Francesco Antonio Fasani, OFM Conv., rodným jménem Giovanniello Fasani (6. srpna 1681, Lucera – 29. listopadu 1742, tamtéž) byl italský římskokatolický kněz a řeholník Řádu menších bratří konventuálů. Katolická církev jej uctívá jako světce.
Život vlevo|náhled|302x302pixelů|Portrét Narodil se dne 6. srpna 1681 v Luceře v provincii Foggia. Byl synem Giuseppe Fasaniho a Isabelly della Monaca. Své studium zahájil v klášteře minoritů ve svém rodném městě, kde do řádu také vstoupil a přijal řeholní jména Francesco a Antonio. Své řeholní sliby složil v roce 1696.
Poté, co složil sliby, zahájil teologická studia v Agnone a pokračoval v nich ve Všeobecném studijním centru v Assisi, poblíž hrobky sv. Františka. Právě zde byl 19. září 1705 vysvěcen na kněze. Byl přítelem dalšího minority, bl. Antonia Lucciho, se kterým byl společně vysvěcen na kněze. V Assisi poté dokončil svá teologická studia. vlevo|náhled|436x436pixelů|Socha Od roku 1707 až do své smrti žil ve svém rodném městě Lucera a získal si oblibu u věřících tohoto města i v okolních oblastech. V roce 1709 získal doktorát z teologie. Poté ve svém řádu plnil mnoho úkolů, např. byl učitelem scholastické filozofie a byl pověřen funkcí novicmistra. Později se také stal farářem města a byl zvolen provinciálním mistrem své provincie řádu. Během své pastorační činnosti kladl zvláštní důraz na svátost smíření a slavení nejsvětější eucharistie. Dle svých farníků byl laskavý a vřelý ke všem.
Byl známý svým hlubokým modlitebním životem a byl považován za mystika. Stal se velmi žádaným zpovědníkem a kazatelem. Kázal lidové misie, pořádal duchovní cvičení a vedl postní pobožnosti a novény. Jeho současníci uváděli, že při modlitbě levitoval. Zároveň byl věrným přítelem chudých a neustále vyhledával finanční podporu nezbytnou pro úsilí o uspokojení jejich potřeb.
Zemřel dne 29. listopadu 1742 v Luceře. Po zprávě o jeho smrti bylo slyšet děti pobíhat ulicemi a křičet: „Svatý je mrtvý! Svatý je mrtvý!“ Jeho ostatky jsou uchovávány v jím zasvěcené bazilice v Luceře.
Úcta Dne 1. června 1891 jej papež Lev XIII. podepsáním dekretu o jeho hrdinských ctnostech prohlásil za ctihodného. Blahořečen byl po uznání potřebných zázraků na jeho přímluvu dne 15. dubna 1951 papežem Piem XII. Dne 21. března 1985 byl uznán zázrak na jeho přímluvu, potřebný pro jeho svatořečení. Svatořečen pak byl dne 13. dubna 1986 v bazilice sv. Petra papežem sv. Janem Pavlem II.
Jeho památka je připomínána 29. listopadu. Bývá zobrazován v řeholním oděvu. Je spolupatronem Lucery.
Odkazy
Reference
Související články
Seznam světců a mučedníků katolické církve
Externí odkazy
Hagiography Circle Saints SQPN Santi e Beati
Kategorie:Římskokatoličtí svatí Kategorie:Italští svatí Kategorie:Italští římskokatoličtí duchovní Kategorie:Italští řeholníci Kategorie:Minorité Kategorie:Narození v roce 1681 Kategorie:Narození 6. srpna Kategorie:Narození v Apulii Kategorie:Úmrtí v roce 1742 Kategorie:Úmrtí 29. listopadu Kategorie:Úmrtí v Apulii Kategorie:Pohřbení v Apulii Kategorie:Muži