Bedřich Wiesner (10. března 1893 Gilowice – 19. listopadu 1949 Praha-Ruzyně) byl československý legionář židovského původu, záložní důstojník, za druhé světové války zpravodajec MNO exilové vlády v Londýně a spolupracovník poválečného vojenského Obranného zpravodajství. Zemřel v ruzyňské věznici na následky surového bití po výslechu komunistickou StB.
Život Bedřich Wiesner se narodil v polských Gilowicích do židovské rodiny. Dětství a dospívání strávil v německém prostředí. Vystudoval německé reálné gymnázium v Českém Těšíně a poté Vysokou technickou školu (Technische Universität) ve Vídni. Za první světové války nastoupil jako dobrovolník k pěšímu pluku rakousko–uherské armády a posléze se stal frekventantem důstojnické školy. Na východní frontě velel četě v hodnosti podporučíka. V roce 1916 byl zajat a roku 1919 se přihlásil do československých legií, kde sloužil jako kreslič.
V roce 1920 v Československu demobilizoval a absolvoval školu pro důstojníky pěchoty v záloze. Postupně pracoval v několika firmách (stavebnictví, hutní průmysl) a od konce třicátých let spolupracoval s průmyslovým oddělením hlavního štábu Ministerstva národní obrany (MNO).
V den vpádu německých vojsk se mu podařilo před nacisty uprchnout. 15. března 1939 se vracel ze služební cesty v Bruselu a po přistání letadla v Berlíně odletěl zpět do Bruselu a pak do Londýna. Tam byl zařazen k II. odboru exilového MNO plk. gšt. Františka Moravce, kde prováděl výslechy dobrovolníků a emigrantů z protektorátu. Prověřoval kandidáty do různých významných funkcí. Byl v kontaktu s anglickými zpravodajskými službami, pro Intelligence Service (IS) vyslýchal zejména německé zajatce. Později sloužil jako styčný důstojník exilových MNO a Ministerstva vnitra (MV). 7. března 1941 byl povýšen na nadporučíka.
Na konci války byl převelen do Košic, kde se stal příslušníkem 4. oddělení hlavní správy Obranného zpravodajství (OBZ). Po válce byl povýšen do hodnosti štábního kapitána pěchoty. Po demobilizaci pak pracoval jako ředitel nákupu národního podniku Československé hutě. Jako informátor byl využíván 5. oddělením Hlavního štábu (bývalé OBZ) a vojenskou rozvědkou.
Po únorovém převratu byl v hledáčku StB pro svou zpravodajskou minulost v MNO a napojení na britskou IS, a tudíž údajnou špionážní činnost proti ČSR a komunistům. Dne 16. listopadu ho StB zatkla a byl převezen do konspirační chaty (konfiskované vily bývalého předsedy vlády Jana Šrámka) v Líšnici-Varadově. Tam byl během krutých výslechů vedených Miroslavem Pichem-Tůmou vystaven brutálnímu fyzickému mučení. V zuboženém stavu byl poté dopraven do ruzyňské věznice, kde 19. listopadu 1949 na následky mučení zemřel (roztržení jater a krvácení do dutiny břišní StB kryla jako zranění vzniklé během zadržení při pokusu o útěk).
Hrob náhled|Hrob Bedřicha Wiesnera na Olšanských hřbitovech Bedřich Wiesner byl tajně pohřben na Olšanských hřbitovech. Jeho žena dostala povolení postavit náhrobek pod podmínkou, že na něm neuvede nic jiného, než holé osobní údaje.https://www.vets.cz/vpm/44068-hrob-bedrich-wiesner/#44068-hrob-bedrich-wiesner Hrob se dochoval, v roce 2021 byl zařazen do projektu Adopce významných hrobů a od roku 2026 má adopčního nájemce.
Reference
Kategorie:Osobnosti československých zpravodajských služeb Kategorie:Českoslovenští legionáři v Rusku Kategorie:Osobnosti československého odboje během druhé světové války Kategorie:Oběti komunistického režimu v Československu Kategorie:Čeští Židé Kategorie:Narození v roce 1893 Kategorie:Narození 10. března Kategorie:Narození v Polsku Kategorie:Úmrtí 19. listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 1949 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Olšanech Kategorie:Muži