Masakr v Mérindolu se odehrál v roce 1545, když francouzský král František I. nařídil potrestání valdenských z vesnice Mérindol pro kacířství. Provensálští a papežští vojáci pak zabili stovky nebo možná dokonce tisíce valdenských vesničanů.
Arrêt de Mérindol Mimo italský Piemont se valdenští obvykle připojili k místním protestantským církvím. Žili však také ve francouzském pohoří Luberon v Provenci a skrytě vyznávali své náboženství. Jakmile do jejich regionu začali pronikat luteráni, aktivity valdenských se dostaly pod drobnohled francouzské vlády. Valdenští (ve Francii Vaudois) se stali militantnějšími, budovali opevnění, jako například v Cabrières, nebo prý zaútočili na klášter.
Místní parlament v Aix-en-Provence vydal 18. listopadu 1541 rozkaz k zatýkání a ničení vesnic, „Arrêt de Mérindol“, ale nesnažil se ho provést, poněvadž čekal, zda se vesničané kacířství nezřeknou sami. Rozkaz bylo nakonec schválen v roce 1545 Františkem I. po sérii odvolání na obranu valdenských. Ty bránil zejména kardinál Jacopo Sadoleto, biskup z Carpentras v Provenci, nakonec však neuspěl.
Masakry náhled|Mérindolská pamětní deska „Na památku valdenských, kteří zemřeli za svou víru“. Vůdci masakrů v roce 1545 byli Jean Maynier d'Oppède, nový předseda provensálského parlamentu, a Antoine Escalin des Aimars, který se vrátil z italských válek s 2000 veteránů, tzv. Bandes de Piémont. Escalin se po návratu z Konstantinopole, kde byl francouzským vyslancem v Osmanské říši, vydal bojovat proti Angličanům v oblasti Boulogne. Během svého pobytu v Marseille byl v roce 1545 požádán, aby Jeanu Maynierovi d'Oppède pomohl bojovat proti kacířům. V dubnu Maynier shromáždil armádu provensálských vojáků, převážně z hrabství Venaissin, ke kterým se připojily Escalinovy síly a společně vytáhli proti valdenským z Mérindolu a Cabrières.
Tito vojáci dobyli vesnice Mérindol a Cabrières a také zpustošili sousední vesnice. Historici odhadují, že vojáci zabili stovky až tisíce lidí. Přeživší zajali a stovky mužů poslali na nucené práce na francouzské galeje. Celkem zničili 22 až 28 vesnic. Poprava jednoho mladého muže, sluhy, možná byla prvním případem popravy zastřelením v Evropě z ideologických důvodů.
Papež Pavel III. po akci schválil provedené kroky a odměnil Mayniera vyznamenáním.
Když však nastoupil na francouzský trůn král Jindřich II., slíbil, že celou záležitost vyšetří. Od roku 1551 pařížský parlament dlouze soudil funkcionáře parlamentu v Aix-en-Provence a aixský královský prokurátor Guillaume Guérin byl v roce 1553 popraven za padělání dokumentů.
Masakry pravděpodobně ovlivnily valdenské, aby se více přiklonili ke kalvinistickým církvím, a připravily půdu pro násilné francouzské náboženské války (1562 až 1598).
Reference
Kategorie:Francouzské náboženské války Kategorie:Masakry ve Francii Kategorie:Dějiny francouzského křesťanství Kategorie:Události roku 1545