Lesní železnice Žďárské vrchy byla železnice, která se používala mezi lety 1931 a 1934 k odvozu dřeva z lesních polomů. Byla tvořena třemi dráhami v délce asi 20 km. Byly postaveny v roce 1931 po sněhové kalamitě, kdy hrozilo napadení poničených smrků kůrovcem. Během necelého roku byla postavena lesní dráha Najdek – Račín. Druhá trať Městec – Cikháj vedla od hájovny Borky a kolem kopce Tisůvka. Dráhy měly rozchod kolejí 760 mm, úzké náspy 3 m široké a železniční pražce byly dlouhé 1,4 m. Třetí lesní dráha byla v provozu mezi lety 1931 až 1933 mezi osadou Lány u Kameniček až k obci Herálec.

Po roce 1934, když byly polomy zpracovány, byla lesní železnice rozebrána a stavební materiál rozprodán. V terénu zbylo pouze traťové těleso. Železnice byla vedena po vrstevnicích mezi kopci s malým převýšením. Proto je její trasa využívaná pro cykloturistiku, běžecké lyžování i další výlety jako lesní cesta.

Sněhová kalamita Ve dnech 26. až 27. října 1930 způsobila sněhová bouře a silný vítr na Žďársku značné škody. Napadlo až sedmdesát pět centimetrů mokrého sněhu, který přimrzal. Kalamitu dokončil silný vítr. Popadalo nebo bylo polámáno kolem 350 000 m³ většinou smrkového dřeva a hrozilo rozšíření kůrovce. Největší škody byly způsobeny nově vzniklému lesnímu družstvu v Přibyslavi, které v rámci pozemkové reformy převzalo téměř celý majetek velkostatku na území „Zámek Žďár“. Majitelkám velkostatku Klotyldě Festeticsové a Eleonoře Kinské (babička Constantina Kinského) zůstalo asi pět tisíc hektarů poničeného lesa.

Likvidace škod a stavba dráhy Koně a auta na odstranění polomů nestačily. Během dvou týdnů začaly příslušné úřady plánovat osami postižených lesů stavbu tří lesních drah a stavbu nových parních pil na vhodných místech, odkud by se odváželo již zpracované řezivo. Schvalování komplikovalo také vedení tratí přes v té době platnou česko-moravskou hranici. Proto různé úseky dráhy povolovaly různé úřady. Přípravy koordinoval vrchní inspektor velkostatku Josef Opletal.

Během zimy bylo najato kolem tisíce dělníků ze Slovenska, Podkarpatské Rusi a Rumunska, kteří byli ubytováni v lesních boudách a začali zpracovávat dřevo. Inženýři mapovali terén a plánovali stavbu úzkorozchodné dráhy.

Stavba železnice

První lesní dráha Najdek – Račín dostala název podle polesí zámeckého velkostatku, která spojovala. Na jaře roku 1931 se začalo se stavbou u Hamrů nad Sázavou (název po sloučení obcí Najdek a Dolní Hamry). Byla zde postavena parní pila a další stavby jako například ubytovna pro 50 dělníků, srub správce provozu, výtopna a kantýna. Dráha vedla až k rybníku Velké Dářko. Původní plán počítal s délkou dráhy asi 7,5 km, ale nakonec trať měřila přibližně 10 km. Zprovozněna byla od listopadu roku 1931 a bylo zde přepraveno kolem 150 000 m³ dřeva.

Druhá lesní dráha Městec – Cikháj vedla z hájovny Borky, stojící asi dva kilometry od Vojnova Městce. Také zde byla postavena pila a areál se skladištěm kulatiny a řeziva, byt správce, ubytovna atd. Trať vedla okolo kopce Tisůvky za vesnici Cikháj, kde byla postavena další parní pila. Tato dráha byla projektována již v roce 1916, ale během první světové války nebyl projekt využit. Na této trati se přepravilo 130 000 m³ dřeva. Třetí lesní dráha byly v provozu mezi lety 1931 až 1933 mezi osadou Lány u Kameniček až k Herálci.

Železnice měla rozchod 760 mm, náspy 3 m široké a železniční pražce byly dlouhé 1,4 m. Jako tažná vozidla sloužily parní a benzínové lokomotivy. První dvě tratě financoval velkostatek a po zpracování kalamity majitelé prodali použitelný materiál obou drah. Postižení stromů a lesa kůrovci bylo zabráněno.

Zajímavost Lesní kalamita v roce 1930 přinesla místním lidem práci. Hamerský kameník Václav Vašek ve svém románu Opožděný umíráček vylíčil život dělníků, kteří pracovali na polomu a zachytil také místní běžný život na počátku třicátých let 20. století. Svědectví jednoho z dělníků bylo doplněné dobovými fotografiemi a kronikářskými informacemi. V roce 1938 vycházel román jako příloha Českého slova. V roce 2018 byl vydán knižně obcí Hamry nad Sázavou.

Odkazy

Reference

Literatura POSPÍŠIL, Jiří. Spojení Žďáru se světem. Žďár nad Sázavou: MěÚ, 1997. 24 s.

Externí odkazy

Kategorie:Úzkorozchodné železniční tratě v Česku Kategorie:Rozchod 760 mm Kategorie:Zrušené železniční tratě v Česku Kategorie:Dopravní stavby v okrese Žďár nad Sázavou Kategorie:Železniční tratě otevřené v roce 1931 Kategorie:Zaniklo 1934