náhled|Těla civilistů zavražděných během masakru v Buči náhled|Následky ruského raketového útoku na Kyjev Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 se ruské ozbrojené síly a úřady dopustily válečných zločinů, jako jsou úmyslné útoky na civilní cíle, včetně nemocnic, zdravotnických zařízení a energetické infrastruktury; nerozlišující útoky na hustě osídlené oblasti; únosy, mučení a vraždy civilistů; nucené deportace; sexuální násilí; ničení kulturního dědictví a zabíjení a mučení ukrajinských válečných zajatců.

Dne 2. března 2022 zahájil vrchní žalobce Mezinárodního trestního soudu vyšetřování možných válečných zločinů, zločinů proti lidskosti nebo genocidy spáchaných na Ukrajině od 21. listopadu 2013. Porušováním lidských práv a mezinárodního humanitárního práva na Ukrajině se zabývá rovněž Nezávislá mezinárodní vyšetřovací komise, zřízená Radou OSN pro lidská práva, a Mise OSN pro lidská práva, kterou vyslal Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva. Dne 7. dubna 2022 OSN pozastavila členství Ruska v Radě OSN pro lidská práva. Do konce května ukrajinská prokuratura zdokumentovala více než 14 000 údajných ruských válečných zločinů, identifikovala více než 600 podezřelých a zahájila řízení proti přibližně 80 z nich.

Dne 17. března 2023 vydal Mezinárodní trestní soud zatykač ruského prezidenta Vladimira Putina a ruskou zmocněnkyni pro práva dětí Mariji Lvovovou-Bělovovou. Oba jsou obviněni z válečného zločinu nezákonné deportace dětí během rusko-ukrajinské války. V průběhu roku 2024 vydal Mezinárodní trestní soud zatykač také na Viktora Sokolova, Sergeje Kobylaša, Sergeje Šojgua a Valerije Gerasimova, důstojníky ruské armády, kteří jsou obviněni z útoků na civilisty a elektrickou infrastrukturu.

Ozbrojené síly Ukrajiny byly obviněny ze špatného zacházení a poprav ruských válečných zajatců.

Zakázané zbraně V období mezi únorem 2022 a prosincem 2023 Rusko podle Ukrajiny použilo 465krát granáty, které obsahují neznámou chemickou látku. Forbes a CNN uvedly, že se pravděpodobně jedná o CS-plyn (slzný plyn). V květnu 2023 vyšla na ruském Prvním kanále reportáž, na které je vidět dron shazující granát se slzným plynem. V prosinci 2023 ruské ozbrojené síly informovaly, že použily drony ke shazování granátů obsahujících CS-plyn. Podle Úmluvy o chemických zbraních je použití slzného plynu ve válce zakázáno.

V květnu 2024 uvalilo Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických nové sankce na ruské subjekty a osoby kvůli „použití chlorpikrinu proti ukrajinským vojákům“. V říjnu 2024 uvalilo Spojené království sankce na ruské jednotky, které podle něj používaly chemické zbraně. Mezi sankcionovanými byly například jednotky radiační, chemické a biologické obrany a jejich velitele Igor Kirillov.

V únoru 2025 Organizace pro zákaz chemických zbraní potvrdila přítomnost CS-plynu v pozůstatcích granátů na třech místech frontové linie. V červenci 2025 vydala německá a nizozemská zpravodajská služba společné prohlášení, ve kterém stojí, že Rusko stále častěji používá chemické zbraně.

Únosy a deportace Mezinárodní trestní soud považuje únosy a deportace za válečné zločiny a nucené přesídlování dětí za formu genocidy.

Únosy ukrajinských dětí

Podle ruského ministerstva obrany bylo mezi únorem a červnem 2022 převezeno do Ruska přes 307 000 dětí. Ukrajinské ministerstvo zahraničních věcí vyjádřilo obavy z „hrozby nezákonné adopce ukrajinských dětí ruskými občany bez dodržení všech nezbytných postupů stanovených ukrajinskou legislativou“.

Podle ukrajinských úředníků a dvou svědků ruské ozbrojené síly během obléhání Mariupolu násilně deportovaly tisíce obyvatel. Dne 24. března ukrajinské ministerstvo zahraničních věcí prohlásilo, že ruská armáda násilně deportovala asi 6 000 obyvatel Mariupolu jako „rukojmí“, aby vyvinula větší tlak na Ukrajinu. Podle ruského ministerstva obrany měli obyvatelé Mariupolu „možnost“ rozhodnout se, zda budou evakuováni na území kontrolované Ukrajinou, nebo Ruskem, přičemž do 20. března jich bylo do Ruska „evakuováno“ asi 60 000.

Americká ambasáda v Kyjevě citovala ukrajinské ministerstvo zahraničních věcí, podle kterého bylo 2 389 ukrajinských dětí nelegálně odvezeno z Doněcku a Luhansku do Ruska.

Dne 24. března ukrajinská ombudsmanka pro lidská práva uvedla, že více než 402 000 Ukrajinců bylo násilně odvezeno do Ruska, včetně přibližně 84 000 dětí. Ruské úřady uvedly, že z Ukrajiny a z Doněcké a Luhanské lidové republiky bylo do Ruska evakuováno více než 384 000 lidí, včetně více než 80 000 dětí.

Deportace chráněných osob z obsazeného území je zakázána podle článku 49 Čtvrté Ženevské úmluvy.

V prosinci 2023 uprchl Igor Salikov, plukovník ruské armády a příslušník Wagnerovy skupiny, do Nizozemska, aby svědčil o „zvěrstvech páchaných na civilním obyvatelstvu“ a nuceném deportování velkých skupin dětí z Ukrajiny do Běloruska. +Deportace v průběhu ruské invaze na UkrajinuČasové obdobíDeportovánoZdroj18. únor90 000 (DLR a LLR)Ombudsmanka Ukrajiny24. únor – 24. březen 2022402 000Ombudsmanka Ukrajiny24. únor – 11. duben 2022700 000Ombudsmanka Ukrajiny24. únor – 28. dubna 20221 000 000Ombudsmanka Ukrajiny

Útoky na nemocnice a zdravotnická zařízení Mise OSN pro lidská práva uvedla, že k 26. březnu 2022 Rusko podniklo celkem 74 útoků na zdravotnická zařízení, z nichž 61 se odehrálo na území kontrolovaném Ukrajinou, devět na území kontrolovaném Ruskem a čtyři na sporných územích. Novináři agentury Associated Press uvedli, že shromáždili dostatek důkazů prokazujících, že Rusko záměrně útočí na nemocnice po celé Ukrajině.

Dne 30. března 2022 Světová zdravotnická organizace (SZO) oznámila, že od 24. února došlo k 82 ruským útokům na zdravotnictví. SZO odhaduje, že při těchto útocích bylo zabito nejméně 72 osob a 43 dalších bylo zraněno. Do 8. dubna SZO potvrdila 91 útoků.

K 30. květnu 2023 SZO uvedla, že od začátku invaze Rusko provedlo 1 004 útoků na zdravotnická zařízení, které si vyžádaly vyžádaly nejméně 101 mrtvých. Do 21. prosince 2023 se počet útoků na zdravotnická zařízení zvýšil na 1 422.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Ruská invaze na Ukrajinu