náhled|Čtyři Palije v Bhuji v Gudžarátu, na jedné jezdec, na třech ženy. V horní části se nachází symboly Slunce a Měsíce, uprostřed vyobrazení osoby a dole nápis. Palija neboli Chambhi (, ) je typ hinduistického památníku, který se vyskytuje v Indii v Gudžarátu na Káthijávárském poloostrově a v okresu Kaččha a v regionu Sindh, který je dnes součástí Pákistánu. Palija většinou připomíná zemřelého a je opatřena vyobrazeními, symboly a nápisy. Palije mohou být věnovány válečníkům (zejména Čaranům), námořníkům, vykonavatelům satí, ale i zvířatům či folkórním postavám. Palije mají význam pro studium etnografie a epigrafie. Palije věnované válečníkům lze zařidit mezi hrdinské kameny, které se stavěly na ve většině Indie.
Etymologie náhled|Palija z Bhuje z Gudžarátu vyobrazující padlého válečníka. Nahoře symboly Slunce a Měsíce, uprostřed vyobrazení válečníka a dole text. Slovo palija může pocházet ze sanskrtského slova „pal“ („chránit“). V gudžarátštině slovo „pala“ znamená „skupina vojáků v boji“. V parkarské kolijštině jsou známy jako parija. Slovo chambhi pochází ze sanskrtského slova „stambha“, které znamená „sloup“ a obvykle odkazuje na pamětní sloup lidí, kteří spáchali rituální sebevraždu.
Dějiny Tradice stavby palijí pochází z védského období, kdy se zemřelí nezpopelňovali, ale pohřbívali či házeli do řeky. Místo pohřbu bývalo označováno kamenem a později kamenným kruhem. Tyto kameny byly později nahrazeny kamennými sloupy nazývanými lašti, na něž se ryla jména osob, míst a data. Z prvního století pochází nálezy lašti z období Západní kšatrapů, které se nacházely v oblasti Kaččha v Gudžarátu. Dnes jsou vystaveny v Muzeu Kaččhy ve městě Bhuj. Podobné stavby se v jiných částech Indie vyvinuly ve stúpy či hrdinské kameny. náhled|Čattrí s palijami ve městě Thangadh v Gudžarátu. Fotografoval roku 1874 archeolog James Burgess. V Gudžarátu a Sindhu se lašti vyvinuly právě v palije. Palije jsou kamenné. V Gudžarátu stojí mnoho tisíc palijí. Nejstarší palije pochází z vesnice Andhau z regionu Kaččha byly vztyčeny ve 2. století. Tradice se stala velice populární od 15. století. Některé komunity dodnes vztyčují palije.
Místa a symboly Palije se obvykle umisťovaly v blízkosti vesnic či měst nebo na bojišti či místu úmrtí významné osoby. Někdy se také stavěly u chrámů a míst, která byla předmětem uctívání. náhled|Palije datované do roku 1178 vyobrazující jezdce pochází z okraje vesnice Dhaneti v Gudžarátu. Palije se obvykle tyčí do výšky přibližně 90 cm a na šířku měří cca 60 cm. Spodní část bývá zakopána do země, někdy do hloubky až tří metrů. Starší palije mívaly půlkruhovou hlavici (vrcholový kámen), pozdější trojúhelníkový. Palije se většinou stavěly z pískovce, aby do nich šly snadno vyrýt nápisy a obrázky. Výjimečně, zejména když připomínaly rádžovskou rodinu, se palije stavěly spolu s pavilonem, dérí, svatyní, čattrí či kenotafem.
Palije se skládaly ze tří částí:
V horní části se nacházela hlavice (vrcholový kámen), která disponovala různými symboly. Hlavice vždy vyobrazovala Slunce a Měsíc, čímž měla ukazovat věčnou slávu dané osoby. Ve střední části se nacházelo vyobrazení dané osoby, často se zbraněmi, na koni či s oblečením). náhled|Palija nacházející se v samádhi mahárádži Kaččhy Pragmaldžiho II. (1860−1875) je neobvyklá tím, že nevyobrazuje lidskou ani jinou postavu.V dolní části se nacházel nápis uvádějící jméno osoby, místa, téma a dataci události, případně další informace. Palije postavené po 17. století obsahovaly svatisku a dípak (symbol světla a budoucnosti).
Uctívání Palije jsou uctívány lidmi z dané komunity ve dnech, jako je výročí úmrtí dané osoby, výročí události nebo různé svátyů či příznivé dny v měsících kártika, šrávana či bhádrapada podle hinduistického kalendáře. O těchto dnech jsou palije čištěny mlékem a vodou, potírají se sindúrem či kumkumem a rozhazují se nad nimi květiny. V jejich blízkosti se rozsvicuje hliněná lampa se sezamovým olejem. Někdy se nad palijí vztyčuje vlajka. náhled|Palija z Vadódary v Gudžarátu vyobrazující slona.
Typy palijí Palija může připomínat válečníka, sebeupálení při satí, námořníka, folklórní postavu, zvíře či ochranné božstvo zvané Kšetrapala. náhled|Palije z vesnice Nirona v Gudžarátu. Palije vlevo a vpravo vyobrazující válečníky, palija uprostřed satí. Palija válečníků – Tento typ je nejběžnější a obvykle se nacházel poblíž bojiště nebo na místě smrti válečníka. Původně se stavěly na počest činů, jako je záchrana kmene, žen či dobytka. Později připomínaly bitvu. Vyobrazený válečník drží zbraň, ať již meč, palcát, kopí, luk a šípy a v novějších palijích i střelné zbraně. Na některých palijích válečník nese rádžovský symbol či buben, zejména když válečník zemřel při válce. Válečník sedí na koni, velbloudovi, slonovi či vozu, ale může být vyobrazen i jako pěšák. V Sindhu bývá součástí památníku i půda zvaná vir-jo-jod, která je udělena válečníkovi a je zakázáno ji obdělávat, ale je povoleno z ní pozorovat dobytek při pastvě. Příkladem mohou být palije v posvátném okrsku Bhučar Mori v Gudžarátu nebo mnoho palijí v okolí významného gudžarátského chrámu Somnath. Příkladem vir-jo-jod může být stavba z vesnice Dongri v Nágarpárkaru v Sindhu.
Palija satí – Připomínají sebeupálení či upálení v praktikách satí a džauhar. Tyto palije vyobrazují gesto ruky abhajamudrá, případně zobrazují páva či lotos. Bývá zde vyobrazena celá postava ženy. Někdy je žena vyobrazena, jak vstupuje do ohně s tělesem svého manžela. Tyto památníky se kromě Gudžarátu a Sindhu nachází také v Rádžasthánu.
Palija námořníků – Nacházejí se v Gudžarátu a připomínají smrt námořníka. Mnohdy vyobrazují loď.
Palija folklórních postav – Symbolizují folklórní postavy spojené s náboženskými představami, milostnými příběhy, oběťmi či protestními sebevraždami. náhled|Palija vyobrazující krávu a tele ve městě Kumbhalgarh v Rádžasthánu. Neobvykle se text nachází uprostřed a vyobrazení dole. Palija zvířat – Vyobrazují zejména koně, psy a velbloudy. Někdy také vyobrazují krávy. Palije vyobrazující krávy někdy označovali hranice pastvy jednotlivých komunit.
Palija Kšetrapaly – Od ostatních palijí se liší, jelikož se nejedná o památníky. Kšetrapala je božstvo, které mělo chránit dané místo. Stavěly se na polích, v jejich blízkosti či ina okraji vesnic. Věřilo se, že chránily půdu a úrodu. Vyobrazovaly buďto hady nebo oči.
Význam Památníky představují cenný zdroj etnografických a epigrafických informací. Pro místní společnost mají význam pro uchovávání jejích struktur připomínáním jejích hrdinů. Pro vědu jsou významnými historickými prameny dokumentujícími zvyky, kulturu a přesvědčení dané společnosti. Poskytují informace o ekonomických, náboženských a politických událostech. Poskytují také náhled do typů oděvů a zbraní používaných v daných období. Nápisy na palijích pomáhají dokumentovat vývoj jazyka.
Odkazy Poznámky
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Indická architektura Kategorie:Indická mytologie Kategorie:Hinduistické rituály Kategorie:Drobné sakrální stavby Kategorie:Kameny Kategorie:Gudžarát