Isidore De Loor, C. P. řeholním jménem Isidore od svatého Josefa (18. dubna 1881, Vrasene – 6. října 1916, Kortrijk) byl belgický římskokatolický řeholník Společenství utrpení Ježíše Krista. Katolická církev jej uctívá jako blahoslaveného.
Život Narodil se dne 18. dubna 1881 ve Vrasene ve Východních Flandrech v Belgii jako nejstarší ze tří dětí Aloïse De Loora a Kamilly Hutsebaut. Jeho rodiče, kteří se vzali roku 1879, byli hluboce zbožní. Svátost biřmování a první svaté přijímání přijal v roce 1894. Střední školu dokončil roku 1893, načež začal pomáhat svému otci s prací na rodinné farmě. Vyrostl v zbožného a pracovitě založeného mladíka a stále častěji přemýšlel o řeholním povolání.
Dne 15. dubna 1907 se vydal do pasionistického kláštera v Ere. Tam se mluvilo francouzsky, což bylo pro nizozemsky mluvícího De Loora obtížné. Byl tichý a rezervovaný, ale brzy se intenzivně zapojil do práce a zapůsobil na své představené svou silnou vůlí a odhodláním. 8. září 1907 přijal řeholní hábit a řeholní jméno Isidore od svatého Josefa. Po absolvovaní noviciátu složil dne 13. září 1908 slavné řeholní sliby.
Po slibech byl 11. srpna 1912 přeložen do kláštera v Kortrijku, kde pracoval jako zahradník a kuchař. Navzdory tomu, že trpěl bolestivým nádorem, který částečně ovlivňoval jeho zrak, si zdráhal stěžovat. V červnu roku 1911 mu byla diagnostikována rakovina a bylo mu odstraněno pravé oko. Rakovina se však brzy rozšířila a lékaři mu dávali jen málo času. Roku 1914 začal sloužit jako vrátný svého kláštera.
Během první světové války, která Belgii těžce postihla, přicházelo do kláštera stále více lidí prosících o pomoc a Isidore ochotně pomáhal každému, kdo se na něj obrátil. Koncem léta roku 1916 se jeho zdravotní stav výrazně zhoršil, rakovina se rozšířila do střev a v září také do tlustého střeva. Požádal představeného o dovolení „zemřít v pokoji“. Zemřel v noci 6. října 1916 v krutých bolestech rakoviny a zánětu pohrudnice, a to vsedě na židli s obličejem v dlaních. V roce 1952 byly jeho ostatky exhumovány a znovu uloženy v klášteře v Kortrijku, kde zemřel.
Úcta Jeho beatifikační proces započal dne 9. listopadu 1960, čímž obdržel titul služebnice Boží. Dne 12. července 1982 jej papež sv. Jan Pavel II. podepsáním dekretu o jeho hrdinských ctnostech prohlásil za ctihodného. Dne 12. ledna 1984 byl uznán zázrak na jeho přímluvu, potřebný pro jeho blahořečení.
Blahořečen pak byl dne 30. září 1984 na Svatopetrském náměstí papežem sv. Janem Pavlem II.
Jeho památka je připomínána 6. října. Bývá zobrazována v řeholním oděvu.
Odkazy
Reference
Související články
Seznam světců a mučedníků katolické církve
Externí odkazy
Hagiography Circle Saints SQPN Santi e Beati
Kategorie:Belgičtí blahoslavení Kategorie:Belgičtí řeholníci Kategorie:Passionisté Kategorie:Narození v roce 1881 Kategorie:Narození 18. dubna Kategorie:Narození v Beverenu Kategorie:Úmrtí v roce 1916 Kategorie:Úmrtí 6. října Kategorie:Úmrtí v Kortrijku Kategorie:Pohřbení ve Vlámském regionu Kategorie:Zemřelí na nádorová onemocnění Kategorie:Muži