Hodiny z olova je společensko-kritický román české spisovatelky Radky Denemarkové z roku 2018, který napsala na základě svých osobních zážitků z pobytů v totalitní Číně. Kniha nevybíravě popisuje represivní režim tamní komunistické strany a všímá si paralel se společenským děním v soudobé Evropě. Hlavní postavy děje jsou povětšinou Evropané žijící v Číně, z nichž většina bezpráví tamní vlády pokrytecky přehlíží, což je reflektováno i na úrovni celých států — humanitní ideály a touha po svobodě ustupují ekonomickému pragmatismu, kdy česká i evropská společnost vyměňuje demokracii za byznys. Těžiště příběhu se postupně přesouvá ke vztahu Spisovatelky, postavy se silnými autobiografickými prvky, a Čínské Dívky nasazené svou matkou, aby na spisovatelku donášela čínským úřadům. Spisovatelce se řadou rozhovorů o českých disidentech podaří dívku dostat na svou stranu, což má však pro dívku fatální následky. Je zadržena a popravena. Spisovatelka se posléze snaží vypátrat okolnosti jejích posledních chvil a naráží na stěnu mlčení a odsuzovaní dívky, a to i od vlastních rodičů.

Záběr románu je značný a kromě hlavní dějové linky obsahuje hutné esejistické pasáže. Dle poroty ceny Magnesia litera jsou Hodiny z olova Autorka zdůrazňuje, že kniha je o Evropanech, ale že Čína pro ní byla důležitou perspektivou a zrcadlem. Velmi kriticky se vyjadřuje na adresu evropských politiků, kteří zdůrazňují ekonomický prospěch plynoucí ze spolupráce s čínskou vládou a úmyslně přehlížejí porušování lidských práv či justiční vraždy toutéž vládou páchané. Z velké části je kniha pak především o české společnosti a dokumentuje soudobé česko-čínské vztahy. Konkrétně na adresu české porevoluční společnosti se Denemarková v jednom z rozhovorů vyjádřila takto:

Román je velmi rozsáhlý — jeho česká tištěná verze má přes 750 stran. Autorka dle svých slov takto dlouhou knihu původně neplánovala a ve výsledné knize je tak několik románů najednou. Román získal cenu Magnesia Litera za rok 2019 v kategorii Kniha roku a několik dalších mezinárodních vyznamenání: německou cenu Brücke Berlin Preis 2022 , rakouskou cenu Literaturpreis des Landes Steiermark za rok 2022 a rakouskou cenu Franze Kafky v kategorii Knižní cena Odradek za rok 2024.

Obsah

Shrnutí děje

Jan Heller obsah knihy shrnul slovy: Hlavními postavami jsou kromě české spisovatelky i český podnikatel s manželkou a dospívající dcerou, ruský diplomat, francouzský literát či americká studentka kaligrafie. Někteří přicházejí do Číny oslněni její starou kulturou a kaligrafií, jiní za studiem, za podnikáním či dalším uplatnění a někteří proto, aby si dali do pořádku své životy po prožitých traumatických zážitcích jakou je puberta, krize středního věku nebo vyhoření. V Číně hledají azyl a útěchu, jejich životy se ale dál rozpadají. Nejsou s to rozpoznat, že ztrácejí něco podstatného, a marně hledají oporu ve své vlastní minulosti.

Příběh se postupně zaměřuje na vztah Spisovatelky a Čínské Dívky, která od své matky dostala za úkol na Spisovatelku donášet čínským úřadům. Spisovatelka jí dává číst knihy disidentů, především Václava Havla. Dívka se nad knihami začne zamýšlet a sama si uvědomí, že žije v nesvobodě. Svému snoubenci, označovanému v knize jako Snoubenec, napíše dopis, ve kterém se mu z tohoto poznání vyzná, a dopis v jeho nepřítomnosti v obálce položí na jeho pracovní stůl. Ze zvědavosti Snoubencův český spolupracovník, Programátor, opatrně dopis naskenuje. Snoubenec po příchodu dopis přečte a posléze spálí. Programátor kopii dopisu položí na šéfův stůl, aby se Snoubenci pomstil za jeho rychlý kariérní růst.

Rozběhne se tak mašinerie moci a zastrašování, kdy je Čínská Dívka uvězněna, pro svoji nepřevychovatelnost nakonec popravena a ještě zaživa jí jsou vyoperovány ledviny, které se uplatní na trhu s orgány. Snoubenec je vyhozen z práce, stejně tak i dívčini rodiče. Spisovatelka se o těchto událostech dozví až zpětně. Rozhodne se vypátrat dopisy Čínské Dívky a upozornit tak na její osudy a nespravedlivou smrt. Snaží se pátrat po příjemci orgánu, neustále však naráží na loajalitu vůči vládě, pěstovanou v čínském lidu po staletí. Všichni o Čínské Dívce mlčí, nikdo se k ní nechce znát. Její příbuzní vinu přisuzují jí samotné — neměla se pouštět do věcí, na které sama nestačí. V této souvislosti je opakovaně zmiňováno rčení:

Postavy

Román záměrně rezignuje na tradiční pojetí postav jako jedinečných bytostí. Místo toho jsou postavy románu typizované až schematické. Jména by dle Denemarkové jen odváděla pozornost a proto téměř žádná z postav nemá osobní jméno. Tím je u každé z nich zdůrazněna její role, přičemž její příběh nese obecná sdělení o povahách a způsobech jednání a o obecnějších postojích k Číně. Postavy autorce slouží mimo jiné jako V celém textu se o nich hovoří například jako o Čínské Dívce, Diplomatovi, Americké Studentce apod. Konkrétní jména mají dva mladí lidé, Olivie a David, kteří pro Denemarkovou v příběhu představují naději do budoucnosti. Dále je svým jménem zmíněn tisíciletý kocour Pomeranč, jakýsi průvodce staletími, jenž spolu s kocourem Mansurem vidí věci z nadhledu, s humorem a moudrostí a reprezentuje sílu kritického myšlení, přičemž

Jednou z nejvýraznějších postav je Spisovatelka, která má mnohé rysy samotné autorky, ačkoliv samotná Denemarková totožnost se Spisovatelkou odmítá. Spisovatelka je v románu jedinkrát označena jménem, a sice Birgit Stadtherrová, což je postava, která se objevuje již v předchozích románech Denemarkové, A já pořád kdo to tluče a Příspěvek k dějinám radosti. V díle jsou zmiňováni někteří soudobí čeští i zahraniční politici jako například Václav Klaus, Miloš Zeman či Angela Merkelová a jiné skutečné postavy veřejného dění, stejně jako postavy historické. Často je zmiňován Konfucius, Božena Němcová či Jiří Kolář. Na dotaz, zda tak kniha neztrácí na své nadčasovosti, Denemarková odpověděla, že politické a historické kulisy představují jen „takové smetí“ v kontrastu se silnými románovými postavami. Postavy Čechů, které se v Číně potkávají, mají společnou bezmocnost, lhostejnost a rezignaci. Programátor, Mimoň nebo Zlatokop představují vypočítavost a bezpáteřnost českého vztahu k současné Číně.

Velmi výrazně se kniha odkazuje na Václava Havla, jeho myšlenky a činy v boji proti totalitnímu režimu v komunistickém Československu. A to především ve vztahu Spisovatelky a Čínské Dívky, kdy Spisovatelka dívce úspěšně předá Havlův odkaz, což se dívce stává osudným. Spisovatelka jí přibližuje Havlovu osobnost, je připomínán jeho dopisní aktivismus, jeho esej Moc bezmocných či Charta 77. Jistým protipólem Havla je v knize Milan Kundera. Je připomínána Diskuse o českém údělu, kterou vedl mimo jiné Kundera právě s Havlem v letech 1968 a 1969 o odkazu Pražského jara a kde Havlovy občanské aktivity považoval za beznadějný čin.

Styl a kontext

Název knihy je převzat z básně After great pain, a formal feeling comes americké básnířky 19. století, Emily Dickinsonové, konkrétně z prvního verše poslední sloky: . Autorka zvolila tento titul, protože si a toto sousloví se i na patřičných místech vždy pro danou postavu vyskytuje v samotném textu. Jedná se o těžkou chvíli, která navždy promění život dané postavy a dle autorky takovou chvíli prožívá i celý svět. Olovo samotné má pak v knize další symboliku. Je to kov, který je nebezpečný, kontaminuje, který je jedem — jedem v myšlení, citech lidí.

Kniha má hutné esejistické pasáže a je výrazně symbolická. Například tajní čínští agenti mají místo odposlouchávacích zařízení ořechy. Často jsou zmiňovány straky modré coby neklidné duše zemřelých a vrány černé jsou metaforou pro čínské tajné služby a obecněji symbolizují zlo. Touto ptačí symbolikou autorka odkazuje na svůj předchozí román Příspěvek k dějinám radosti a v knize jsou někteří charakterizováni slovem kobold, což odkazuje na její další román Kobold. Děj se převážně odehrává v Číně, ačkoli se objevují i pasáže z českého maloměsta či rakouské Vídně. Oním maloměstem je fiktivní středočeské město Puklice, přičemž město téhož města se objevilo v autorčině románu Peníze od Hitlera. Dějově se vypravování vrací do dob normalizace v Československu, k holokaustu za druhé světové války, ale i ke starším obdobím.

Kniha obsahuje odkazy na Doktrínu středu či díla Václava Havla. Často jsou vybírány citáty ze Zpěvů staré Číny či Konfucia, přičemž důležitou roli hraje v knize Konfuciův citát Dle autorky román zachycuje právě taková „zna­me­ní“. Tentýž citát je v čínských znacích vysázen i na zadní straně obálky prvního českého vydání, přičemž čínské znaky na straně přední znamenají Život a Smrt. Čínské znaky se nacházejí i uvnitř textu a Denemarková se o nich vyjádřila takto:

Přijetí

Reakce českých literárních kritiků se pohybovaly od vyloženě pozitivních přes spíše neutrální až po dosti kritické. Denemarková přiznala, že reakce české a zahraniční literární kritiky se radikálně liší a že třeba ve Švýcarsku se kniha dostala mezi bestsellery. Prý jediné, co mají všechny reakce společné, je to, že jí vnímají jako kontroverzní autorku. Zatímco v zahraničí je na knize oceňována její kritika společnosti, tuzemští recenzenti mívají výhrady vůči domnělé angažovanosti románu. Denemarková přiznala, že podobně jako v případě jednoho z předchozích románů Peníze od Hitlera, i po vydání Hodin z olova v reakci čelila agresivním nadávkám, dostávala anonymní emaily či anonymní telefonáty plné urážek a nenávisti.

Angažovanost

Například Jan M. Heller románu vytýká, že Podobně se vyjadřuje Olga Pavlova: Naproti tomu Dana Pfeiferová se románu zastává a tvrdí, že ačkoli má pojem „angažovaná literatura“ mezi tuzemskou literární kritikou dehonestující význam, kniha je angažovanou, ale v tom dobrém slova smyslu.

V podobném duchu je kritizováno, že je v románu , že skoro každá jeho stránka nabízí hotové postoje a předžvýkané návody k použití, že autorka román přetížila poučkami, frázemi a morálními soudy nebo že Dle Jana Bělíčka: přičemž na

Role Václava Havla

Výrazné protežování Václava Havla v textu se u některých kritiků nesetkalo s pochopením a Jan Bělíček tento přístup dokonce označil za „radikální havlismus“, kde dle jeho slov a kde se Dle Olgy Pavlovy

Na tuto kritiku později v jednom z rozhovorů Denemarková reagovala, že se přitom naopak bála, že ji budou vyčítat, jak je k Havlovi kritická. Podle ní je Havel pro mnoho Čechů považován za naivního romantika, na jeho služby pro svobodu se zapomíná, přičemž se jeho kritici považují za realistické a pragmatické. Doslova pak:

Na adresu vysokých nároků na mravní zásady postav se snesla další kritika. Dle některých kritiků má čtenář především z první poloviny textu a že Jde-li o postavu Spisovatelky, tak ta se dle Olgy Pavlovy během celého vyprávění Olga Pavlova jde ve své kritice ještě dál a o knize tvrdí že,

Okolnosti vzniku

Poprvé se Radka Denemarková podívala do Číny v roce 2013, kdy byla u příležitosti anglického vydání svého románu Peníze od Hitlera pozvána na lite­rár­ní fes­ti­val Boo­kworm v Pekingu, který byl organizovaný místními Američany a Brity. Dle svých slov byla Čínou fascinována, měla ji zidealizovanou, utvářenou pár znalostmi o její poezii, kaligrafii a filozofii. Brzy si ale začala všímat brutality všedního dne na příkladu něčeho, čemu ona říká „mikrosituace“, kdy si například všímá situací na ulici, kde něco důležitého visí ve vzduchu a kde je z chování lidí znát, že mají strach. Právě tyto mikrosituace se snažila dát do knihy a poskládala z nich hlavní dějovou linii příběhu.

Do Číny se posléze vrátila ještě v letech 2015 a 2016 a spřá­te­li­la se Pro tyto lidi posléze napsala Současně s tím začala prý Denemarková pomáhat lidem, kteří mají kvůli svým názorům problémy a nemohou se dostat z Číny do Evropy. V lednu 2017 měla odjet do Pekingu znovu s přednáškou o výročí holokaustu. Vycestování do Číny jí však bylo dlouhodobě zakázáno. České ani německé velvyslanectví ji přitom nevysvětlilo zrušení víza.