Zajíc tolaj (Lepus tolai) je druh zajícovce původem ze Střední Asie, Mongolska a severní a střední Číny. Obývá polopouště, stepi, skalnaté biotopy a lesní louky. Jde o relativně hojný druh, a to i v oblastech narušovaných lidskou činností. Je aktivní zejména za soumraku a v noci, občas i během dne.
Historicky byl pokládán za totožný druh jako zajíc africký (Lepus capensis).
Popis Zajíc tolaj měří bez ocasu 400 až 590 mm, délka ocasu činí 72 až 110 mm. Zbarvení vykazuje napříč celým areálem rozšíření jistou variabilitu. Srst na svrchních partiích se pohybuje v odstínech matně žluté, světle hnědé nebo pískově šedé s hnědými nebo načervenalými pruhy, na kyčlích je někdy okrová nebo šedá. Na hlavě je patrná světlá lysá skvrna šedavé či okrové barvy, jež se táhne od oka směrem dopředu až k čenichu a směrem dozadu až k základně dlouhých uší. Špičky uší jsou černé. Spodní partie a boky mají čistě bílou barvu. Ocas svrchu zdobí široký černý nebo hnědočerný pruh.
Rozšíření a biotop Zajíc tolaj žije ve střední a východní Asii. Areál rozšíření sahá od východního pobřeží Kaspického moře přes východní Írán, Afghánistán, jižní Kazachstán, Turkmenistán, Uzbekistán a Kyrgyzstán, jižní Sibiř a Mongolsko až po západní, střední a severovýchodní Čínu. Biotop představují polopouštní stepi, horské stepi, skalnaté oblasti, louky i lesní louky. Zajíci obyčejně preferují křovinaté oblasti s dostatečným množstvím přirozených úkrytů. Typicky žijí v nadmořských výškách mezi 600 a 900 metry, v Džammú a Kašmíru byl nicméně tento druh pozorován i výše.
Ekologie Zajíc tolaj je noční zvíře živící se trávou, bylinami a kořínky. S výjimkou doby rozmnožování si nevyhrabává nory, ale odpočívá v důlku v zemi. V horku bývá tato jamka mělká, ale v chladnějších podmínkách hlubší. Rozmnožování probíhá dvakrát až třikrát ročně, samice rodí vrh o dvou až šesti mláďatech.
Z neolitického naleziště Jang-ťie-ša v oblasti Velkého sprašového plata lze nalézt důkazy o zdomácnění místních zajíců tolaj ze strany lidí.
Ohrožení Zajíc tolaj má široký areál rozšíření a jde o běžný druh, jenž se vyskytuje i v řadě chráněných oblastí. Místní jej nicméně někdy loví pro maso a kůži, v Mongolsku i pro tradiční medicínu. Mezinárodní svaz ochrany přírody i přesto považuje druh za málo dotčený.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Zajícovití