Svišť himálajský (Marmota himalayana) je druh veverkovitého hlodavce z jižní Asie a Číny. Výskyt Svišť himálajský pochází z regionu severozápadní jižní Asie a z Číny. Areál výskytu se táhne od hor západní Číny směrem na východ do Pákistánu, resp. severní Indie; a zároveň do Nepálu, Bhútánu, nejzazších částí severovýchodní Indie a do Tibetu. Na západě areálu výskytu se rozlišuje poddruh M. h. himalayana, na východě M. h. robusta. Svišti žijí zejména na horských loukách a v jiných travnatých biotopech, tolerují ale i oblasti pouštního charakteru s velmi nízkým úhrnem srážek. Preferují nadmořské výšky mezi 2 900 a 5 500 metry. Popis Pro obě pohlaví platí, že délka těla činí 475–670 mm, délka ocasu 125–150 mm a celková tělesná hmotnost 4 000–9 215 g. Největší bývají zástupci poddruhu M. h. robusta. V porovnání s ostatními svišti bývá svišť himálajský spíše mohutnější, ovšem s kratším ocasem a ušima. Zbarvení se na svrchní straně těla pohybuje mezi žlutými a hnědými odstíny, srst na břiše má béžově žluté až rezavě hnědé zbarvení. Na hlavě mohou být patrné černé nebo černohnědé skvrny. Pohlavní dimorfismus se neobjevuje ani v rámci rozměrů, ani v rámci zbarvení. Chování a ekologie vlevo|náhled|Tři mladí svišti v Ladaku Podobně jako ostatní svišti, i svišť himálajský je společenským hlodavcem. Jeho kolonie čítají několik desítek jedinců, mezi nimiž panují víceméně nekonfliktní vztahy – typické je chování, při němž se vzájemně otírají čenichy. Vůči jedincům z cizích kolonií se však může objevovat i určitá míra agresivity. Sociální struktura se zakládá na rodinných skupinách, které tvoří dominantní samec, samice a mladší svišti různého stáří. K rozptylu mláďat z rodné skupiny totiž často nedochází několik let po sobě a samice obecně dosahují pohlavní dospělosti teprve ve dvou letech. Velikost kolonie úzce závisí na úživnosti konkrétního stanoviště. Obecně jde však o relativně tolerantního býložravce, který přežívá i na zdánlivě nevhodných vypasených loukách. Během zimy po 6 až 8 měsíců hibernuje, a sice ve vyhloubených norách, které mohou měřit až 10 metrů. V létě svišti žijí v mělčích norách než v zimě. K rozmnožování dochází během února a března, tedy tak, aby mláďata přišla na svět v průběhu jara. Březost trvá až jeden měsíc a velikost vrhů opět závisí na hustotě populací (za nízké hustoty samice rodí asi 7 mláďat, jinak méně). Matka své potomky kojí něco přes dva týdny.
Svišti mají značné množství predátorů, z nichž lze jmenovat vlky, irbisy a různé dravce. Zejména pro irbisy představují důležitou součást jídelníčku, údajně místy tvořící až pětinu jeho skladby. Vůči predátorům se svišti himálajští chrání poplašným skupinovým voláním, které je v jejich případě druhově specifické.
U svišťů himálajských byla potvrzena možnost přenosu morového patogenu Yersinia pestis. Ohrožení Na základě vyhodnocení Mezinárodního svazu ochrany přírody z roku 2016 patří svišť himálajský mezi málo dotčené a rovněž relativně hojné druhy. Určitému lidskému tlaku jsou však svišti přesto vystaveni, mohou být například loveni pro maso či medicínské účely, anebo padnou za oběť domácím psům. Místy také dochází ke ztrátě jejich přirozeného prostředí, například nadměrnou pastvou hospodářských zvířat. Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Veverkovití