Karel Plachetka (2. února 1877 Bedřichovka – 24. září 1961 Rychnov nad Kněžnou) byl český ornitolog, preparátor a zakládající člen Československé ornitologické společnosti.
Život Navštěvoval obecnou školu v Rokytnici v Orlických horách a poté nastoupil na gymnázium v Rychnově nad Kněžnou, kde v roce 1899 odmaturoval. Již během studií se projevovala jeho láska k přírodě. Založil si vlastní herbář, sbíral brouky, motýly, nejvíce ho však poutali ptáci. Po maturitě chvíli studoval na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, ale záhy odešel na vojnu, kde působil jako jednoroční dobrovolník. Po návratu z vojny se usadil v Brně, kde si se svým švagrem založil železářský obchod. Zde převážně prodával rybářské a entomologické potřeby.
Do Rychnova nad Kněžnou se přestěhoval v roce 1949 a žil tam až do své smrti v roce 1961. Toho roku uklouzl a zlomil si nohu. Kosti mu špatně srostly, což vedlo k otokům a k jejich nehybnosti. Karel Plachetka zemřel zanedlouho po úrazu 24. září 1961. náhled|Pamětní deska Karla Plachetky na Poláčkově náměstí v Rychnově nad Kněžnou
Ornitologická činnost Vyvrcholením jeho celoživotního díla považujeme ornitologickou sbírku dermoplastických preparátů, kterou za svůj život nashromáždil. Většinu těchto ptáků i sám ulovil. Tato sbírka čítala více než 800 kusů a její nejstarší exponáty poukazovaly na to, že Plachetka začal preparovat již jako náctiletý. Zpočátku mu byly vzorem vycpaniny od faráře Hulaty. Na preparátech pracoval sám, studoval do té doby dostupné návody a příručky a postupně se zdokonaloval. Postupem času přešel od preparování „na měkko“ až k moderní taxidermické metodě. Časem přerostla jeho amatérská záliba v systematickou práci na profesionální úrovni a jeho preparáty budily pozornost i v odborných kruzích.
Plachetka začal sbírku úmyslně systematizovat až během první světové války. V letech 1915–1917 působil jako důstojník v Sanoku v Polsku. Zde se setkával s druhy ptáků, které ve své domovině potkával jen zřídka. To zvýšilo jeho zájem rozšířit svoji skromnou sbírku a během svého pobytu lovil a preparoval. V roce 1918 byl přeložen do Albánie, kde za pouhých osm měsíců nastřádal přes 60 kusů místního ptactva, které posílal v zásilkách domů. Z Albánie si tak odvezl například volavku bílou, orla nejmenšího, krahujce krátkoprstého, holuba skalního či špačky růžové. Ovšem ne všechny zásilky se kvůli trvajícímu konfliktu dostaly do jeho domoviny. Plachetka tak například přišel o kůže některých supů. Přesto převážná část nové sbírky dorazila v pořádku, stejně tak sám Plachetka.
Po první světové válce začal naplno pracovat na rozšiřování své sbírky o nové druhy, které jako myslivec získával. V letech 1921–1924 tak dochází k největšímu obohacení sbírky (160 kusů). Sbírku obohacoval i nákupy od německých obchodníkůs přírodninami. Proto můžeme v jeho sbírce nalézt exempláře z různých částí Evropy – Holandska, Německa, Islandu a Švédska. Na nových úlovcích pracoval v Brně, ale kvůli nedostatku místa sbírku uchovával, jak říkával, „v otcovském bytě“ v Rychnově nad Kněžnou.
Karel Plachetka patřil mezi první generaci československých ornitologů. Spolupracoval mimo jiné s Josefem Musílkem, profesorem Jiřím Jandou, dr. Alfredem Hořice či s Václavem Čapkem, se kterým jako členové Lotosu organizovali kroužkování racků v Chropyni. Sám publikoval řadu drobných zpráv i rozsáhlejších prací o ptácích. Ujal se i nelehkého úkolu, a to sčítání čápa bílého na Moravě, ve Slezsku, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Mnohé mu přineslo i přátelství s Jindřichem Mrázkem, který tehdy působil jako vrchní preparátor Zemského muzea v Brně. V roce 1928 se stal zakládajícím členem Československé ornitologické společnosti, kde dělal deset let pokladníka a poté i místopředsedu. Byl členem i několika dalších klubů, například Deutsche Ornithologische Gesellschaft, Lotos či Verein der Freunde der Vogelwart Rossitten.
Plachetkova sbírka Vůbec poprvé byla Plachetkova sbírka zpřístupněna veřejnosti v roce 1934 u příležitosti jubilejní výstavy v Rychnově nad Kněžnou. Městu těsně před válkou sbírku věnoval pod podmínkou, že ji bude moct nadále rozšiřovat a spravovat. Jelikož tehdejší městské Pelclovo muzeum nemělo vyhovující podmínky, zůstala sbírka během druhé světové války u majitele. Po válce bylo ze sbírky odvezeno do Národního muzea v Praze nejlepších 65 kusů a zbytek byl přesunut do místního zámku, kde začala kvůli vlhku chátrat. Plachetkovi bylo proto umožněno sbírku zachránit a po zhotovení kovových skříní, obstarané Okresním mysliveckým svazem v roce 1960, se mohla sbírka zpřístupnit i veřejnosti. V roce 1961 byla sbírka přesunuta do rychnovského gymnázia a zde na sedm let uložena. Následně se vrátila zpět na zámek, kde byla kvůli zdravotním rizikům (preparáty obsahovaly karcinogenní dezinfekční látky) přesunuta zpět do vlhkých depozitářů v hlavní zámecké budově. Sbírka tak byla vystavena opětovně plísni a hmyzím škůdcům.
V 90. letech 20. století se sbírka přesunula do současných prostor nacházejících se v bývalých kasárnách v Jiráskově ulici. Zde byly nejpoškozenější kusy zrestaurovány. V roce 1999 byla sbírka zpřístupněna veřejnosti v tehdejším Okresním muzeu Orlických hor a je zde vystavena dodnes (2025).
Sbírka je pozoruhodná nejen svojí kvalitou vypracování, ale i samotnými vystavenými druhy. Mezi preparáty se totiž nacházejí ptáci, kteří jsou na území Orlických hor a Podorlicka považovány za vymizelé.
Odkazy
Reference
Literatura KÁDA, Zdeněk. Ornitolog Karel Plachetka a jeho sbírka. Redakce Z. Nespěchal, Z. Roček. 1. vyd. Rychnov nad Kněžnou: Museum Orlických hor, 1971
Související stránky Muzeum a galerie Orlických hor
Kategorie:Čeští preparátoři Kategorie:Čeští ornitologové Kategorie:Narození 2. února Kategorie:Narození v roce 1877 Kategorie:Narození v okrese Rychnov nad Kněžnou Kategorie:Úmrtí 24. září Kategorie:Úmrtí v roce 1961 Kategorie:Úmrtí v Rychnově nad Kněžnou Kategorie:Muži