Závody ťažkého strojárstva (zkratka ZŤS), česky Závody těžkého strojírenství (zkratka ZTS), byla největší a nejvýznamnější výrobně hospodářská jednotka (VHJ) těžkého strojírenství ve Slovenské socialistické republice a jeden z nejvýznamnějších strojírenských komplexů v celém socialistickém Československu. Generální ředitelství ZŤS sídlilo ve středoslovenském městě Martin a fungovalo jako centrální trust pro desítky výrobních a výzkumných podniků zejména na Slovensku a v menší míře i v českých zemích.
Historie Základy těžkého průmyslu v Martině byly položeny v květnu 1948. Původním záměrem bylo vybudování továrny na výrobu ocelových konstrukcí a odlitků ze šedé litiny. V letech 1950–1952 byl nově vzniklý závod přičleněný jako pobočka k národnímu podniku ČKD Sokolovo v Praze. Od roku 1953 byl zřízen jako samostatný národní podnik. Od poloviny 50. let se závod zaměřil na výrobu vznětových motorů pro lokomotivy.
Klíčový okamžik pro vznik ZŤS jako organizace nastal k 1. červenci 1965, kdy byl založen trust podnikového generálního ředitelství Závody ťažkého strojárstva se sídlem v Martině.
Výrobně hospodářskou jednotku ZŤS při jejím vzniku tvořilo 7 výrobních podniků – Turčianske strojárne (TEES) Martin, Strojárske a metalurgické závody (SMZ) Dubnica nad Váhom, Podpolianske strojárne (PPS) Detva, Československé vagónky Tatra Studénka, České lodenice Praha, Slovenské lodenice Komárno, Moravské železárny Olomouc – a dvě účelové organizace. Od roku 1974 byla VHJ podřízena Federálnímu ministerstvu všeobecného strojírenství (později se nadřízené ministerstvo měnilo). Od roku 1978 pak všechny organizace spadající pod tuto VHJ přijaly společný název ZŤS (např. ZŤS Dubnica nad Váhom, ZŤS Detva).
Produkce Generální ředitelství ZŤS Martin se stalo jedním z nejmocnějších center průmyslové výroby na Slovensku, koordinujícím významnou část českého i slovenského strojírenství a zbrojního průmyslu. V roce 1982 VHJ ZŤS vyprodukovala 34 % celkového hrubého strojírenského výkonu v Československu. Zaměstnávala 27 % veškeré pracovní síly ve strojírenském sektoru.
ZŤS řídila 11 hlavních podniků (s celkem 26 pobočnými závody), přičemž výzkumné a vývojové kapacity byly centralizovány pod ředitelstvím v Martině. Mezi sdruženými podniky v 80. letech byly:
výroba: ZŤS Martin ZŤS Dubnica ZŤS Detva ZŤS Košice ZŤS Komárno ZŤS Bratislava ZŤS Stavostroj ZTS Praha ZTS Olomouc ZTS Brno ZTS Hedvikov výzkum a vývoj: ZŤS VÚSL Komárno – stavba lodí ZŤS EVÚ Nová Dubnica – elektrotechnika ZŤS VÚSZS – pozemní a stavební stroje ZŤS VVÚ Martin a Košice – zbraňové systémy, stroje, důlní lokomotivy ZŤS VÚHYM Dubnica nad Váhom – hydraulika servisní organizace: ZŤS UTAR (Ústav technológie a racionalizácie) Bratislava ZŤS IDOP (Inžiniersko-dodávateľský a projekčný podnik) Martin ZŤS OP (Obchodný podnik) Banská Bystrica MARTIMEX – podnik zahraničního obchodu (PZO)
Klíčovými výrobními programy byly: zbrojní výroba: ZŤS Martin se stalo hlavním centrem pro výrobu těžké bojové techniky. Od počátku 80. let se zde v licenci vyráběly sovětské tanky T-72, určené pro ČSLA i na export. V Dubnici také dělostřelecká technika a v Detvě obrněná vozidla. motory: od 70. let se vyráběly vznětové motory pro těžkotonážní sovětské nákladní automobily Belaz a motory pro traktory Zetor. ostatní: zbrojní i civilní produkce ZŤS zahrnovala široké spektrum od traktorů (ZŤS Martin) a stavebních strojů (v ZŤS Detva) až po lodě (ZŤS Komárno).
Zánik Po roce 1989 došlo k zániku centrální správy a k drastickému omezení zbrojní výroby, které bylo součástí celostátní politiky tzv. konverze zbrojního průmyslu. V důsledku kolapsu trhů RVHP a vládního rozhodnutí o zastavení výroby tanků T-72, které byly klíčovým produktem ZŤS, se celý koncern dostal do značných ekonomických problémů. Tyto události vedly k rozšíření mýtu, že za zánik podniku byl osobně odpovědný tehdejší prezident Václav Havel, ačkoliv se jednalo o komplexní proces spojený s konverzí a ztrátou trhů.
Centrální VHJ ZŤS Martin pak byla postupně rozdělena na řadu nástupnických podniků, které prošly privatizací a mnohé z nich zanikly. Závodům v Martině se nicméně podařilo zčásti přežít transformaci díky zachování motorové divize a navázání spolupráce s mezinárodními partnery.
Reference
Kategorie:Ekonomika komunistického Československa Kategorie:Zaniklé organizace Kategorie:Strojírenské firmy Kategorie:Martin (město) Kategorie:Firmy založené roku 1965 Kategorie:Československé firmy Kategorie:Průmysl na Slovensku