí členem akčního výboru Národní fronty. Do února 1948 byl členem lidové strany. Z funkce na Ministerstvu zahraničních věcí byl odvolán v roce 1949. Na nějaký čas pak zakotvil na Ministerstvu školství a pak se stal úředníkem Československé filharmonie.
Oldřich Albrecht žil spořádaným manželským životem a staral se o dvě děti. Dne 24. května 1951 byl zatčen ve svém bytě. Za špionáž a velezradu v procesu „Prokůpek a spol.“ (jednalo se o proces s katolickými intelektuály: Bedřich Fučík, František Křelina, Jan Zahradníček a další) byl v roce 1952 odsouzen Krajským soudem v Brně ke 20 letům odnětí svobody, které si odbýval na Mírově, Pankráci a v pražské Ruzyni. Z výkonu trestu byl propuštěn v roce 1964 a dále se živil jako překladatel. V obnoveném procesu v letech 1966 až 1967 byl částečně rehabilitován. Oldřich Albrecht zemřel v roce 1982.
Publikační činnost Albrecht, Oldřich Vladislav. Cesty národního hospodářství. V Praze: nakladatelství Vyšehrad, (Č.A.T., Českomoravské akciové tiskařské a vydavatelské podniky); 1941; 29 stran; Edice: Pro život; svazek 21.
Odkazy Poznámky
Reference
Literatura Dvořáková, Zora. Navzdory nenávisti a mstě: z politických procesů 1952 až 1953. Vydání 1. Třebíč: Tempo, 2002, 304 stran + 7 stran obrazových příloh; Edice Fakta; . Související články Procesy se Zelenou internacionálou Externí odkazy
Kategorie:Narození 27. prosince Kategorie:Narození v roce 1911 Kategorie:Narození v Litvínově Kategorie:Absolventi Právnické fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Právníci Kategorie:Českoslovenští úředníci Kategorie:Političtí vězni komunistického režimu v Československu Kategorie:Čeští překladatelé Kategorie:Členové Československé národní demokracie Kategorie:Členové Národního souručenství Kategorie:Členové KDU-ČSL Kategorie:Úmrtí v roce 1982 Kategorie:Muži