náhled|Dvořákova síň Rudolfina, tradiční dějiště Koncertů pro svobodu a demokracii Koncert pro svobodu a demokracii je výroční slavnostní koncert klasické hudby od roku 2020 uskutečňovaný pravidelně k datu 17. listopadu. Elitní české hudební těleso České filharmonie jím slaví výročí sametové revoluce (1989) u příležitosti Dne boje za svobodu a demokracii. Tradičním místem konání je domovský sál orchestru – Dvořákova síň Rudolfina v Praze. První ročník proběhl bez publika jen prostřednictvím televizního přenosu, v dalších letech už následovala vždy dvojice koncertů s totožným programem za přítomnosti publika.
Ročníky První koncert se uskutečnil 17. listopadu 2020 od 20.15 hodin ve Dvořákově síni pražského Rudolfina. Česká filharmonie pod vedením šéfdirigenta Semjona Byčkova původně zamýšlela Šostakovičovu Leningradskou symfonii a Kabeláčovo Mystérium času, tedy skladby určené pro velké obsazení orchestru, z důvodu omezení kvůli probíhající pandemii covidu-19 však došlo ke změně programu a byla uvedena Má vlast Bedřicha Smetany, čímž orchestr současně připomněl její provedení Rafaelem Kubelíkem v rámci Pražského jara na Staroměstském náměstí v roce 1990, u příležitosti prvních svobodných voleb po sametové revoluci. Koncert se uskutečnil bez přítomnosti publika a byl odvysílán Českou televizí v přímém přenosu na stanici ČT art, ze záznamu pak také francouzskou televizí Mezzo.
V roce 2021 se koncert odehrál 17. a 18. listopadu od 19.30 hodin opět ve Dvořákově síni Rudolfina, poprvé za přítomnosti publika. Řízení České filharmonie bylo svěřeno hostujícímu dirigentovi Jakubu Hrůšovi a sólistkou měla být rezidenční umělkyně sezóny, čínská klavíristka Yuja Wang, kterou však ze zdravotních důvodů nakonec zastoupil Lukáš Vondráček. Program sestával z raných skladeb slovanských autorů 20. století: Koncert pro klavír a orchestr č. 2 c moll Sergeje Rachmaninova, Suita pro orchestr Leoše Janáčka a Koncert pro orchestr Witolda Lutosławského. Koncert vysílal v přímém přenosu Český rozhlas na stanici Vltava a v opožděném přímém přenosu i Česká televize na programu ČT art, o den později jej odvysílala televize Arte ve Francii a Německu.
V roce 2022 se koncert uskutečnil 16. a 17. listopadu od 19.30 hodin znovu ve Dvořákově síni Rudolfina. Česká filharmonie na něm vystoupila pod vedením rezidenčního dirigenta sezony Simona Rattla, sólistkou byla mezzosopranistka Magdalena Kožená. V první polovině zaznělo Pět řeckých lidových písní Maurice Ravela a Pět maďarských lidových písní Bély Bartóka, ve druhé polovině pak Symfonie č. 9 D dur Gustava Mahlera. Koncert za účasti předsedy vlády Petra Fialy opět přenášela v přímém přenosu Česká televize a streamovací platformy Medici.tv a Takt1.
V roce 2023 se koncert konal 16. a 17. listopadu od 20.00 hodin opět ve Dvořákově síni Rudolfina. Česká filharmonie vystoupila pod vedením anglicko-italského dirigenta Antonia Pappana, uměleckého ředitele Královské opery v Covent Garden, sólistkou byla nizozemská houslistka Janine Jansen. Pražský filharmonický sbor vedl sbormistr Lukáš Vasilek. Program tvořily smuteční píseň Nänie Johannese Brahmse, Houslový koncert e moll Felixe Mendelssohna-Bartholdyho a Slovanské tance Antonína Dvořáka. Koncert uvedl ministr kultury Martin Baxa, jenž zároveň připomněl nedávné úmrtí Karla Schwarzenberga. Přímý přenos z prvního večera zprostředkovala Česká televize na stanici ČT art, druhý večer streamovala platforma Stage+.
V roce 2024 se koncert uskutečnil 16. a 17. listopadu od 20.00 hodin opět ve Dvořákově síni Rudolfina. Českou filharmonii poprvé v Praze řídil dirigent Petr Popelka. Sólových partů se ujali houslista Josef Špaček a francouzský violista Antoine Tamestit. Program v Roce české hudby tvořil výlučně repertoár českých autorů: předehra k opeře Dvě vdovy Bedřicha Smetany, Fantasie g moll pro housle a orchestr Josefa Suka, Rapsodie-koncert pro violu a orchestr Bohuslava Martinů a Sinfonietta Leoše Janáčka. První večer přenášela živě na stanici ČT art, druhý streamovala platforma Arte Concert. Recenze ocenily Popelkův energický debut, Špačkův technicky jistý a barevný výkon i Tamestitovo mimořádně lyrické a zralé pojetí Martinů. Janáčkova Sinfonietta pak vyzněla jako vrchol večera a symbolická oslava svobody.
V roce 2025 se koncert opět konal 16. a 17. listopadu od 20.00 hodin ve Dvořákově síni Rudolfina. Českou filharmonii řídil finský šéfdirigent BBC Symphony Orchestra Sakari Oramo, jenž nahradil původně ohlášeného Zubina Mehtu, který ze zdravotních důvodů zrušil svá evropská vystoupení. Program tvořila jediná skladba – Symfonie č. 2 c moll „Vzkříšení“ Gustava Mahlera, v níž se k orchestru připojil Pražský filharmonický sbor a sólistky Okka von der Damerau a Lucy Crowe. Koncertu se kromě jiných představitelů politického života zúčastnil i prezident Petr Pavel, který nad ním převzal záštitu; úvodní projev přednesl končící ministr kultury Martin Baxa. První koncert živě vysílala Česká televize na stanici ČT art, reprízu druhého uvedl Český rozhlas Vltava. Kritiky ocenily vysokou interpretační úroveň orchestru a mimořádnou připravenost sboru, zatímco Oramovo pojetí bylo hodnoceno jako uměřené, avšak stylově kultivované.
Reference
Související články
Koncert pro budoucnost
Externí odkazy Koncert pro svobodu a demokracii na webu České televize
Kategorie:Koncerty Kategorie:Česká filharmonie Kategorie:Opakující se události založené roku 2020 Kategorie:Hudební události v Česku Kategorie:Události v Praze Kategorie:Hudba v Praze