Stříbrný oltář v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně slouží k vystavení milostného gotického obrazu Madony Svatotomské. Byl vytvořen v letech 1735–1736 na objednávku brněnského augustiniánského kláštera augsburským zlatníkem Johannem Georgem Herkommerem. Jedná se o významnou památku barokního zlatnictví na Moravě.
Historie vlevo|náhled|Obraz Panny Marie Svatotomské s kopiemi barokních korunek a zlatým náhrdelníkem z doby kolem 1808. Na krku má relikviářovou monili (asi 1354). Vznik oltáře je pevně spjat s uctívaným gotickým deskovým obrazem Panny Marie s Ježíškem, zvaného Palladium města Brna. Ikona datována do období přelomu 13. a 14. byla dle tradice darována augustiniánskému klášteru v Brně císařem Karlem IV. Od počátku byl obraz uctíván ve zvláštní kapli poblíž klášterního kostela. Kolem poloviny 17. století byl poté umístěn na vlastní oltář v nově zbudované kapli při severní straně presbytáře. Díky mnohým zázračným uzdravení a obecné oblibě, nechal tehdejší převor Andreas Zirkl opatřit obraz korunkami a tím povýšit jeho význam. Slavnostní korunovace se udála v Brně dne 10. května 1736. K této příležitosti objednal převor v Augsburgu pro obraz zdobený stříbrný oltář. náhled|upright|Rytina oltáře zhotovená v Augsburgu před odesláním do Brna: Johann Gottlieb Thelot (1735) Prací byl pověřen zlatník Johann Georg Herkommer, který ve spolupráci s architektem Christianem Friedrichem Rudolphem vytvořil roku 1734 kresebný návrh nebo model a zaslal převorovi ke schválení. Dokončení prací bylo stanoveno korespondencí na počátek března 1736. Výdaje, které zahrnovaly i další položky (biskupská berla a další), vyšly převora Zirkla na 25 tisíc zlatých, z toho 22 tisíc jenom za oltář. Na realizaci se podílel zřejmě i brněnský sochař Jan Jiří Schauberger, který pro augustiniány v této době pracoval. Schauberger se podílel na výzdobě mariánské kaple a vytvořil zřejmě dvojici návrhů pro její oltář. Jeho vliv je patrný na figurách andělů držící obraz a je možné že poskytl modely či kresbu pro odlití soch v Augsburgu. Při opravě oltáře v roce 1776 byly na konstrukci doplněny tepané ornamenty stříbrníkem Františkem Richterem.
Herkommer pro převora vytvořil rovněž dodnes zachované bohoslužebné náčiní: svícny, monstranci, berlu, kalichy a mešní konvičky. Jsou součástí klášterních sbírek a jsou vystaveny v Muzeu starobrněnského opatství místnosti zvaná Klenotnice.
V důsledku rušení církevních institucí reformami císaře Josefa II. byli brněnští augustiniáni nuceni postoupit roku 1783 svůj klášter městu. Konvent, ale nebyl díky svému významu zrušen. Náhradou získal zrušený klášter cisterciaček na Starém Brně. Do zdejšího kostela byl stříbrný oltář i obrazem umístěn před retabulum hlavního oltáře s obrazem Nanebevzetí Panny Marie od Josefa T. Rottera, který byl tímto částečně zakryt.
V letech 2008–2010 byl oltář restaurován firmou S.LUKAS. Konstrukce a části výzdoby byly očištěny a chybějící kusy doplněny nebo nově vytvořeny. Byly také napraveny chyby při starších opravách při jeho několikátém stěhování. Toto se týkalo hlavně statického zajištění, které bylo havarijní. Při této příležitosti byla uspořádána roku 2010 v Brně konference, na které byl oltář uveden do kontextu barokního zlatnictví na Moravě a soudobé mariánské úcty spojené se Svatotomskou madonou. Výstupem se stal sborník vydaný Národním památkovým ústavem.
Popis Podoba oltáře je ve tvaru baldachýnového retabula, v jehož středu se nachází v zaskleném rámu milostný obraz Svatotomské madony. Rám přidržují po stranách dva andělé klečící na volutových podstavcích. Spodní stranu zaujímá svatostánek s reliéfem Kalvárie. Vrcholu dominuje koruna položená na polštáři. Oltář byl od počátku koncipován jako obchozí. To znamená, že poutníci mohli oltář během obřadů obcházet kolem dokola. Na zadní straně obrazu je proto vytvořena jeho kopie. Tato koncepce byla po přesunutí oltáře do kostela cisterciaček znemožněna a zadní strana oltáře je zakryta, ale byla opatřena zrcadlem, takže je druhá strana obrazu částečně viditelná.
Jádro oltáře je tvořeno železnou konstrukcí, na které jsou upevněny jednotlivé části tvarovaného měděného a stříbrného plechu pokrytého zlacením. Ze zlatnických technik se zde uplatňuje rytí, tepání nebo cizelování.
Odkazy
Reference
Literatura
Související články Madona Svatotomská Bazilika Nanebevzetí Panny Marie (Brno) Augustiniánský klášter u kostela svatého Tomáše (Brno) Starobrněnský klášter
Externí odkazy Stříbrný oltář a korunovační souprava Muzeum starobrněnského opatství
Kategorie:Oltáře Kategorie:Barokní zlatnické památky Kategorie:Křesťanské umění Kategorie:Starobrněnský klášter