Ballhausplatz je náměstí v centru rakouského hlavního města Vídně. Nachází se v obvodě Vnitřní Město mezi náměstím Hrdinů a Minoritským náměstím. Na adrese Ballhausplatz 1 sídlí kancelář rakouského prezidenta (sám prezident úřaduje v nedalekém Hofburgu). Dům Ballhausplatz 2 je oficiální rezidencí rakouského kancléře a každé úterý v něm zasedá rakouská vláda. Výraz Ballhausplatz se proto již od dob habsburské monarchie používá jako přenesené označení politické moci v Rakousku.
Na místě tohoto náměstí stál původně císařský špitál s pekárnou. Roku 1741 zde byla zřízena míčovna (Ballhaus), podle níž dostalo náměstí jméno, doložené poprvé roku 1786 (za revoluce v roce 1848 se krátce jmenovalo Revolutionsplatz). Barokní budova kancléřství byla postavena v letech 1717 až 1719 podle projektu Johanna Lucase von Hildebrandta, roku 1766 ji přestavěl Nicolò Pacassi. Sídlila zde tajná dvorní kancelář (Geheime Hofkanzlei), pozdější ministerstvo zahraničí. Klemens Wenzel von Metternich zde pořádal jednání Vídeňského kongresu. V roce 1848 se v rezidenci usadil Felix ze Schwarzenbergu a po něm i další ministerští předsedové monarchie. Část objektu využíval také Rakouský státní archiv. Po vyhlášení republiky v roce 1919 převzaly budovu orgány nového státu. Při červencovém puči v ruce 1934 v ní byl zavražděn kancléř Engelbert Dollfuss. V roce 1972 na náměstí vystoupil Karl Schranz po svém vyloučení z olympiády v Sapporu a po roce 2000 se zde konaly demonstrace proti účasti Svobodné strany Rakouska ve vládě. V roce 2005 se ministerstvo zahraničí přesunulo z kancléřství do budovy na Minoritenplatz 8.
V říjnu roku 2014 byl na náměstí odhalen Pomník obětem nacistických vojenských soudů (Denkmal für die Verfolgten der NS-Militärjustiz), který navrhl Olaf Nicolai. Má podobu tří betonových stupňů vytvářejících písmeno X a nesoucích slova „all“ (všichni) a „alone“ (sám), odkazujícími na báseň skotského autora Iana Hamiltona Finlaye. Zřízení pomníku inicioval pražský rodák Richard Wadani a jeho cílem je připomenout památku přibližně patnácti tisíc mužů popravených za dezerci z Wehrmachtu, z nichž asi desetinu tvořili Rakušané.
Na rozhraní Ballhausplatzu a ulice Bruno-Kreisky-Gasse se nachází fontána Wasserwellen-Lebens-Brunnen zhotovená z kamene lapis lazuli.
Reference
Externí odkazy
Wien Geschichte Wiki Bundespräsident Austria Forum
Kategorie:Náměstí ve Vídni Kategorie:Vnitřní Město (Vídeň)