Směrnice o bezpečnosti sítí a informačních systémů, nebo směrnice 2016/1148 byl normativní právní akt Evropské unie, který stanovil požadavky na informační bezpečnost veřejných IT systémů v EU. Stanovoval požadavky na informační bezpečnost pro provozovatele základních a digitálních služeb. Jednalo se o součást harmonizace vnitřního trhu. Dopadala především na dodavatele základních služeb a některé dodavatele digitálních služeb; a to jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru.
28. listopadu 2022 Evropská unie přijala směrnici NIS 2, jejímž cílem je posílit digitální a ekonomickou odolnost členských států EU a která směrnici NIS nahrazuje.
Rozsah působnosti Služby na které se směrnice vztahovala byly rozděleny na základní a digitální. Základní služby jsou nezbytné k provozu činností kritických pro společnost nebo ekonomiku. Byly rozděleny na sedm sektorů:
Bankovní služby Digitální infrastruktura Energetika Infrastruktura finančních trhů Zdravotnictví Dodávky a rozvody pitné vody Doprava
Požadavky Po členských státech bylo vyžadováno vytvořit národní strategii pro bezpečnost sítí a informačních systémů, která navíc k národním autoritám a jednotným kontaktním místům (SPOC) přidávala také požadavek na zavedení týmů CSIRT. Tyto úřady měly mít adekvátní prostředky k řešení kybernetických incidentů takovým způsobem, aby byl jejich dopad minimalizován.
Mezi bezpečnostní požadavky patřily také technická opatření k prevenci a řízení kybernetických incidentů. Poskytovatelé základních i digitálních služeb museli poskytovat informace nutné ke hloubkovému zhodnocení jejich informačních systémů a bezpečnostních politik. Všechny významné incidenty musely být oznamovány národnímu CSIRT týmu (např. CSIRT-CZ). Významnost kybernetického incidentu se určovala počtem zasažených uživatelů, dobou trvání incidentu a jeho geografickým dosahem.
Odkazy
Reference
Literatura
Kategorie:Směrnice Evropské unie Kategorie:Informační bezpečnost Kategorie:Vzniklo 2016 Kategorie:Zaniklo 2024